Vražda žádá metodu
Dorothy L. Sayers
Lord Petr Wimsey série
1. díl >
Detektivní román anglické autorky je ve své podstatě napínavým společenským příběhem s psychologickou zápletkou. Hlavním hrdinou je zde svérázný příslušník anglické šlechty, který kromě zájmu o staré tisky má jako koníčka řešení záhadných kriminálních případů. Jeho logika, schopnost analýzy i dedukce mu zajišťuje ve všech případech veliký náskok před ortodoxními metodami představitelů anglické policie. Napínavý styl, zajímavá zápletka a kvalitní překlad zaručují knize čtenářský úspěch.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1998 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Whose body?, 1923
více info...
Přidat komentář
Detektivní příběh pozvolna plynoucí, nikdo nikam nespěchá, vše zvolna plyne, děj i dialogy. Dýchne na Vás stará doba, je ukázán pravý šlechtický život plný dobrého jídla, vybraných způsobů a pozorných sluhů. Je použit zajímavý jazyk, poněkud archaický. Je to sice trochu upovídané, ale mně se to líbilo.
Stará dobrá detektivka se sympatickým lordem Petrem v roli vyšetřovatele. Tentokrát proti němu stojí chladnokrevný, inteligentní a metodický pachatel, přesvědčený, že spáchal dokonalý zločin. Ale jak říká lord Petr: „Metoda je dobrá věc, ale musí se dodržet až do konce...“
Lord Petr Wimsey, to je prostě taková nesmrtelná klasika z dvacátých let, co k tomu říct víc. Krásně se to čte, postavy (a zejména hlavní hrdina) vás určitě zaujmou a možná si trochu oprášíte i klasické vzdělání :)
Osobně mám Dorothy Sayersovou raději než Agathu Christie, možná i pro to, že lorda Petera není tak plná televize jako Hercule Poirota.
Na lorda Petra jsem narazila náhodou a dýchla na mě dobová atmosféra moderní, ale stále z dnešního pohledu primitivní kriminalistiky. Okouzlení Sherlockem Holmesem přímo prýští ze stránek, i postavy na něj pořád narážejí.
Nicméně dialogy jsou žvanivé, je malý výběr z podezřelých a hodně místy mi to přišlo nudné. I zápletka je přitažená za vlasy, takže závěrem kulím očima, ale ne v úžasu nad důmyslnou detektivkou. Lord Petr má u mě smůlu, i když jsem četla horší.
První moje rande s autorkou i jejím lordem Petrem vyznívá ve prospěch dalších. Koneckonců proto jsem si opatřil edici 3x, že. Zjišťuji, že Petr je chlapík elegantní, na svou dobu moderní, vtipný a neokázalý, důvěru i respekt okolí budící. A detektivka jede jako brus, byť lehce markýruje realitu na odiv důmyslné zápletce. 15/16
Autorovy další knížky
1979 | Dobrodružný život milovníka starých tisků |
1960 | Vražda potřebuje reklamu |
1970 | Nepřirozená smrt |
1991 | Třikrát lord Petr |
1967 | Záhada španělské truhly |
Tentokrát se mi zdálo, že hlavně v první polovině knihy lord Petr mluví jen aby protahoval děj. V jednu chvíli jsem se v tom nesrozumitelném květnatém monologu dokonale ztratila a moc se mi nechtělo pokračovat. Vzhledem k tomu, jak jsem byla nadšená z minulé knihy, kde vystupoval, přece jsem se odhodlala. A od té chvíle měl děj spád, byl napínavý, že jsem se nemohla odtrhnout. Vrah byl ten, koho jsem podezřívala, což mě plně uspokojilo. Příjemné čtení na neděli.