Loutka a jiné povídky
Daphne du Maurier
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220636/mid_loutka-a-jine-povidky-Jal-220636.jpg
4
42
42
Všechny povídky zařazené do této sbírky se představují českým čtenářům poprvé. Daphne du Maurier je napsala před svými třiadvacátými narozeninami, některé v pouhých devatenácti letech. Navzdory jejímu mládí se už zde zřetelně objevují prvky, které ji budou provázet celou spisovatelskou kariéru – mistrovské zachycení mrazivě napjaté atmosféry, plastické vykreslení nitra postav, schopnost umožnit čtenářům, aby se s požitkem nechali unášet rozmanitými vrstvami příběhu. V titulní povídce Loutka moře vyplaví na břeh rozmáčený deník, jehož stránky zachycují temný milostný příběh poznamenaný posedlostí a žárlivostí. Osud pisatele vášnivě zamilovaného do tajemné, chladné Rebeky však zůstává zahalen tajemstvím... Strhující příběhy podivných lidských povah představují zrození pozoruhodného literárního talentu, který později proslavila díla jako Mrtvá a živá nebo Ptáci.... celý text
Literatura světová Povídky Thrillery
Vydáno: 2014 , MottoOriginální název:
The Doll : Short Stories, 2011
více info...
Přidat komentář
Po sbírce "Ptáci a jiné povídky", jsem od autorky chtěla ještě další povídky, takže na řadu přišla tahle kniha.
Některé povídky jsou vážně hluboké už v tak raném věku autorky. Některé jsou sice takové hravé nebo vtipné jednohubky, ale je v nich už cítit, že autorka moc dobře ví, co píše. Jenom se potřebovala věkem rozepsat a vypsat. Čili ani jedna z povídkek není špatná. Jenom jsou některé z nich takové "nedodělané". Což je asi způsobeno dobou, kdy vyšly úplně poprvé takhle spolu v knize. A působí tak na někoho, kdo má autorku načtenou (možná) třeba i jako nepovedené.
Ale za mě povedená sbírka. A ukázka toho, že když máte talent, musíte psát a psát a potom se dostanete tam, kde si vás jako autora budou vážit a pamatovat i po letech.
Ke každé povídce nějaké to popovídáníčko v záložce k tomu určené ;)
Moje první kniha od této autorky a určitě ne poslední. Autorka nahlíží zajímavým způsobem do myslí lidí a vykresluje je bizarním, ponurým způsobem.
Je videt, ze to jsou prevazne autorciny prvotiny Nektere povidky se mi libily, jine byly slabsi, nenachazela jsem pointu nebo me mrzelo, ze povidka je tak kratka
„Možná byl vyvržen z hlubin Atlantiku ve chvíli velkého neklidu a usazen zde, jakýsi malý vyzývavý kus země, aby navždy vzdoroval hněvu moře.“
Obdivuji, jak teprve dvacetiletá Daphne dokázala se slovy doslova čarovat.
V téhle knížce pak máte možnost „poslechnout“ si, jak vypráví kratičké příběhy, a mít přitom zároveň pocit, jako když stojíte v galerii a prohlížíte si sérii obrazů, dramatických scén, pod nimiž je napsáno: „způsob provedení – vymalováno slovy“, tak takhle nějak na mě její příběhy, kde se fikce spojuje se skutečností, působí.
Hned na začátku záludný vítr přižene do neobvyklého prostředí úžasných Cornwallských útesů zcela obvyklý problém – nevěru. Neštěstí a tragédii, kterou s sebou přinese, niternost rozhodnutí, pak můžete sledovat (přestože pouze na několika stránkách) do nejmenších detailů vykreslených v působivé scenérii.
A pak už můžete být v rychlém sledu svědky drobných či větších dramat, na společné téma – znepokojivé sexuální touhy, deprivace, odchylky, úchylky, představy, sny, vykreslené opět s dokonalou pečlivostí a pěkně v sérii poodhalené jedna za druhou, včetně až mrazivých detailů. Napjatá, až dusivá atmosféra příběhů zachycujících temná milostná dobrodružství, posedlost, žárlivost, vášeň i chlad v nitru jednotlivých postav plných prapodivných tajemství vás pohltí a už nepustí.
Původně jsem si myslela tak na 3*, ale nemůžu nezvážit mládí autorky (19-20 roků) a tedy i to, že je jedná o její první pokusy s literaturou, a pak taky za ty snové obrazy Cornwallu, prostě musím smeknout klobouk dolů :-).
„Byl to velký utěšitel tíživého svědomí a vykresloval Boha ve velmi laskavém světle … a tak se s úlevou dozvídali, že Bůh hříšníkům odpouští … ba co víc, zdá se, že jim dává přednost před devadesáti devíti spravedlivými. Vikář samozřejmě naznačoval, že jsou jen pouhými zrnky v mohutném díle evoluce a že jednou … poznají dokonalost a pohlédnou na krásu v její nejúžasnější podobě, ale do té doby – prostě do té doby člověk žije a přirozeně hřeší, dostává rozhřešení a hřeší znovu, zkrátka žije …“
Povídky nejsou úplně můj top žánr. Od autorky jsem nepolíbená, byť mi byla mnohokrát doporučovaná.
V prvních dvou povídkách koketuje se zvráceností, ve třetí s pokrytectvím. Další tři mě celkem zaujaly, ale chyběla pointa. Většina povídek je velmi dobře rozehraná. Psychologie postav reálná.
Na poslední Přísavce je znát, že je z pozdější doby.
Ale ano hysterie, patos, klišé, exaltovanost, nesouznělo se s postavami snadno. Asi jako autorka předmluvy nehledám sex a vášeň ve spojení se závistí a pocitem viny.
Zkusím časem něco jiného.
Třináct povídek mé oblíbené autorky.Vesměs zajímavých.Poslední povídka "Přísavka" mne dostala.Kolik takových lidí znám...
Je vidieť, že ide o prvé poviedky tejto skvelej autorky, ale oplatí sa prečítať.
Povídky všeobecně mám ráda, Daphne du Maurier je moje oblíbená spisovatelka, ale tato její kniha mě nějak nenadchla. Je vidět, že je to raná tvorba a Daphne teprve hledala svůj styl. Povídky jsou plné hysterických žen, patetických mužů a různých dobových klišé.
Styl psaní připomíná spíš nějakou parodii na romány pro služky, někde byl potenciál na zajímavý příběh, ale zase chyběla pointa. Nejvíc mě rozčilovaly ty nesympatické, afektované postavy.
Nejsem povídkový typ, ale je pravda, že tato autorka dokáže zaujmou i v krátkých a celkem předvídatelných příbězích.
Část díla
A jeho dopisy byly čím dál chladnější
1931
A nyní se obraťme k Bohu, našemu otci
1929
Kocourek
Loutka
1937
Marnost
Autorovy další knížky
| 2019 | Hospoda Jamajka |
| 2019 | Mrtvá a živá |
| 1972 | Dům na pobřeží |
| 1991 | Únik |
| 1995 | Má sestřenka Rachel |
Když si uvědomím, že jde o povídka cca dvacetileté holky, tak jen zírám. Ano, časem styl vybrousila k dokonalosti, ale už tyto povídky jsou zajímavé a kvalitní. A často docela šokující.