Loutkové divadlo strýčka Otta
Brigid Grauman
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460935/bmid_loutkove-divadlo-strycka-otta-t9n-460935.jpg
4
16
16
Historie jedné židovské rodiny. „Být Židem nebylo nikdy lehké, nejen kvůli předsudkům ostatních lidí, ale i Židů samotných,“ píše Brigid Graumanová a předkládá příběh vlastní rodiny v průběhu dvou století. Rodinnou historii mapuje prostřednictvím sedmi předků, ztělesňujících rozličné formy židovství, kteří po sobě zanechali memoáry. Přestože každý z těchto memoárů je jiný svým charakterem a zaměřením, autory kromě krve spojuje ještě jedno – všichni byli běženci, cizinci v zemích, kde se nikdy necítili doma. Rozsáhlá sága začíná v polovině 19. století na moravském venkově a pokračuje ve Vídni přes bezhlavý útěk před nacisty až po těžce vydobytou novou existenci v Americe. Výraznou roli přisoudila autorka prastrýci Ottovi Flatterovi, malíři, který v roce 1932 vyřezal a omaloval lepenkové figurky znázorňující některé členy rodiny. Jeho loutkové divadlo přečkalo dramata exilu a zachovalo se dodnes. Paměti předků Brigid Graumanové představují pozoruhodný dar z minulosti, zároveň neodolatelnou pozvánku k objevování světa, do něhož rodina patřila.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historické romány
Vydáno: 2021 , ProstorOriginální název:
Onkel Ottos Papiertheater: Eine jüdische Familiensaga, 2020
více info...
Přidat komentář
Tak jak historie mnohdy rozházela rodiny, zvláště ty židovské, po celém světě, tak mi i tato kniha vzpomínek jednotlivých členů autorčiny rodiny přišla poněkud rozházená. Nic to však neubralo na zajímavosti díla.
Historie jedné židovské rodiny, kterou sepsala podle dochovaných deníků jejích členů novinářka Brigid Graumanová, mě velmi zaujala. Není to snadné čtení, ale určitě stojí za to, věnovat této knize čas i pozornost. Autorce se podařilo zobrazit život rozvětvené rodiny na pozadí středoevropských dějinných událostí dojemně a při tom humorně.
Autorka nás zavede do předválečné Vídně, ale také do Izraele a Ameriky, a v neposlední řadě i do Brna. Při hledání rodinných kořenů se jí podařilo vytvořit pestrou oslavu života, a to i přesto, že většina členů rodiny skončila svůj život v koncentračním táboře, nebo vykořeněna v exilu.
Pro mne to nebylo ke čtení: velmi spletitý a zamotaný příběh velmi rozvětvené a přejmenované židovské rodiny, sestavený z útržků, přeskakující sem a tam, s malým vhledem mladé autorky do vztahů celé rodiny a života jednotlivců. A velmi málo o kontextu doby, ono to v té změti přeskakující v čase taky moc nešlo. Takže jen letmé zmínky o místech, zejména Vídeň i Morava (to je ta "východní část České republiky"). A navíc plno židovských pojmů bez vysvětlení - spíš vhodné pro samotnou rodinu či pamětníky znalé židovství.
Autorka z rukopisných vzpomínek svých příbuzných vytvořila epopej rodiny Flatterů a Graumannů od poloviny 19.století do 21. století v kulisách Rakouska - Uherska, pozdějšího Československa, Rakouska, Velké Británie, Belgie, Švýcarska, Kuby, USA i Izraele. Začátek byl poněkud rozvláčný a uvítala bych nákres rodokmenu. Osudy pěti sourozenců Flatterových (Bruna, Kláry, Richarda, Otty a Emmy) a jejich dětí byly velmi zajímavé.
Velmi hezká a zajímavá kniha. Líbil se mi styl psaní, každá stránka zajímavá. Je tam hodně jmen, ale vyznala jsem se v nich díky tomu, že jsem si udělala hned na začátku knihy strom života, ke kterému jsem se párkrát během čtení vrátila.
Dozvěděla jsem se o životě v sousedním Rakousku od doby před 1. světovou válkou přes rozpad Rakouska-Uherska až po dnešek. Někteří členové rodiny žili ve Vídni, jiní v Brně .
Na osudech těchto rodin je vidět, že po rozpadu monarchie vycházel život v Československu lépe než rakouský.
Kniha popisuje osud lépe situovaných Židů, často náboženství nepraktizujících, které potkaly s vypuknutím 2.světové války různé osudy. Někteří skončili v Anglii, jiní v Americe. A ani štěstí, že neskončili v koncentráku, nebylo bůhvijaké.
Nejlepší kniha, kterou jsem letos četla.
Kniha, která se mi dostala do rukou s pevnou vazbou, ze které nepadají listy a textem bez překlepů, byla zpočátku poněkud zpřeházená. Autorka přeskakovala mezi vzpomínkami a již napsané, znovu opakovala, ačkoliv čtenáři už byly zmíněné informace známé. Poté však text začal plynout a nedokázala jsem se odtrhnout. Je vidět, že autorka je zvyklá pracovat s fakty a informace si zpětně dohledávat a ověřovat.
Na pozadí důležitých dějinných událostí vykresluje rodinnou historii a pohledy jednotlivých členů rodiny na svět kolem sebe. Zpracovává jejich myšlenky a pocity, hledání vlastní identity a místa ve světě, zároveň vede čtenáře k vlastnímu zamyšlení.
"Paměti účastníků vypravují stejné příběhy rozdílně, protože paměť si s námi zahrává a také proto, že fakta pokřiví emoce."
Přečtení této knihy mi trvalo dost dlouho, je náročná na soustředění a orientaci v postavách, kterých je opravdu hodně a jsou různě příbuzensky propletené . Jde spíše o literaturu faktu, nikoli beletrii, text je doplněn množstvím autentických fotografií. Ocenila jsem různé pohledy příslušníků židovské rodiny na historické události a zajímavé životní příběhy, některé z nich velmi smutné.
Loutkové divadlo strýčka Otta
Opravdu krásně napsaná kniha o historii jedné židovské rodiny. O osudech jejich členů a vzpomínkách na ně.