Lovci mamutů
Eduard Štorch
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/149345/lovci-mamutu-149345.jpg
4
1999
1999
Tento příběh vypráví o kmeni pravěkých lidí ,,Lovců mamutů“. Udál se asi před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tehdy žila na Bílé skále tlupa pravěkých lidí. Ovládali jednoduchou řeč a doplňovali ji posunky a mimikou v obličeji. Věděli, že je oheň nejen zahřeje, ale dokáže upéct maso a chránit před divokou zvěří. Oheň hořel před vchodem do jeskyně, aby dovnitř nemohly šelmy. Tehdy ho ještě neuměli rozdělat, tak spoléhali na přírodu a oheň donášeli. Příběh nám bude vyprávět o tom, jak lovili zvěř a jak z ní vše dokázali zužitkovat. Vnitřnosti zvěře jedli syrové, protože byly ještě teplé. Stažené kůže hned zpracovávaly ženy a děti. Lovili například zubry, lišky, ryby, ale také vlky a mamuty. Věřte, chytit takového mamuta je věc těžká, na kterou se museli dlouho připravovat. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta museli vehnat. Učili se také vyrábět si nástroje, jako je například kámen opracovaný do tvaru slzy (pazourek). Díky pazourku, který poté použili na rozbíjení kamenů, dokázali vykřesat oheň. Ale to chtělo zručnost a trpělivost. Později se jim podařilo dokonce rozdělat oheň za pomoci kousku dřeva. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález pravěkých lidí a měl pro ně opravdu obrovský význam. Dovídáme se tu také o cizích tlupách, například jak mezi sebou bojovali o území, o kořist atd. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt.... celý text
Přidat komentář
Bola to príjemná spomienka, čítal som ju ako dieťa a aj po tých rokoch sa mi vrátil ten pocit keď stojíte na začiatku a všetko máte pred sebou....
Vzpomínka na tuto knihu mě přenese zpět do školní lavice. Povinná četba za základce, ale mě to bavilo. Příběh si pamatuji do dnes :-)
Při vyklízení skříně jsem ji našla zapadlou a v rámci odpočinku jsem si jí chtěla jenom prolistovat - přečetla jsem ji celou a upřímně? Když jsem ji četla na základce vůbec jsem si ji nepamatovala, teď po letecch mne úplně pohltila :D.
Pamatuji si, jak jsme četli ve škole jako povinnou četbu. Pamatuji si krásné obrázky, obsah vůbec, na rozdil od stresu z četby před celou třídou.
Teď po letech už jako dospělá jsem knihu přečetla a byla nadšená, jak je hezky napsaná. Linie dobrodružného příběhu založená na reálných archeologickych vykopávkách a poznatcích o životě tehdejších lidí. Doporučuji.
Eduard Štorch je ikona české literatury a doufám, že se o něm ještě vyučuje, místo hromady zahraničních autorů, kteří nemají s naším povědomím nic společného. Všechny knihy od něj jsou fantastické a stejně jako u Verneho nadčasové, zároveň dobrodružné, věcné a zábavné. I my starší si rádi zavzpomínáme. Příběh nebudu spoilerovat, je nutno to přečíst. Když
si ještě po tolika letech vybavim jméno Veverčáka, tak je vidět, že něco bylo hodně v pořádku.
Jako dítě jsem ji přečetla se zatajeným dechem. Mám ji zarytou hluboko v paměti jako nejoblíbenější knihu z povinné četby na základce. Nedávno jsem ji tedy koupila synovi a začala číst. No....myslím, že některé vzpomínky se nemají obnovovat. Kniha se (obzvláště nahlas) čte dost těžce. Některé výjevy mi přišly kapku drastické, ale syn byl nadšený. Takže svůj účel splnila, ale já už jí číst znovu asi nebudu.. :)
Milovaná a nezapomenutelná kniha mého dětství. Ano, je to pro děti a pro ně je vynikající ... skvělé mladé hrdiny, nebezpečný svět pravěku .. a skvěle vyprávěná. Já vím, jako starci už mi tak nepřipadá .. ale fakt to pro dědky není. Vnuk byl nadšen a předtím i Cestou do pravěku. Bože, měli jsme skvělé autory pro děti, že ...
Jelikož pocházím z míst, kde je pan Štorch pohřbený, jeho knihy, příběhy a život mě provázeli celým dětstvím, ke knihám se ráda vracím opakovaně, jako vzpomínka na dětství
Jak zde píše hodně lidí, knihu mám rovněž spojenou se svým dětstvím, kdy nám ji děda četl na dobrou noc. Sám ji dvakrát dočetl už běhel toho, co jsem měl dávno půlnoc, ale ta vzpomínka je legendární. K čemu televize, když si fantasie všechno vykreslila sama. Skvělá kniha a ještě skvělejší vzpomínky, které se mi k ní vážou.
Eduard Štorch nás čtivě provází dobou kamennou, velmi poutavě popisuje, jak žil pravěký člověk, jak se naučil užívat oheň, vyrábět nástroje, jak lovil divou zvěř. Kniha pro děti a mládež je moc pěkně napsaná a mohla by dobře posloužit k výuce dějepisu o této době.
Návrat do minulosti i dětských let skvělá oddechovka z dob kdy se lidský mozek ještě vyvíjel...:)
Prvni kniha , kterou jsem precetla skoro na prvni zatah. Napinava, dojemna, dobre napsana. Nejen pro kluky. :-)
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno pro mládež pravěké osídlení pravěké umění lovci mamutů
Autorovy další knížky
| 1976 |  Volání rodu |
| 1962 | Lovci mamutů |
| 1965 | Osada Havranů |
| 1962 | U Veliké řeky |
| 1997 |  Čarodějův učedník |
Jako kluk jsem nečetl, to až ve svých 35 jsem se k ní dostal a vůbec není na škodu nejdřív trochu vyzrát. Příběh je poutavý, člověka vytrhuje ze své bubliny a může nastartovat zájem o historii. Základ, který se na školách dřív ani nezmiňoval, je v této knize dokonalý a podaný způsobem (ve formě příběhu), který jen tak nevypadne z hlavy. A o to autorovi šlo.