Loupežník, R.U.R, Bílá nemoc
Karel Čapek
Reedice svazku vydaného v ČS v roce 1984, jehož základem jsou ve dvou případech první knižní vydání a hra Loupežník je otištěna podle druhého vydání. ...
Přidat komentář
Skvěle napsané nadčasové divadelní hry. Hlavně R.U.R. a Bílá nemoc vás donutí se zamyslet. Loupežník je spíše takové nenáročné čtení, u kterého se pousmějete. Jen mě mrzí, že u zmiňovaného Loupežníka byl tak rychlý konec, který mi přišel nedokončený. Nejvíc se mi z těchto her líbilo R.U.R.
Loupežník - Toto drama čtu jako poslední, jelikož je pro mě nejméně známe. Za začátku se mi také nejméně líbí, ale posléze se musím smát konverzaci pana starosty, souseda a dalších, kteří se včera opili v hospodě a teď mají něco řešit. Velmi blízce mi to připomíná mne a moje kamarády a jednotlivé dialogy mě opravdu baví. Směji se nahlas u knihy a tak to mám ráda. Celkový hlavní motiv prolínající se celou hrou - zavřít dceru za mříže a chránit a opečovávat ji natolik, že o to víc bude chtít utéct. Kdo jsme se v životě s takovým příběhem nesetkali?
R.U.R. - Tak konečně čtu to drama, díky kterému vzniklo slovo robot. Zajímavostí je, že slovo nevymyslel Karel Čapek, ale návrh ho jeho bratr Josef. Strach a obava z toho, jak technika ovládne lidský svět je tím hlavním tématem.
Bílá nemoc - Pro mě v tuto chvíli nejzajímavější, jelikož doma ležím s koronavirem. Jde mi až mráz po zádech, jak to pan Čapek odhadl. On chtěl tímto dílem spíše varovat před fašismem, ale vytvořil dílo, které jde dle mého názoru aplikovat na jakoukoliv zlovůli vůdců - v tom špatném slova smyslu. Ať už nás ovládne diktátor nebo rychle se šířící nemoc, vždy je někdo kdo se toho snaží využít.
Hvězdu strhávám za hru Loupežník, která mě příliš neoslovila. Líbí se mi myšlenka té hry, ale nedobře se mi četl jazyk, kterým je hra napsaná. Naopak hra R.U.R. je velice čtivá, strhla mě dějem a znamenala pro mne něco jako obraz budoucnosti. Nejvíce mě oslovila hra Bílá nemoc, která je krásnou ukázkou konfliktu "dobra a zla" podpořená navíc neočekávaným koncem. Hra plná zamyšlení a skvělých dialogů. Čapek zkrátka opět nezklamal.
Také já jsem četla jen R.U.R. a Bílou nemoc.Čapek je bezesporu Spisovatel s velikym S.Jeho knihy,hry a dramata jdou do hloubky a nutí čtenáře k zamyšlení.Jen mě tak napadá zda by jeho dílo mělo stejnou váhu a hloubku kdyby žil v jiné době, zda by jeho talent nebyl promarněn.
Bílá nemoc jednoznačně 5 bodů, ale R. U. R. a hlavně Loupežník moje hodnocení snižují. To mě moc nenadchlo.
Z knížky jsem přečetla jen dvě hry, které máme v povinné četbě, a to R.U.R. a Bílou nemoc. Obě hry mě zaujaly, ale každá jiným způsobem.
Na R.U.R. se mi líbil celý děj, který byl dynamický. Pořád se něco dělo a nutilo mě to číst dál. Do poslední chvíle nebylo jasné, jak celý příběh dopadne, a to velmi oceňuji. R.U.R. je utopické dílo varující nás před velkými vynálezy, které mohou změnit nebo dokonce i zničit celý svět.
Bílá nemoc na mě opravdu silně zapůsobila. Čapek byl při jejím psaní ovlivněn tehdejšími události a ty se v tomto díle výrazně zrcadlí. Hra na mě zapůsobila jednak dějem, ale i názory a upřímností jednotlivých postav.
Rozhodně doporučuji si obě hry přečíst.
Četla/poslouchala jsem jen R.U.R. a to jen k maturitě. I s poslechem jsem měla problém a musela u toho sledovat text v knížce. Vím, že Čapek patří k těm, co by měl každý přečíst a znát, ale mě to prostě nebavilo.
