Třikrát lord Petr
Dorothy L. Sayers
Lord Petr Wimsey série
Vražda žádá metodu, Nepříjemnost v klubu Bellona, Podivné námluvy lorda Petra, Experimenty slečny Sayersové.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1991 , OdeonOriginální název:
Whose Body? / The Unpleasantness at the Bellona Club / Strong Poison, 1964
více info...
Přidat komentář
Nalezena v knihobudce, přestěhovala se k nám domů. Vtipné a příjemné čtení, knihy této autorky mám moc ráda.
Skvělé:) Kniha mi sedla velice.Celá ta parta kolem lorda Petra je parádní (zejména Bunter i Wimsey sam), smysl pro humor inteligentni a osvěžující, poutave vicevrstevnate zápletky, jež nejsou prekombinovane a závěr s romantickou linkou...krasne:)
Doporucuji:*
Ne tak dobré jako povídky z "Milovníka starých tisků", ale pořád hodně nadstandardní záležitost. Sayersová nejen že umí výborně psát, ale má skvělý smysl pro humor.
Klasika, líbí se mi ta uhlazenost, morálka, humor a laskavé nahlédnutí do temných zákoutí lidské duše.
Lord Petr by mohl být rozmazlený fracek, který neví roupama coby, ale není. Sice nemá do čeho píchnout, jeho styl je trošku nudný a rozmařilý, ale naštěstí má nezvyklého koníčka. Miluji dialogy mezi jím a matkou, jím a komorníkem, jím a detektivem.... Knihy, co nikdy nezevšední, stále se k nim vracím. Dorothy Sayers je královna britské klasické detektivky.
Kde jsou ty doby, kdy se obyčejný úředníček do krve červenal, když měl přiznat, že byl v klubu s nevalnou pověstí, kdy slovo ČEST mělo ještě váhu.
Jednu vadu to má, jak autorka popisuje opulentní snídaně, obědy v klubu a večeře u vévodkyně... člověk by u toho čtení stále něco jedl :-))
Když jsem stylu vyprávění přišla na chuť, připadly mi příběhy zajímavé a inspirativní. Ale moderní akční čtení to není.
Naštěstí. :-)
Chytré detektivky psané vtipně a s elegancí ,styl který se perfektně hodí k hlavnímu hrdinovi.Lord Petr kterému mrtvoly tak nějak lezou do cesty je originální a vtipný a patřičně mazaný a jeho případy se čtou lehce a příjemně.
Detektivní příběh pozvolna plynoucí, nikdo nikam nespěchá, vše zvolna plyne, děj i dialogy. Dýchne na Vás stará doba, je ukázán pravý šlechtický život plný dobrého jídla, vybraných způsobů a pozorných sluhů. Je použit zajímavý jazyk, poněkud archaický. Je to sice trochu upovídané, ale mně se to líbilo.
Tři z těch nejlepších klasických příběhů lorda Petera plus bonus v podobě doslovu Josefa Škvoreckého. Příjemné a kvalitní počteni, jak jinak :)
Anglická klasika, humor, elegance, styl a úroveň. Líbí se mi srovnání s kapitánem Exnerem:))
Příjemné čtení, lord Petr je po všech stránkách nejlepší. Toho si musí zamilovat každý. Před mnoha lety byly jeho příběhy mé první setkání s detektivkou. A proto je to můj oblíbený žánr dodnes.
Podařený výběr autorky, čte se velice dobře, klasická anglická autorka s dobrými příběhy.
Paní Sayersovou a její detektivky mám rád. Lord Petr jako detektiv nemá chybu; nejenom že mu to pálí, ale je to i vzdělaný člověk, což jaksi u dnešních čtenářů bývá spíš na škodu, ale čert je vem. Je to očividně sen všech paní a dívek, včetně autorky samotné, což je v pořádku; kde jinde by si člověk měl plnit své sny když ne ve vlastních knihách.
