Lovec čertů
Juraj Červenák
Stein a Barbarič / Kapitán Stein a notár Barbarič série
< 9. díl >
Po událostech v Plzni Bohdan Jaroš přestal věřit, že se ještě někdy setká se Steinem a Barbaričem. Na vlastní pěst putuje po České cestě, která spojuje Prahu s Budínem, a živí se jako nájemný kat a lovec zločinců. V Trnavě si ho předvolá hrabě Stanislav Thurzo, který pátrá po veliteli svého husarského pluku. Kapitána Galoviče naposledy viděli ve společnosti krásné nevěstky a zároveň s ním se ztratilo i pět set zlatých z výkupného za zajatého tureckého důstojníka. Jaroš přijme úkol a dá se do hledání, přestože tuší, že kapitán už není mezi živými. Sám seržant se brzy ocitne v ohrožení, když mu cestu zkříží zloději dobytka, zrádní hajduci, zběhlí žoldnéři a lovci otroků.... celý text
Detektivky, krimi Literatura slovenská Historické romány
Vydáno:
2024
,
Argo
Originální název:
Lovec čertov, 2023
více info...
Přidat komentář
Najvýraznejší vývoj osobnosti zo známej trojice dostane svoj vlastný príbeh, prečo nie ? Z Jaroša sa postupne stáva taký SM Robin Hood. Trochu ma mrzí, že nateraz som sa dočítal na koniec série a pri všetkých tých projektoch, ktoré v poslednej dobe od pána Červenáka prichádzajú sa trochu obávam nad prísunom ďalších dielov. Ale bola to fajn jazda, ďakujem,
(SPOILER)
Lovec čertů mně hned zaujal, je to vidět i na tom že mi přišel v poledne a večer už jsem ho přečteného zaklapl. Název je tedy trochu zavádějící, protože čert se tu vyskytuje jenom jeden, ale pojmenování Lovec jednoho čerta by zněl dost blbě.
Podle začátku minulého dílu, který ale časově navazuje až na tento nový a kde Jaroš likviduje bandu lidožroutů jsem si děj Lovce čertů představoval zcela jiný, ale líbil se mi i tento jiný děj.
Osamocený Jaroš se nám celkem rozjel, a jeho prostřednictvím jsem se dozvěděl plno informací z Horních Uher začátku 17. století, například jaké byly taxy v exkluzivním Trnavském bordelu, s údivem jsem zjistil že nejdražší byla místní varianta Indiánské dýmky míru, že v té době kvetl rozvětvený trh s otroky prodávaných do Osmanské říše, zdalipak je Turkům také tak vnucována vina za jejich ošklivé otrokářské předky, jako jiným národům, že každý druhý bojovník byl slavný Turkobijec, ale nejvíc se mlátili mezi sebou, a že Čachtická paní měla konkurentku v tom kolik umučit svých poddaných v jisté Anně Rosině Lisztiusové, která popravdě vystupovala už v třetím díle Ohnivé znamení, ale už jsem na ní pozapomněl, obě byly spjati s muži z rodu Thurzů, zatímco za pádem té první stál Juraj Thurzo, tak manželem té druhé byl jeho bratranec Stanislav Thurzo. Dávám zasloužených pět hvězd.
Juraj Červenák si v tejto sérii drží formu aj naďalej. Kniha je výborne vyrešeršovaná a vôbec mi nevadí, že hrdinom príbehu je sám Jaroš. Ako sólo postava funguje výborne. Páčila sa mi lokácia príbehu a opisy dobovej krajiny. Otrokárska časť vynikajúca. O jednu hviezdičku menej dávam iba preto, že som priskoro zistil, kto je vrah a že záver možno mohol byť o chlp dlhší.