Parádní dramata. Líbila se mi všechna. Asi nemohu úplně určit, které bylo nejlepší, protože na každém bylo něco jiného a originálního. Loupežník je více taková komedie než Bílá nemoc a R.U.R....:) Ale každopádně se četlo suprově!
Super vydání pro milovníky Čapka. Četl jsem tedy jen tžy dvě legendární - R.U.R. a Bílou nemoc, ale i tak oceňuji vydání v jednom svazku, jelikož knihy jsou samy o sobě krátké. Doporučuji - 100%
Celkově jsme očekávala něco velkolepého, ale dostavila se směsice pocitů a ne všechny jsou si podobné... Loupežník vypadal ze začátku opravdu dobře. Děj sice nebyl nijak moc vtipný, ale rýsovala se tam nějaká zápletka. Pak to začalo být na jedno brdo. Ani konec se mi nelíbil. Myslím, že ta hra mohla dopadnout lépe, ale čest panu Čapkovi, já bych to tak nikdy nedokázala. :)
R.U.R. mě bavila nejvíce. Děj mě bavil skoro po celou dobu a ten nápad nebyl vůbec špatný. Myslím, že i z dnešní doby by se z toho lidi mohli učit. Vlastně je tenhle příběh jakýmsi upozorněním, aby lidstvo nezašlo až moc daleko.
No a Bílá nemoc je dílo. Nebo spíše Dílo. Pokud se někdo zajímá o historii a má nějaký vztah k naší zemi vůbec, tak určitě silně pocítil, že do ní dal Čapek velký kus sebe. V té době to byl trhák, ale ne kvůli zábavě, ale kvůli tomu, že byl jeden z mála lidí, který se nebál pravdy a dokázal si odvodit, co se může stát, když někomu rupne v hlavě...
Myslím, že pan Čapek byl a je umělec. Je pro mě hodně inspirativním člověkem. Čtěme jej stále a často, z jeho knih jde načerpat hodně životních rad. :)
Sbírka se špatně namíchanými hrami. Za Bílou nemoc jednoznačně pět hvězdiček. Za R.U.R. už jen čtyři, protože mi hra přišla až příliš zdlouhavá a za Loupežníka pouze dvě hvězdičky. Hra se mi nelíbila, nepřišla mi vtipná, i když námět zprvu nevypadal vůbec zle. Dohromady mi to dává obyčejný průměr.
Proč jsem se třeba knize vyhýbala já? Protože je to český autor a dle mého úsudku, nemůže český autor napsat nic co by upoutalo moji pozornost.
Ale může. Čapkovu R.U.R jsem dala na posezení a byla z toho nadšená. A možná trochu zmatená, ale to donutí člověka číst znova.
Proto se nedivím, že to sklidilo světový ohlas. A trochu mě to posunulo do toho, abych zabrousila do českých autorů o něco hlouběji.
Dlouho jsem se knize vyhýbala. Proč???? Absolutně 1*! Jo a Bílá nemoc má hvězdičky dvě!
Čapkovy hry jsou úžasná díla, která stojí za přečtení. Komedie Loupežník se mi za všech tří děl líbila asi nejméně, ale to nic nemění na tom, že to je hezké dílo. Prostě mi nejméně sedla. Ale co se týče R.U.R a Bílé nemoci - Jsou výborně napsané s úžasně promyšleným dějem a u Bílé nemoci ten konec....
Pěkné divadelní hry, které poukazují na to, kam lidstvo spěje. Nejvíc se mi líbila R.U.R, která je taková klasika, že by si ji měl přečíst opravdu každý.
Karel Čapek věděl přesně na co má v příbězích poukazovat,a se vším měl pravdu.Moc se mi líbí jak poukazuje na svět,který "se žene do zkázy" a na chování lidí...Kniha je báječná,velice doporučuji Bílou nemoc. :-)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Karel Čapek, 1890-1938
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
R. U. R. a Bílá nemoc se četly krásně. R. U. R. ukazuje co se může stát, když si člověk hraje na Boha. Bílá nemoc nás zase varuje před nebezpečím války. Loupežník mě nebavil. Konec byl zvláštní.