Ty příběhy jsou chytré, zábavné a vtipné, typicky anglické. Autorka nikdy neopomene čtenáři naznačit, že není třeba se nepřiměřeně rozrušovat, protože to není "doopravdy" ale jenom "jako". Například hned na začátku prvního příběhu lord Petr telefonuje se svou matkou, ovdovělou vévodkyní z Denveru, a volá na svého sluhu:
"Buntere, Její Milost mi tady povídá, že jeden počestný architekt z Battersea našel ve vaně mrtvolu."
Opravdu, mylorde? To je velmi potěšitelné!"
Typicky anglický přístup k příběhu, který má být napínavý, ale neměl by člověka vyděsit. Přesně ve stylu klasických filmových bondovek ze šedesátých let. Ovšem paní Sayersová tohle napsala o nějakých třicet let dřív.
Dorothy L. Sayers jsem znala pouze prostřednictvím rozhlasového seriálu Zrozen, aby byl králem, který mě naprosto okouzlil. S lordem Petrem šlo o první setkání a natolik mi "kápnul do noty", že určitě nebude poslední, detektivní zápletka byla příjemně napínavá a nepřekombinovaná a postava lorda Petra byla prostě skvělá, škoda, že někoho takového potkáme vskutku jen na stránkách knih. Skvěle mu sekundoval i Bunter, sluha jak má být :-) Prostě vskutku příjemné a inteligentní počtení, autorka má navíc krásný sloh. Ať žije stará dobrá Anglie :-)
Můj první pokus s autorkou - ovšem očekávání nezklamala. Doporučení od mé kamarádky odpovídalo zcela tomu, co se mně samotné na těchto třech románech líbilo - sympatická postava, příběhy vykombinované přesně ve správné míře, a jako příjemný bonus spousta velmi zábavných hlášek. Rozhodně se ještě na nějaké další romány podívám a toto zařazuji do kategorie "oblíbená prázdninová četba". Doporučuji!
Při četbě jsem si nemohl nevzpomenout na svého milého přítele Daniela, který čte Dickense jen kvůli jeho slohu. Nejsem klasický čtenář detektivek v tom, že vím, že nikdy neuhodnu, kdo to udělal, a z dedukcí mám radost víceméně jen u holmesiád, ale lord Petr, kterého autorka napsala jako svůj ideál muže, je prostě báječný: zcela samozřejmá elegance, vzdělání, šarm a vtip. A právě pro to, že je to tak rozkošná, svým způsobem neskutečná postava, o něm rád čtu. Nehledě na to, že Sayersová byla výtečná spisovatelka a vzdělaný člověk, takže se člověk potěší nadsázkou vět, jako je tato o novináři, který si s ironickou sebelítostí stěžuje na to, že novináře nemá nikdo rád: „Odhodil z čela tenký pramen černých vlasů a zaslzel." a k tomu se o lecčems poučí: "Jako Svatý Graal, víte? ,Ve dne bledší, ale za noci vždy krvavě rudý, plující po ztemnělé bažině jako krev.' " – Nutno vyzdvihnout také skvělý doslov, mysticky podepsaný „Redakce“: ukažte mi detektivky, v jejichž doslovech se píše o formálních experimentech Gertrudy Steinové!
Kdo má rád starou Anglii, aristokratické chování, eleganci, ať sáhne po lordu Petrovi. Podobně jako u nás Kapitán Exner...
Štítky knihy
detektivky 3x Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Část díla
- Experimenty slečny Sayersové 1971
- Nepříjemnost v klubu Bellona 1949
- Podivné námluvy lorda Petra 1945
- Vražda žádá metodu 1952
Autorovy další knížky
1979 | Dobrodružný život milovníka starých tisků |
1960 | Vražda potřebuje reklamu |
1970 | Nepřirozená smrt |
1991 | Třikrát lord Petr |
1967 | Záhada španělské truhly |
Napsáno hezky a vtipně, zvlášť jsem si oblíbila lordova osobního sluhu Buntera, který by za své služby měl rozhodně dostat přidáno. I nakouknutí do prostředí anglické smetánky mne velice bavilo, hlášky byly na úrovni a vtipné. Moje první seznámení s autorkou mne opravdu potěšilo.