Veľmi dobre čítanie, ale dúfam, že spisovateľ dá v ďalších častiach opäť dokopy Jaroša so Steinom a Barbaričom. Predsa len sa ich postavy navzájom dopĺňajú a robia príbehy zaujímavejšími. :-)
(SPOILER) Sólo pro kapitána Jaroše se mi líbilo úplně stejně jako předchozí knihy, i když mi Stein s Barbaričem trochu chyběli. Ale ne zase tolik, aby mi to zkazilo požitek z knihy, která byla tentokrát opravdu hodně krvavá, a brutálními scénami se to tam jen hemžilo. Jaroš se vydává do Trnavy, kde ho Stanislav Thurzo pověří vyšetřením zmizení velitele jeho husarského pluku, kapitána Galoviče. Ale ještě cestou tam Jaroš - jakoby mimochodem ;-) - zabije "čerta", který okolí trýznil již celé dlouhé měsíce. A tím si vyslouží nejen přezdívku, kterou nese titul knihy, ale také Thurzovu důvěru. Pátrat začne v tzv. Dívčím hradu, kde byl Galovič spatřen naposledy. Podezřelé odhalí poměrně brzy, ale budou to ti praví pachatelé? O tom se už přesvědčte sami, knihu doporučuji a snad se my, čtenáři, dočkáme ještě pokračování? Mne by to určitě potěšilo...
(SPOILER)
Tentokrát dostal svoju sólovku Bohdan. Zhostil sa jej dobre (a krvavo). Opäť výborné čítanie, skvelé opisy, historické reále.
Jeden bod dole za to, že druhýkrát po sebe (po hrsti dukátov) som padoucha identifikoval v priebehu knihy (možno náhoda, netvrdím, že som Sherlock :)).
Tak to bola jazda....parada,človek dôjde z prace a reku prečíta si pár strán pred spaním a bum za 4 dnu som ju preluskal...strhujúci príbeh a dokaz ze aj samotnému Jarosovy to svedčí teším sa kam ho dalsi osud zavedie a ci sa zase dajú všetci dokopy a zatiaľ ostatným odporúčam prečítať si túto knizku
Trochu nečakane sa dočkal svojej sólovky aj seržant Jaroš, ktorý zavítal do mne dobre známej Trnavy. A okamžite bol grófom Thurzom poverený vyšetriť tajuplné zmiznutie svojho husárskeho kapitána. Zoznamovanie sa so zápletkou a postavami v Malom Ríme som si užíval - bolo podané zaujímavým a šťavnatým spôsobom, pričom Jarošova drsnejšia povaha bola vítaným spestrením po Steinovej zásadovosti a Barbaričovej opatrnosti. Avšak po opustení mesta sa príbeh zmení na sled viac či menej menej akčných scén, v ktorých má hlavná postava len pramalý vplyv na plynutie udalostí. Je nimi v podstate len unášaná, pričom o jej osude viackrát rozhoduje náhoda, čo mi moc nevoňalo. Napísané to ale bolo výborne so skvelými opismi aj dialógmi, akurát teraz bolo v texte viac chuchvalcov mozgov a telesných tekutín, než som bol v tejto sérii zvyknutý. Viac mi vyhovuje pokojnejšie zbieranie vodítok a dôkazov, ale s Jarošom ako hrdinom sa dala očakávať istá zmena tónu knihy. 7+/10
V tomto díle sledujeme příběh pouze seržanta Jaroše a musím říct že se mi to líbilo ještě o chlup více než Vlk a dýka kde byl sám notář Barbarič. Je zajímavé vidět jak se liší příběhy odehrávající se na Slovensku a v Čechách. Na Slovensku každý příběh více či méně souvisí s invazí Turků. Jediné co mi přijde na všech příbězích divné je jak často někdo zná hlavní protagonisty. U kapitána Steina se to ještě nechalo přejít, ale že tolik lidí ze všech koutů Uherska zná i nějakého seržanta Jaroše je tak nepravděpodobné, že mě to už v ději vadilo.
Dočkali sme sa a prišla aj Jarošova sólovka . Každy pribeh či už v Trutnove, Sitne alebo Trnave mal osobitú atmosféru. Pribeh sa mi veľmi páčil, napínavé až do konca. Trio Stein Barbarič a Jaroš si vychutnávam zásadne v audiopodobe a ani tento krát som nevedela prestať počúvať, aj najmä vďaka geniálnemu prednesu Mareka Geišberga. Knihy číta tak brilantne, že si Jaroša neviem ani predstaviť inak, ako zastreným hlasom intepretovaným pánom Geišbergom, ktorý mu úplne sedi.
Jaroš sa tento krát celkom slušne popasoval s nástrahami v Trnave, prostredie bolo tradične krásne opísané a hneď po úvodných riadkoch som sa bezproblémov preniesla v čase do stredovekého Uhorska. Pán Červenák opäť na 100 percent.
Teším sa na ďaľšie dobrodužstvo v Košiciach.
