Loď v Bretani
Marta Davouze
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547947/bmid_lod-v-bretani.jpg
4
153
153
Příhody z bretaňského domova série
< 2. díl
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, působila jako knihovnice a nakladatelská redaktorka. Byla dlouholetou ředitelkou Centra Franze Kafky, které vydalo úplné Spisy Karla Poláčka a Dílo Franze Kafky. Byla považována za inspirátorku Ceny Franze Kafky a Kafkova pražského pomníku od Jaroslava Róny. Ve své tvorbě se inspirovala svými cestami po Francii.... celý text
Přidat komentář
Čtivá, útlá knížka o pozdní lásce, zralém přátelství a velké radosti ze života. Děj se odehrává většinou v Bretani, Praze a nebo na lodi. Krátké příhody jsou plné laskavého humoru, rodinného popichování a škádlení a občas také břitce jedovatých poznámek. Autorka vše popisuje s nadhledem sobě vlastním.
Příjemné odpočinkové čtení. Krásný kultivovaný jazyk.
Nebavilo. Začátek mi připomínal školní slohové práce, kdy žáci prostě MUSELI vyplodit zadaný počet stran. Pak už to sice bylo lepší, ale drhlo to pořád; text i humor působil nuceně.
Odloženo.
Podle mne ještě větší slepenec úvah, příhod a příběhů než Dům v Bretani. Blogové úvahy. Více mne zaujalo jen vyprávění o duších/duchách domu, protože to také tak cítím, a také žiju v cizině. Jinak platí to samé, co o předchozí knize - býval by na to stačil blog.
Nesmírně zábavné, jedovatě břitké a s obrovským nadhledem napsané. Ježíšek se opravdu trefil do mého vkusu. Tohle je kniha, kterou budu mít ráda ve své knihovně a rozhodně na ni nebude padat prach....
Také mě moc mrzí, že už žádnou knihu nenapíše - odešla moc brzy. Je mi to líto
Kultivovaný jazyk a příběhy o lidech mezi Bretaní a Prahou. Navazuje na Dům v Bretani, ale není nutné je číst postupně. Moc mě mrzí, že už si další příběhy nepřečtu.
Paní Davouze je bezesporu chytrá a vzdělaná žena, o tom není pochyb. Ale z knihy jsem byla zklamaná. Možná kdybych jednotlivé příběhy a zamyšlení četla občas jako blog v rámci relaxace po pracovním shonu všedního dne, tak by mi to bohatě stačilo.
Před pár lety jsem četla Dům v Bretani, ale moc mě tato kniha (už ani nevím proč) neoslovila, ale musím konstatovat, že Loď v Bretani se mi líbila mnohem víc. Sama autorka přiznává, že se jí stále mnoho lidí ptá, jak se to stalo, že opustila Prahu a život, který do té doby žila, provdala se za Francouze Joela Davouze a přestěhovala se na venkov do Bretaně. Paní Marta Davouze uvádí, že jí se to tak stalo, nicméně sama uvádí, že tento postup za běžný způsob seznámení nepovažuje. No, prostě osud tomu tak v jejím případě chtěl a byl tomu nakloněn. Historky ze života na francouzském venkově a z cest po celé Evropě jsou psány velmi čtivě, s humorem a nechybí bohaté žívotní zkušenosti a všudypřítomný a tolik potřebný nadhled.
Líbila se mi víc, než Dům v Bretani. Myslím, že Loď v Bretani je psána již s větším nadhledem a forma cestopisu spisovatelce víc sedí. Umí se dívat okolo sebe a už se dokáže podívat jinýma očima i na svoji vlast. U mě si napravila reputaci ve srovnání s minulou knihou.
Moc krásná kniha, plná úžasných lidí a jejich příběhů. Jedna z těch, kdy je člověku líto, že už nejde číst dál.
Dům v Bretani byl mnohem lepší, tohle mi přišlo jako tak trochu lovení z vody ...nicméně, Francie je moje nejmilejší zahraniční destinace, takže za tři...
Kniha se mi moc líbila. Čte se krásně a lehce. Vyprávěcí talent autorky nás čtenáře zanese do míst ve Francii, která by chtěl navštívit, ale také ve vzpomínkách připomene krutou realitu bývalého režimu.
Kdo má rád knížky založené na realitě, nemůže být nespokojen. Kniha ve mě vzbudila chuť podívat se do Bretaně. Nezbývá než autorce závidět, že ji tam osud zavál...
Krásná a milá knížka, jež je naplněna spoustou legračních okamžiků. Líbilo se mi, že autorka svůj příběh dokázala vyprávět s nadhledem a jistou dávkou vtipu. Smutné historky se snaží nadlehčit také pomocí vtipu.
Vlídné nakouknutí do života Češky žijící v Bretani. Na rozdíl od podobných knih většinou z oblasti Provence, tato nepřináší jen sluncem prozářenou atmosféru, ale i ostrý bretaňský vítr a bouřlivost oceánu. Docela jsem se v duchu dokázala přenést na pobřeží Bretaně do starého kamenného domu, ve kterém straší. Navíc jsem se u knihy často i nahlas smála, takže jsem s knihou strávila příjemné chvíle.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Loď v Bretani |
| 2013 | Dům v Bretani |
| 2015 | Vypadni z mýho života! |
| 2017 |  Celej Franz! |
| 2014 |  Zrcadlení |
Stejně jako u předchozích knih, které jsem od M. Davouze četla, oceňuji stylistiku a bohatost užitého jazyka. Líbí se mi vztah Marty a Joëla. Baví mě popisy výletů a cestovatelských patálií, ráda se zasním u popisu krajin, zejména francouzského domova. To ale ruší přílišné detailní popisy hotelů a stěžování si na ně. Zde je paní Davouze kapku "jinde" a je to pro mě velký kontrast se ženou, kterou jsem poznala v knize Vypadni z mýho života! (mladá matka dvou dětí ze skromného bytu, vykonávající ubíjející práci). Aneb zajímavá sociologická sonda, a výrazně autentická, co s člověkem mohou udělat peníze. I přes toto vytýkané snobství zůstává normální ženskou, která vaří, uklízí, pracuje na zahradě, tráví čas s vnoučaty.
Zcela obtěžující však pro mě byl popis rodinných tahanic Joëlovy rodiny a být jimi, tak bych ji snad žalovala... Za tohle hvězda dolů.