Lovci mamutů
Eduard Štorch
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/903/bmid_lovci-mamutu-65a4d82dcf0a0.jpg
4
2032
2032
Tento příběh vypráví o kmeni pravěkých lidí „Lovců mamutů“. Udál se asi před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tehdy žila na Bílé skále tlupa pravěkých lidí. Ovládali jednoduchou řeč a doplňovali ji posunky a mimikou v obličeji. Věděli, že je oheň nejen zahřeje, ale dokáže upéct maso a chránit před divokou zvěří. Oheň hořel před vchodem do jeskyně, aby dovnitř nemohly šelmy. Tehdy ho ještě neuměli rozdělat, tak spoléhali na přírodu a oheň donášeli. Příběh nám bude vyprávět o tom, jak lovili zvěř a jak z ní vše dokázali zužitkovat. Vnitřnosti zvěře jedli syrové, protože byly ještě teplé. Stažené kůže hned zpracovávaly ženy a děti. Lovili například zubry, lišky, ryby, ale také vlky a mamuty. Věřte, chytit takového mamuta je věc těžká, na kterou se museli dlouho připravovat. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta museli vehnat. Učili se také vyrábět si nástroje, jako je například kámen opracovaný do tvaru slzy (pazourek). Díky pazourku, který poté použili na rozbíjení kamenů, dokázali vykřesat oheň. Ale to chtělo zručnost a trpělivost. Později se jim podařilo dokonce rozdělat oheň za pomoci kousku dřeva. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález pravěkých lidí a měl pro ně opravdu obrovský význam. Dovídáme se tu také o cizích tlupách, například jak mezi sebou bojovali o území, o kořist atd. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt.... celý text
Přidat komentář
Eduard Štorch nás čtivě provází dobou kamennou, velmi poutavě popisuje, jak žil pravěký člověk, jak se naučil užívat oheň, vyrábět nástroje, jak lovil divou zvěř. Kniha pro děti a mládež je moc pěkně napsaná a mohla by dobře posloužit k výuce dějepisu o této době.
Návrat do minulosti i dětských let skvělá oddechovka z dob kdy se lidský mozek ještě vyvíjel...:)
Prvni kniha , kterou jsem precetla skoro na prvni zatah. Napinava, dojemna, dobre napsana. Nejen pro kluky. :-)
Nejlepší Štorchova kniha, ze všech jeho dobrých. Čtitelná od dětství dodnes.
Skvělá kniha. Je to taková encyklopedie v příběhu a to mne velmi zaujalo. Každá kapitola má nějakou ze zásadních informací vývoje lidstva. Někdy je líčení bych řekl až dost brutální na to, že je to čtení pro mladší čtenáře, ale jaký pak copak. Tuto knihu by si měl přečíst každý ať mladý nebo starší, aby jsme si vážili toho co máme teď. Ono totiž ti bez kterých teď máme co máme, to měli pro nás si myslím až nepředstavitelně těžké přežít. Pan Štorch byl frajer :) PS: 20let ji mám v knihovně a já hlupák ji vytáhl až teď :X
Nádherná knížka, podobně jako předchozí pisatel komentáře, ani já nechápu, jak je možné, že jsem tu knížku nikdy nečetla. Nad některými řádky jsem váhala, zda číst či nečíst, skoro jako nějaký thriller, jenže takový byl jejich život.... Ale vše napraveno a ostatním mohu jen doporučit ....
Poutavé každou větou, zajímavé taktéž, fakt nedokážu dát míň než 5*. Nechápu, jak jsem v dětství a dospívání toto mohl vynechat. 24. 2. 2021.
Kniha mého dětství - četli jsme ji povinně ve 4. třídě a líbila se mi, líbila se i mým dětem, kterým jsem ji četla já a líbí se mi pořád....
Díky čtenářské výzvě jsem se vrátila o víc než čtvrtstoletí zpět, kdy mi maminka jako malé holce knížku předčítala a to mě motivovalo naučit se ve 4 letech číst. Teď jsem si čtení vychutnala, byť mi vadily neustálé krvavé scény, užila jsem si nádherné vyprávění o životě v krajině, kterou dnes tak ráda cestuji.
Nádhera. Otevřel jsem knížku, začetl jsem se a ... Najednou jsem byl v časech vzdálených 20 až 30 tisíc let. Prožíval jsem všechny strasti a život tlupy společně s Mamutíkem, Kopčemem, Vylomeným zubem, Veverčákem a všemi dalšími. Buďme pyšní na spisovatele, který nám umožnil prožít kousek naší historie.
Knížku jsem si přečetl opět po padesáti letech a ani tentokrát nezklamala.Děj má stále co říci.
Do této knihy jsem šla s tím, že ji nejspíš nedočtu, ale že to jdu prostě jen zkusit. To poslední, co jsem si o ní myslela, že se do ní začtu tak, že ji budu nosit všude s sebou, abych mohla využít každé volné chvilky ke čtení.
A teď když už jsem u konce a přišla jsem o své pravidelné chvilky v pravěku se svou tlupou, je mi nějak smutno, jako kdybych se vrátila z dovolené a věděla jsem, že už zase dlouho nic takového nezažiju a čeká mě zase taková ta domácí ,,samota".
Tak jdu aspoň pokračovat do Osady Havranů (i když Kopčem forever), třeba taky překvapí svou čtivostí.
Nejoblíbenější kniha moji maminky, už proto jsem si ji zařadila do čtenářské výzvy. Z počátku mne moc nebavila, ale po pár stranách jsem ji přišla na chuť a dost se mi líbila.
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno česká literatura pro mládež pravěké osídlení pravěké umění lovci mamutůAutorovy další knížky
| 1962 |  Lovci mamutů |
| 1976 | Volání rodu |
| 1965 | Osada Havranů |
| 1962 | U Veliké řeky |
| 1997 |  Čarodějův učedník |
Dobrodružná klasika nejen pro děti, četla jsem opakovaně