Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318090/bmid_lovec-draku.jpg
5
2465
2465
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
Lovec draků je úžasná a čtivá knížka, což mě na ní dosti překvapilo. Nikdy by mě nenapadlo, že kniha, která je vlastně částečně vymyšlený životopis a její děj je zasazen do Afghánistánu (posléze do americké Afghánské menšiny), mě bude tolik bavit. Tyhle knížky jsem nikdy příliš nečetl, ale tahle mě docela bavila. Je plná té, řekl bych, reálné akce. To napětí, když člověk utíká z Afghánistánu nebo naopak do něj jede pro malého klučinu je něco, co se dá opravdu zažít. Je to akční, ale ne tím způsobem, že všude lítají auta a všechno kolem vybuchuje. To mně na ní přišlo vážně super.
Silny, krasny pribeh, ktery cloveka doslova na nekterych mistech sokuje. Po precteni knihy jsem rada za sve vsedni bezne problemy a starosti:) Urcite si casem prectu i dalsi knihu od tohoto autora (A hory odpovedely), jeho styl psani je mi sympaticky.
Už dlouho jsem nečetla tak zvláštní a emotivní příběh. O životě v Afghánistánu, zvláště ve válečných dobách, se toho u nás moc nedozvíme. A je hodně těžké číst o všech těch hrůzách, které se udály v životech obyčejných prostých lidí. Není to lehké čtení, i když na konci je snad trochu naděje.
Velmi krásný a smutný příběh dvou kamarádů.Kniha se četla jedním dechem a můžu jen doporučit si ji přečíst.
Lovce draků jsem četla až po knize "A hory odpověděly", takže ji vnímám trošku slabší, nicméně stále jako hluboký lidský příběh z ,pro nás, trochu exotického prostředí plného bolesti i krásy.
Vynikající! Liské. Kouzelné. Teplé i v krutých časech děje příběhu. A takový vztah syna k otci by si každý Čech mohl jen přát
No, páni.... nějak nemám slov...
Knížka přečtená jedním dechem, krásná, čtivá, přitom tak krutá...
"Zázračně nadaný vypravěč. .. Hosseini hraje na všechny struny srdce, aby je rozezpíval." (The Times)... u mě tato věta platí do posledního slova. Už dlouho jsem u knihy nepocítila tak různorodé a hluboké pocity - strach, bolest, ale i pocit radosti a štěstí. Smekám, Khaled :-)
Kniha je velmi čtivá už od začátku, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Jen mě trochu vadila povaha Amíra - sobec a Hasana - ten zase až moc oddaný... Tento román se mi líbil o něco více než Tisíce planoucích sluncí, ale nic nemění na tom, že pan Hosseini dokáže čtenáře zaujmout.
Zajímavý a silný příběh z Afghánistánu o přátelství dvou kluků z rozdílných společenských vrstev, o tom, jak se jejich osudy rozejdou a později, v dospělosti se zase tak nějak spojí. Kniha se pěkně čte, je napínavá.
Knihu jsem přečetla za jeden večer - tak nějak jsem ji chtěla "mít za sebou". Asi vím i proč. Před pár dny jsem totiž dočetla Tisíce planoucích sluncí. Ještě mám ten příběh v hlavě, ale bohužel jsem jej teď "přerazila " Lovcem draků. To byla chyba. Ten příběh jsem si už tak nevychutnala. Pletlo se mi to páté před deváté, snad si ji znovu přečtu, ale později....
Nádherně smutná kniha. Ke konci jsem si říkala, že je celkem jasné, jak to dopadne, pak přišel zvrat a děj mě překvapil. Asi jsem očekávala velký happy end a právě proto mě asi kniha tak nadchla, protože některé příběhy prostě happy endy nemají. Nemá ho ani tento? Těžko říct, musíte si ji přečíst a udělat si svůj vlastní názor.
Jedna z nejlepších knih, co jsem doposud četla. Kniha, která ve mně jako čtenáři vyvolala nejvíc emocí, ohromila mě, dojala, pohltila. Nemá slabá místa a Hosseini si jedinou knihou vydobyl místo v mém srdci.
Kniha se mi moc líbila, ale první půlka pro mě byla trošku náročná na začtení se. Nicméně Hosseini je opravdu Pan vypravěč a příběh je popsán tak poutavě, že musí v každém vyvolat nějaké emoce. Kniha Tisíce planoucích sluncí se mi ale líbila víc.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracování afghánská literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla, stále se k ní v myšlenkách vracím, silný a emotivní příběh