Loď komediantov
Edna Ferber
Základnou témou tohto románu sa stáva rub a líce života kočujúcej, či vlastne plávajúcej divadelnej spoločnosti. Všedný život za vidna, kedy sa jeden deň podobá na druhý, a večer, keď na loď padne súmrak, opanuje ju vzrušenie a nervozita...
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1968 , SmenaOriginální název:
Show Boat, 1926
více info...
Přidat komentář
Asi není náhodou, že kniha je tady z většiny hodnocena ženami. Aniž jsem věděl do čeho jsem se pustil, dlouho jsem si říkal, co to vlastně čtu? fakt, buďto je to pro ženy nebo mládež. Měl jsem chuť knihu odložit už po pár stranách, ale když už jsem začal... Do 1/3 se nic neděje, příběh není zrovna zajímavý (pro chlapa? divadelní loď?). Vyvíjí se místy po skocích, zmiňuje se o budoucnosti, ke které se za pár stran dojde, chybí tomu hloubka... ale četlo se to dobře, snad to zachránila druhá půlka.
Tento román bych definovala jako přívlastkový. Popis všeho ať již osob, děje, krajiny se neobejde bez mnoha přívlastků. (jeden nestačí někdy je jich i deset).Ale dá se na to zvyknout a není to na úkor děje a kvality popisu. Prostě trochu jinak psaný román. Mně se moc líbil.
Tenhle román mě přenesl do dob dávno minulých, kdy se žilo úplně jinak než dnes a také do míst, kam se nikdy nepodívám. Díky podmanivé atmosféře mám úplně jasnou představu, jak to kdysi na březích Mississippi vypadalo. Nikdy bych nešla na film natočený podle této knihy, protože moje fantazie mi vykreslila všechno tak přesně, že bych představu někoho jiného asi těžce vydýchávala. Dokonce jsem se vypravila na divadelní loď bratří Formanů, Vltava sice není Mississippi, ale aspoň něco. Jen jsem litovala, že mám knihu jenom půjčenou, musím si co nejdřív sehnat vlastní, abych se k ní mohla brzy vrátit.
Autorovy další knížky
1976 | Život pro tebe |
1968 | Cimarron |
1970 | Loď komediantů |
1947 | Dobrodruzi ze Saratogy |
1931 | Děvčata |
Radostný „objev“ v antikvariátu. Autorku ale už dávno objevil Hollywood – či se ona objevila v Hollywoodu. A to je pěkné, že tak umělecky kvalitní kniha měla i své období širší popularity a autorka svých „deset minut“ slávy. Je to poctivě udělaná literární práce, precizní řemeslo. Je to velmi čtivé. A v první polovině knížky je to i velká literatura. Klasický americký příběh o svobodě ve velké, vlastně ještě pořád neznámé zemi, o svobodě a cestě po nebeských pastvinách, se tu spojuje s mýtem o tom, že i ten nejchudší Američan může vlastní prací vydělat veliké peníze. Na tomto známém, ovšem v této knížce velkolepě pojatém půdorysu se opravdu zvláštně - v první části knihy - prolínají dvě roviny. První rovinou je řeka Mississippi v čase parníků doby předželezniční, řeka, která je vypravěčem, hlavním hrdinou, kouzelným pláštěm, z kterého se vynořují desítky epizodních postav a drobných příběhů a historek. Druhou rovinou je typická židovská mišpoche, ač jí původ z národa vyvoleného autorkou přiznán není, ale evidentně tu spisovatelka popisuje, co odmalička dobře znala a co výstižně a s láskou, která ovšem umí být i značně kritická, promítla do vylíčení rodiny, která provozuje říční divadelní společnost: včetně lodního kapitánství. V druhé části knihy, o něco kratší, autorka řeku Mississippi opouští - a už to není tak úžasné, už jen to jen kvalitní literatura, nikoliv psaní takřka zázračné.
Plout po té velké řece četby, plout po ní plout ve vousu Otce Vod.