Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545597/bmid_lovec-draku.jpg
5
2433
2433
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
I přes veškerá kladná hodnocení nemohu sama za sebe dát plný počet hvězdiček. Zpočátku jsem se do knihy vůbec nemohla začíst a teprve od druhé poloviny mě pořádně chytla. Přesto se mi autorova kniha Tisíce planoucích sluncí líbila víc ..
Tak úžasně psaný příběh a skvělé vykreslení postav, že doslova slyšíte cinkot rolniček ve víru Sohrábova tance, vidíte jasně prosluněné postavy na polaroidu a vlastně celý děj vám běží přímo před očima.
Krásný lidský příběh na pozadí tragických dějin Afgánistánu. Jedna z knih mého srdce.
Už je to déle co jsem ji četl, ale kniha byla dobrá, místy surová a smutná. Zajímavý pohled na historii v několika desetiletích, lidí a společnosti tak podivné zemi jako je Afghánistán, která není tak černobílá a jednostranná jak ji dnes jednoduše prezentují v médiích. Každý nový "pán" této země přinesl nová pravidla na úkor obyčejných lidí. Hlavně na úkor dětí, kde to čtenář hodně vnímá a zamýšlí se nad osudy a pohnutkami osob z knihy.
Krásné, krásné, krásné! Mé čtenářské srdce zaplesalo nad krásným a krásně vyprávěným příběhem. Mrzelo mě, když skončil, ale zároveň jsem byla ráda za naději, s jakou skončil. Ani nevím, kdy jsem naposledy četla knížku, při níž bych cítila takovou lítost nad všemi postavami (kromě Asefa samozřejmě). A taky nad celým Afgnánistánem, že dopadl takhle strašně.
Přečteno jedním dechem. Kniha má spád a místy je děj velmi krutý. Řadím ji mezi klenoty své knihovny.
Konečně není hlavní hrdina hrdina, ale normální člověk - dítě, které je zákeřné a sobecké, pokud se jedná o lásku otce, a bojácné, pokud se jedná o násilí. Hosseini odhalil nejhorší lidské vlastnosti a nabídl je čtenáři na pozadí historických událostí Afghánistánu. Vedlejším účinkem knihy je chuť na všechny ty tradiční pokrmy jako nán, kebab, pakora nebo jehněčí, které popisuje snad na každé druhé stránce. Naopak z některých pasáží se čtenáři udělá fyzicky zle, i když je páchané násilí popisováno jen v náznacích...člověk si domyslí...
Z povahy hlavního "hrdiny" se mi chtělo zvracet, o chování tzv. vlastenců, kteří při prvním konfliktu "práskli do bot" ani nemluvě.
Hmmm prave docteno...silny pribeh, rozhodne doporucuji precist, misty hodne syrovy, zaroven dojemny.
Krásně, čtivě napsané o nelehké situaci v Afghánistánu, o lidech z nichž se stanou uprchlíci, tak akuální v dnešní době. Doporučuju.
Krásná kniha.. Nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout, tak co jen šlo, jsem odložila nebo zanedbala. :)) To doženu. Kniha je čtivá, strhující, dojemná, smutná... Je i zajímavá, člověk se i něco dozví. Moc se mi tato kniha líbí, určitě doporučuji.
Silný,dojemný příběh.Čekala jsem něco vleklého,první půlku divkou jízdu a pak rozímání na lukách,ale kniha mne překvapila svou dynamičností i ve druhé části.A k tomu zamyšlení nad vývojem Afghánistánu,náboženství a politiky,ale také mezildských vztahů a dospělostí.
Kéž by měl Hosseini víc knih,už jsem přečetla všechny jeho romány.
Krásná kniha, i když malinko se mi více líbila první část knihy. Strhující příběh, plný bolesti a nečekaných zvratů.
Naprostá dokonalost. Začala jsem číst na doporučení kamarádky, nelituji jediné minuty strávené nad knihou místo nad učením na zkoušky :)). Autor se stal mým oblíbencem.
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracování afghánská literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Příběh knihy je líčen z pohledu malého chlapce, který je afghánského původu, takže se většina příběhu odehrává právě tam. Hlavní hrdina Amír žije v dobré čtvrti a to díky bohatství jeho otce se kterým žije. Příběh je rozdělen do několika částí, v první sledujeme přátelství Amíra a Hasana, když jsou malé děti, užívají si dětství, pouštějí draky a všechno působí idylicky, jenže vše se má změnit.
Kniha Lovec draků se čte opravdu jedním dechem, jako by čtenáře dokázal přenést do Afghanistánu pochopitelně není to ten Afghánistán jaký známe dnes i když v průběhu knihy se k němu zákonitě musíme dostat, přece jen válčení v téhle zemi trvá už řadu let. Hosseini píše naprosto neuvěřitelně, myslím, že z počátku bude mít každý problém s hlavním hrdinou a to především kvůli jedné události, která se bohužel potáhne jak s jeho životem tak s životem ostatních postav až do samotného konce. Je pravda, že někdy autor tlačí moc na pilu a snaží se u čtenářů za každou cenu vyvolat emoce a to té knize trošku ubírá. Kromě příběhu, se může autor pyšnit i skvělou prací co se postav týče.Vykreslení jak samotných postav, tak jejich vztahů, protože člověku opravdu připadá, že čte o skutečných lidech.
Lovec draků je kniha, která není módní a nikdy nebude a upřímně je to velká škoda. V dnešní době se propaguje tolik knih, které nakonec nestojí za nic, ale kniha, která v sobě ukrývá to co Lovec draků je opomíjená a z toho je mi smutno. Kniha utočí na emoce o tom žádná a při jejím čtení Vám nebude plesat srdce nadšením, ale spíš bude Vaše duše plakat, ale o to víc si téhle knihy vážím a rozhodně to není poslední kniha, kterou jsem od Khaleda Hosseiniho četla.