Lotosový kruh paní Tchan
Lisa See
Podle Konfucia je vzdělaná žena bezcenná… Poutavý historický román, inspirovaný skutečným příběhem čínské lékařky z 15. století. Čína za dynastie Ming v mnohém předčila Evropu, ale v otázce postavení žen ve společnosti zůstávala rigidně tradiční. Bez ohledu na status rodiny byla žena od narození do smrti podřízena muži – v dětství otci, ve zralém věku manželovi a ve stáří svému synovi. Vzdělávání žen je v Číně 15. století považováno za nežádoucí. Tchan Jün-sien ale pochází z rodiny s dlouhou lékařskou tradicí a její babička ji od útlého mládí učí léčit ženské nemoci. Přes veškeré vzdělání se ale i ona musí podvolit přísně hierarchickému konfuciánskému pojetí rodiny a být především dcerou, manželkou a matkou. V domácnosti svého manžela se musí chovat jako správná žena: vyrábět střevíce vhodné pro svázaná chodidla, drnkat na hudební nástroje, recitovat básně, rodit syny a navždy zůstat mezi zdmi rodinného sídla. Tchan Jün-sien ale ví, že z bahna lotos nevykvete a navzdory všem omezením přesto dokáže pomáhat ženám a léčit je. Díky vzdělání a přátelství v Lotosovém kruhu žen překoná mnohá společenská tabu, k nimž se řadí i styk s „nečistými“ nemocnými. Lotosový kruh paní Tchan vypráví příběh ženy, která byla pozoruhodná už za dynastie Ming a za pozoruhodnou by měla být považována i dnes.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2024 , JotaOriginální název:
Lady Tan´s Circle of Women, 2023
více info...
Přidat komentář
Kniha ze zajímavého prostředí, je obdivuhodné, co všechno autorka pro napsání nastudovala. Zároveň mi v knize přišlo nějak málo dějové linky a příliš omáčky, která je fajn pro reálie (hl. z ženského lékařství), ale něco mi tam do pěti hvězdiček prostě chybělo.
Autorka nás zavedla opět do Asie - tentokrát je to Čína v 15. století. Seznamujeme se s osmiletou Tchan Jün-Sien, které umírá maminka. Ujímají se jí prarodiče, kteří ji (především babička) zasvěcují do tajů medicíny a léčitelství. Posléze je provdána (v 15 letech) a my s ní prožíváme její zajímavý a bohatý život. Z doslovu jsem se dověděla, že lékařka Tchan za dynastie Ming opravdu žila, také spousta dalších událostí bylo skutečných.
V knize je popisována tradice podvazování (=deformování) nohou dívek. Značí to vznešenost dané dívky a slouží pouze pro potěšení mužů. Kniha je vůbec nabita tradicemi a moudry staré Číny, nejednou mi při čtení zvlhly oči, je fakt moc pěkná.
...Jako dívka buď poslušná otce, jako manželka buď poslušná manžela, jako vdova buď poslušná syna...
Knihy Lisy See pro mne představující to nejlepší (ženské?) čtení. Jsou vždy situovány do pro mne exotických prostředí a jejich hrdinkami jsou ženy, které mají zajímavý osud či zajímavé dovednosti. Navíc je vidět, kolik času a jak pečlivě Lisa See stráví historickými reáliemi a popisy. Přitom její knihy nejsou vůbec nudné.
Tentokrát nás příběh zavádí do Číny dynastie Ming koncem patnáctého století. Seznámíme se s osmiletou Tcha Jüen-sien, která je po smrti matky poslaná do domu svého dědečka a babičky, kteří se oba věnují lékařství. Babička léčí všechny ženy v domě, protože muž-lékař se nesmí na ženu-pacientku ani podívat, natož ji vyšetřit.
Babička předává vnučce své znalosti a ta se snaží v lékařství pokračovat i po svém sňatku a přestěhování k manželově rodině. Zároveň Jüen-sien pojí hluboké celoživotní přátelství a solidarita s dcerou porodní báby.
Velmi zajímavé jsou pasáže o třídních rozdílech (Jüen-sien pochází z bohaté rodiny, Mejling, dcera porodní báby, je chudá, navíc patří k "šesti babám", kterými konfuciánská společnost opovrhuje, protože provozují nečisté řemeslo), postavení konkubín, které jsou majetkem a mají cenu, jen když jsou krásné (a když zestárnou, tak mohou být bez milosti vyhnané či prodané). Zajímavé jsou pasáže o krutém zvyku podvazování nohou, kdy ženy jsou mrzačeny a zároveň stejnou hrůzu provádějí svým dcerám, lpění na rození synů, protože dcery se nepočítají.
A i v těchto tradicích si knižní Jüen-sien kolem sebe vybuduje kruh žen, které se respektují a pomáhají si.
Zajímavé je, že Lisa See vycházela ze skutečných zápisků o léčení paní Tchan Jüen-sien.
Mám rád knizky Lisy See, tato jako vždy bezvadná. Akorat zrovna téma této knihy, čínská medicína mě úplně nebavila.
Další zajímavá kniha o někdejším životě a tradicích žen v Číně. Velmi čtivá. Autorka dokáže čtenáře vtáhnout do děje.
Další nádherné dílo autorky, která mě zatím nikdy nezklamala. Vyobrazení kruté reality postavení žen v Číně v 15.století. Ženské lékařství, jin jang, čínská medicína - toho je kniha plná!
Mimořádný příběh, který se vám otevře jako lotosový květ. Má dvě strany, na té první si přečtete o krásné zemi, nádherných palácích, na té druhé o kruté tradici týkající se svazování chodidel.
Velkým bonusem jsou pak charaktery postav, které nejsou ani dobré, ani zlé - jen se snaží přežít.
Pokračování mé recenze najdete na mém IG @danasbooks22 a tady v záložce recenze. Jen se podívejte.
Autorovy další knížky
2010 | Tajemství hedvábného vějíře |
2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
2021 | Ostrov žen moře |
2010 | Dívky ze Šanghaje |
2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Čína konce 15. století se spoustou rituálů a pověr - to samo o sobě voní jakýmsi exotickým tajemstvím. Podvazování nohou byl hrozný zvyk, nechápu, jak to vůbec mohl někdo vymyslet a jak se s tím tolik generací žen mohlo dobrovolně smiřovat. Pro zajímavost jedna z verzí pohádky podobné naší Popelce, pochází právě z Číny a to již někdy z 10. století. Tahle kniha Lisy See možná nebyla až tak čtivá, jako ty předchozí, ale rozhodně tu bylo hodně zajímavého, hodně co objevovat.