Hm... konečne Jaroš... tajne som dúfala, že dostane sólovku. :) A podarilo sa. A aj som mu priala, nech si niekoho nájde, a že bude chvíľu aj vo svojom živle. Mučenie a tresty som si predstavovala pomerne živo, nechcela by som byť na mieste dotyčných vinníkov. A vlastne celkovo som si to čítanie naozaj užila. Detektívka bola v detailoch poslabšia (vrah mi bol jasný), chýbali mi Stein aj Barbarič, ale Jaroš je pomerne schopný.
Pár historických detailov ma prekvapilo (v dobrom), takže prižmúrim oko a hodnotím na plný počet hviezdičiek.
Keďže ide už o 9-te pokračovanie série, autor skúša rozličné obmeny postáv a dynamiky, aby nesklzol k rutine. Hoci je Jaroš sám, príbeh utiahne a páčil sa mi viac ako Les prízrakov, čo je sólovka kapitána Steina. Naproti tomu Vlk a dýka sa odohrávala na atraktívnom Sitne, preto mi až tak nevadilo, že Barbarič bol sám. Lovec čertov mi v mnohom pripomínal Ohnivé znamenie, Trnava bola po Prešporku ďalšie významné a veľké mesto s množstvom kostolov, krčiem a vojakov. Stretneme opäť aj niektoré postavy (Thurzova manželka) a keď sa dej presunie na vidiek, tiež mi to pripomenulo dej Ohnivého znamenia v Dunajských luhoch. Kniha je trocha kratšia, na druhej strane, deje sa tam toho dosť a obávam sa, že ďalšie nastavovanie času by viedlo k opakovaniu situácií. Čitateľ sa už naučil, že i hlavných hrdinov sa veľmi netreba báť (zajatie a vyslobodenie) a osud vedľajších postáv je mu v podstate ľahostajný. Deju by do budúcnosti prospelo pridanie nejakej zápornej postavy, ktorá by mala dlhšiu trvanlivosť ako jednu knihu. Autor už niečo začal v knihe z Plzne, ale v ďalších dvoch sa už táto ženská postava neobjavila a to je trocha škoda. Každopádne, ide o vysoký štandard autora a pri množstve kníh, ktoré už napísal sa ľahko hľadajú chybičky krásy.
„Ženy milujú hry hádam ešte viac ako muži. A odvážim sa tvrdiť, že sú v nich aj omnoho šikovnejšie. My, príslušníci škaredšej polovice ľudstva, si často ani neuvedomujeme, že sme iba pešiakmi na ich šachovniciach.“
Aj keď sa detektívne príbehy väčšine z nás spájajú skôr pochmúrno-sivastým jesenným obdobím verne kopírujúcim ich ponurú, smrťou, tajomnom či strachom opradenú atmosféru, siahať po Červenákovi láka snáď v ktoromkoľvek ročnom období.
Jeho rozprávačský um, svojské a predsa sympatické postavy či živé, vtipom i štipľavou britkosťou okorenené dialógy a autenticky pôsobiace dobové pozadie bez problémov vťahujú do deja, a nech už je zamračená jeseň, horúce leto či treskúca zima, dopiavajú náležitú dávku hrôzy i akéhosi temného vzrušenia.
Inak to nie je ani v prípade Lovca čertov, zatiaľ poslednej knihy z Červenákovej historicko-detektívnej série Stein/Barbarič, sledujúcej tentokrát osamelé, no i tak rovnako dobrodružné, mŕtvolami či krvou poznačené potulky tak trochu záhadného seržanta Bohdana Jaroša.
V spoločnosti jeho tichej, miestami až znepokojivo hĺbavej maličkosti nasávame zahovnenú atmosféru na prvý pohľad cnostnej, pod povrchom však predsa len prehnitej Trnavy a okolitých dedín či mestečiek, a ako to už v červenákovkách býva, tvárou v tvár istému nebezpečenstvu dúfame, že bez ujmy prežijeme a vzniknuté problémy úspešne vyriešime.
Z grófskych dvorov cez nevestince až do Turkami vypálených dedín, z pohodlných obydlí na nebezpečné paluby otrokárskych lodí či do prekérneho zajatia.
Červenák opäť raz rozohráva príbeh plný otázok i dobrodružstva a hoci priznávam, že mi aj tu, podobne ako v ostatných "sólovkách", trošičku chýbal cveng steinovsko-barbaričovsko-jarošovskej akčnosti a vzájomnej dynamiky, ten zdieľaný nádych hnevu, rozčarovania či ostrého, no predsa len dobre mieneného prekárania a podpichovania, čítanie som si vo veľkej miere užila.
