Lodivod dunajský
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447356/bmid_lodivod-dunajsky-CdA-447356.jpeg
4
256
256
Méně známý dobrodružný román J. Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty. Román J. Verne napsal roku 1901 pod názvem Le Beau Danube jaune (Krásný žlutý Dunaj), přičemž název mínil jako žert, protože už tehdy byl Dunaj mnohem méně modrý, než když v roce 1867 složil rakouský skladatel Johann Strauss mladší svůj valčík Na krásném modrém Dunaji. K tisku román připravil až po Vernově smrti jeho syn Michel, který k původním šestnácti kapitolám připsal tři další a pozměnil také název knihy. Klasika ze Zlatého fondu SME. Digitalizovaná podoba publikace: Jules Verne. Lodivod dunajský. Jos. R. Vilímek. Praha 1926. 226 s.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2019
,
Petit Press
Originální název:
Le Pilote du Danube, 1908
více info...
Přidat komentář
Přiznávám, že knihu jsem přečetl hlavně kvůli knižní výzvě. Není ale vůbec špatná a je o to zajímavější tím, že se odehrává na pozadí velice zajímavých a u nás méně známých událostí, jako bylo bulharské Dubnové povstání v roce 1876 a následná rusko - turecká válka. Jako obyčejně stojí Verne na straně malých utlačovaných národů.
Rád jsem si ovšem i tady početl o pozadí vzniku samotné knihy, upravené autorovým synem Michelem, který přitom svého otce od mládí upřímně nenáviděl. Michel ovšem zjevně psát uměl a dopsáním celé řady rukopisů po svém otci to dokázal.
Další z řady Verneových putování se spoustou zeměpisných a dějepisných zajímavostí. Ale na rozdíl od Pěti neděl v balóně je zde těchto informací ideální množství, takže nepůsobí nijak rušivě a příjemně román doplňují. A hlavně příběh je skutečně dobrodružný. Zvláště ke konci jsem se od knihy nedokázal odtrhnout. Maximální spokojenost.
Nejdříve jsem si přečetl původní text Julese Verna vydaný u nás pod názvem Na krásném žlutém Dunaji a pak Lodivoda dunajského, který je dílem Michela Verna. Zatímco první text je velmi slabý, druhá kniha je už skutečná verneovka a já bych si v tomto případě vůbec nestěžoval, že syn zasahoval do otcova textu. Dobře, že zasáhl. Schválně si zkuste přečíst ty dva texty ve správném pořadí hned po sobě. Lodivod dunajský má své mouchy, místy je to poněkud chaotické, samozřejmě i naivní, ale v porovnání s původním textem je to velmi dobré čtení.
Klasický Verne. Hlavní hrdina je poctivý, silný, sportovní postavy, vytrvalý, chytrý a vynalézavý. V knize se stále něco děje, ale není to nijak akčně přehnané. Je to prostě dobrá dobrodružná kniha pro starší děti. I přes jasné zaměření, jsem si knihu s chutí přečetl a líbila se mi.
Dostat ve vědomostním pořadu úkol vybrat z nabízených možností román, který nenapsal Jules Verne, asi bych se za stolečkem pořádně zapotil. Zjistil jsem, že znám opravdu jen ty notoricky profláknuté. Lodivod dunajský mi unikl a objevil jsem ho až díky cestě do Bratislavy. Maďar Ilja Bruš vyhraje rybářské závody. Po vyhlášení výsledků se s ostatními účastníky akce vsadí, že dokáže v loďce přeplavat Dunaj takřka od pramene v Německu až k ústí do Černého moře v Rumunsku a po celou dobu se živit jen rybolovem. Tím začíná netradiční říční cestopis okořeněný napínavou krimi linkou s několika vydařenými záměnami postav. Dočteno jedním dechem v pátečním večerním vlaku z Prahy na Slovensko. A pohledy na Dunaj jsem si pak užíval celý víkend :-)
Tato kniha dokazuje, jak úžasný byl J. Verne vypravěč. On je to poměrně jednoduchý až nezajímavý příběh, ale ani tak nejde přestat číst. Umí vtáhnout do děje.
Jako většina Verneovek bez typických prvků vědecko-fantastických se i Lodivod Dunajský pohybuje na hranici průměru. V tomto případě dávám 3 hvězdy, ale je to o fous - 50 %
Bylo to docela dobrodružné, ale mezi ostatními Verneovkami trochu slabota. Nepřimělo mne to číst víc než jednou.
Príjemné osvieženie, hoci ho celé Jules už nestihol dopísať, ale dokončil ho jeho syn. Jednoducho, kúzlo Verneoviek je v ich naivite, ktorá je s odstupom vody pretečenej dole Dunajom o to markantnejšia, ale napriek tomu mi v dnešnej dobe pohladia dušu. A to mi za to stojí, hoci nejde o verneovo vrcholné dielo.
Možná by mě tato kniha zaujala trochu víc, kdybych ji četl v trochu nižším věku. Takhle mi tam totiž scházelo něco navíc, přišlo mi to takové trochu vlažné, trochu přímočaré, všechno tak nějak šlo "jako po drátkách" (a to i navzdory dost vážným "nepříjemnostem", které hlavního hrdiny potkaly). Nevím, zkrátka něco tomu chybělo...
Toto byla jedna ze dvou Verneovek, které jsme měli doma v knihovně, když jsem byl mrňavej, přečetl jsem ji později, mám dojem, že mě také bavila, ale byla ze všech co jsem četl nejslabší..
Kniha se mi už méně líbila.Už se mi nelíbil celý děj,ale když už jsem to začla číst,tak jsem to nakonec dočetla.
Vlastně nejde o dílo Julese Vernea, ale jeho syna Michela. Když se to porovná s původním Hetzelem odmítnutým románem, který teprve nedávno vyšel pod názvem Pašeráci na Dunaji, je zde mnoho rozdílů, které dělají děj akčnější a zajímavější, i když stále strašně naivní.
Štítky knihy
francouzská literatura tajemství dobrodružství Dunaj (řeka) tajná identita plavba po řece
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Na počátku byla filmová verze a po ní tak trochu překvapení, jak se literární předloha liší. Je ale pravda, že napsaná je velice dobře a můžeme si pohrávat s myšlenkou, že Lodivoda Dunajského třeba jednou někdo znovu natočí. Osobně oceňuji v některých Verneových knížkách použitý model, že vedle příběhu se dostáváme i do historických souvislostí, ne vždy známých.