Nuž, Jaroš je Jaroš, napriek jeho povahe (alebo možno práve vďaka nej) ho nemožno nemilovať, no buďme úprimní naše trio má čosi do seba
Aj misterioso postava z bohumilej trojice sa dočkala svojho storia solista. Aj keď mnohí budú frflať, ba aj cez klávesnicu rýpať, že toto a tamto a ktohovie čo ešte, príbeh funguje, hoc je krátky a jeho koniec, teda fine della storia, je takrečeno uťatý, ako nejaký úd mečom (čitateľ si už vyberie z ponuky údov, je ich skutočne dosť). To je v poriadku, predsa len trio stvoril Juraj a môže si s ním robiť čo chce. Ako scriptor (rozumej kníhškrabák) sa vyvíja, starne a nemožno očakávať, že všetko sa len mečom a sekerou vyrieši, na fištrón treba viac dať, však je to historický krimi príbeh. Takže to známe pnutie medzi hlavnými aktérmi tu nie je, hoci ho mnohí budú očakávať, no samostatný Bohdanov príbeh obstojí so cťou - je priamočiary a dobre sa číta. Chválim reálie z histórie, to ma skutočne baví, také jemné učenie sa v pozadí dobrodružného príbehu, to je naozajstné plus.
Na v pořadí devátý (chronologicky však osmý) díl jsem se těšil jak malé děcko, a to tak moc, že jsem nečekal na český překlad a nechal si od Ježíška nadělit slovenský originál. Lovec čertů se tak stal první knihou, kterou jsem přečetl ve slovenštině. A přiznám se, že mi to občas dalo zabrat - slova jako „chýr“, „čiered“, „oštara“, „garbiarnie“, „vankúš“ nebo „paripa“ jsem dovodil jen z kontextu a vidět je zcela samostatně, byl bych ztracený jako kapitán Galovič po vstupu do Ženského hradu : )) Vtipné jsou některé rozdíly ve skloňování, například zatímco v češtině škrtíme TÍM řetězem, ve slovenštině zásadně TOU reťazí – a jak se dočteme, zrovna otisk řetězu/reťaze na krku bude v tomto díle klíčovou stopou a zásadním dějovým zvratem : ))
K samotnému ději: Bohdan Jaroš funguje samostatně perfektně, líbí se mi, že jeho sólovka má docela jinou dynamiku než Barbaričova sólovka v díle „Vlk a dýka“, neboť na rozdíl od analytického notáře je katův synek spíše racionální pragmatik s mimořádným šestým smyslem. Velmi se mi líbila první polovina od úvodního duelu s korlatským čertem přes vyšetřování v nevěstinci až po pronásledování podezřelých k dnešním Jaslovským Bohunicím, z nichž po nájezdu krymských Tatarů zbyly jen trosky a kouř (ten je tam vlastně dodnes, avšak jeho původcem již nejsou obchodníci s otroky, ale chladící elektrárenské věže). Nicméně od okamžiku, kdy Jaroš dostane na ruce okovy, jsem nabyl dojmu, že se po zbytek příběhu už spoléhá spíše na Fortunu než na vlastní um. Finální část mi přišla už vyloženě uspěchaná. Spousta událostí, na jejichž průběh jsem byl zvědavý, se nakonec smetla časovým skokem v ději. A i když vím, že pro tuto sérii jsou typické otevřené konce, tak utnutí děje přímo uprostřed rozjeté akce mi do závěrečného epilogu vyloženě nesedlo...
Celkově stále velmi solidní úroveň, ale přeci jen v porovnání s jinými díly mi tento přišel trochu slabší. Možná ale ve mně jen doznívá rozporuplný pocit z příliš uťatého epilogu.
(SPOILER)
Vyborne. A nie len preto, ze som z Trnavy
Som rada, ze Jaros dostal priestor, zapletka bola super, vsetko pekne na seba zapadalo. Na fb som videla, ze Cervenak spominal, ze ludia hovoria,ze niektore tieto jeho posledne knihy nie su to prave orechove a zamysla sa nad tym, ci je to tym, ze tam hned nelietaju koncatiny, ale ze riesia pripad rozhovormi...ja osobne si mam rada, ked riesia pripad hladanim stop a rozhovormi, takze ja som velmi, velmi spokojna.
A cely cas som rozmyslala, ze v ktorom diele sa spominal Thurzo a jeho pani manzelka, teda konkretne ona a az ked som docitala, som si uvedomila,ze som o nej citala v uplne inej knihe od Niznanskeho.
Seržant Jaroš tentokrát bez svojich osvedčených spoločníkov. Nič to však neuberá na atraktivite a dynamickosti deja. Miestami mi to trochu pripomínalo kapitána Báthoryho. Čitateľov historických románov poteší jedná iná známa dobová postava. Nechýba typický humor a zápletky. Skvelé čítanie.
Jarošova sólovka s poměrně akční a přímočarou detektivní linkou (brzy jsem pojala podezření, kdo je pachatelem vraždy, a tentokrát jsem trefila). Skoro větší roli než pátrání po vrahovi hraje důkladně popsané prostředí, věrohodná atmosféra počátku 17. století i dobrodružná zápletka kolem obchodníků s otroky. Jsem spokojená.
Naše známá trojice Stein - Barbarič - Jaroš ze série historických detektivek se občas rozpojí a některé díly jsou věnovány jen dvěma postavám nebo dokonce operují sólo. Tak je to i v případě seržanta Bohdana Jaroše, syna pražského kata, který velmi dobře ovládá otcovo řemeslo a jen shodou tragických okolností po něm nepřevzal katovnu v Praze. Nacházíme ho v době, kdy putuje sám a přivydělává si i lapáním zbojníků a jiné havěti. Takto se dostane do Trnavy s cestou uloveným čertem - obávaným lapkou. A hned jak vejde ve známost, kdo je, dostane úkol - vyšetřit zmizení kapitána sloužícího velmoži Thurzovi. Pátrání ho zavede do nevěstince a nejen tam. Vše je psáno šťavnatou slovenčinou pána Červenáka. Vyvstává před námi obraz slovenského města na přelomu16. a 17. století s jeho uličkami, popravištěm, Ženským hradem, hostincem, hradbami a hlavně rozličnými obyvateli se všemi barvami, špínou i pachy. Nemůžu za to, ale samotného Jaroše si představuji jako člověka podobného Peterovi Steelovi. :-))) Příběh má spád, jsou v něm vtipné postřehy (Nevěstka je v nebezpečí a její ochránce křičí - "Zabijem! Každého, kto sa ťa dotkol, zabijem!" To by v Trnave prudko znížilo počet obyvatel'ov, pomyslel si Jaroš."), ani chvíli se člověk nenudí. Určitě nejsem sama, komu se právě tato tajemná postava Bohdana Jaroše líbí a jsem ráda, že dostala větší prostor.
Štítky knihy
Uherské království historické detektivky Turci v Uhersku přelom 16. a 17. století Trnava Horní UhryAutorovy další knížky
| 2013 |  Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
| 2017 | Vlk a dýka |
Sólo seržanta Jaroše v Trnavě a jižních částech horních Uher (Galanta, Šala) jsem přečetla během víkendu. O dobrodružství rozhodně není nouze, seržant se dokonce na chvilku dostane do zajetí, bohužel pachatel mi byl zřejmý dost dlouhou dobu a zase je třeba za vším hledat ženu. Nicméně jsem se vrátila k plzeňskému "Andělu z podsvětí" (poslední knihy, kde byli všcichni tři vyšetřovatelé pospolu), protože jsem si úplně nepamatovala, co přesně předcházelo v životě seržantově, kromě toho, komu že patří jeho srdce, to je zapamatovatelné velice snadno... Možná právě proto stále pro mě zůstává nejlepší "Les přízraků". Vůbec jsem se neztotožnila snad jen s druhou knihou série, tj. z rudolfinské Prahy, jinak mě celá série dost pohltila. Trochu mi vadí ty líčení poprav a mučení, ale beru to jako součást doby a navíc je to v historických detektivkách klasika, viz soudce Ti mistra van Gulika nebo brněnské příběhy z doby lucemburské Nadi Horákové. Snad se všichni tři vyšetřovatelé zase potkají, protože v předchozí "Pro pár tolarů navíc" (vlastně Pro hrst dukátů) putovali Stein a Barbarič do Košic, tak snad tam zamíří i kroky seržanta Jaroše, i když vzhledem k okolnostem a době se těžko dá očekávat happy end, který bych si snad i přála.