Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545597/bmid_lovec-draku.jpg
5
2433
2433
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha mě svým příběhem dostala. Mé srdce bylo jako na houpačce a oko nezůstalo suché.
Tak tahle kniha mne dostala. Kolikrát jsem se u ní neubránila slzám. Je to silný příběh o obrovské oddanosti a věrnosti, zklamání a odpuštění. Navíc čtenáři i přiblíží historii a způsob života v Afganistánu. "Pro tebe třeba tisíckrát" - tuto větu budu mít v mysli ještě hodně dlouho.
Nádherná kniha, která se čte jedním dechem... Rozhodně doporučuji všem k přečtení a zamyšlení, jak nad obecnými lidskými tématy (láska, odpuštění - nejtěžší je odpustit sám sobě, obavy a strachy v nás), ale i nad aktuální situací v islámských zemích (i když děj románu končí na začátku milénia, znovu se aktuálně ve zprávách objevují informace o rostoucím vlivu Talibanu v Afghanistánu)...
Nic lepšího jsem asi nečetla, knížka kterou stále všem doporučuji a až se mi vrátí, protože momentálně jsem ji půjčila, chci si ji znovu a vklidu ještě jednou přečíst. Stejně jako kniha Tisíce planoucích sluncí a A hory odpověděli,....... od té doby namátkou kontroluji, za nemá Hosseini nějakou další novinku, kterou bych si bez zaváhání koupila.
Všem doporučuji přečíst aspoň tuto knihu.
Skvělá kniha, výborný dechberoucí příběh od začátku do konce. Navíc zasazeno do skutečných historických událostí, které čtenáře přivedou i k trochu historie ne zrovna populární země. Žádný americký patos, prosté a přitom dojemné i děsivé vyprávění o tom jaký život může být. Bravo!
Prave jsem docetla....a jsem plna dojmu, pocitu, myslenek. Neskutecne silny pribeh, na ktery nikdy nezapomenu.
Obdivuji autory, kteří dokážou s takovou úctou a citem psát o své zemi a to i přes tu hrůzu a bolest. Krásný příběh, zejména to dětství dvou bratrů. Tuto knihu zařazuji mezi knihy, které mi zůstanou v hlavě.
Překrásný, intimní a lidský, psychologický a přitom velice čtivý příběh, vsazený do prostředí a kultůry, o které toho zas tak mnoho nevím, ale určitě mě v tomto, i v ostatních autorových příbězích, oslovila. A přiměla k úvahám, jak už to u dobrých knížek bývá. Snad má ještě Afghánistán nějakou budoucnost, ale teď ji vidím velmi černě.
Pochopitelně za pět, ale musím to napsat, kniha "Tisíce planoucích sluncí" mě dostala ještě víc. A doteď je v mém osobním pomyslném žebříčku na jednom z nejvyšších míst.
Začalo to opisom nevinného chlapčenského vzťahu medzi chlapcom a jeho sluhom v Blízkom východe, pričom čitateľ mal možnosť byť svedkom zrady a výčitiek svedomia, ktoré len zreli pod pokrievkou, aby mohli v budúcnosti ešte väčšmi devastovať ľudskú dušu. A skončilo to tým, že "Kábul bol v tých časoch veľmi zvláštne miesto, miesto, kde niektoré veci boli dôležitejšie ako pravda". Happyend knihy nebol v skutočosti "happy" a to mu dodávalo to čaro a to reálno.
"Iba človek bez svedomia a ľudského citu sa netrápi."
Kniha, která se věnuje velice zajímavému tématu, napsáná je dobře a má onu hodnotu, po které v literatuře neustále pátrám, přesto ale doufám, že už ji nikdy nebudu číst znovu. Po knize sem sáhla s nadšením, že se dozvím něco o hezké stránce Afgánské kultury, o které se mnoho nemluví, a to se mi dokonce splnilo, ale pak vám autor zničí všechny iluze nehezkou stránkou v podobě znásilnění malého hrdiny třemi pořízky a ač příběh pokračuje k dobrému konci, pachuť tohoto incidentu už vám zůstane celou dobu. Nemám nic proti tomu, když mi chce někdo sundat růžové brýle, ale když mi je shodí fackou, tím si mě zrovna nezíská.
Krásný silný příběh.Opravdu pěkná kniha.Místama jsem to i obrečela.Těžko se mi s knihou loučí,nejraději bych ji začla číst hned znova,jenže mě čeká kopec nepřečtených.Tuhle knihu opravdu doporučuju.
nemám slov, nádherná knížka... Krásný příběh, přečteno za dva dny. Pohltí Vás a nemůžete se odtrhnout. Po dlouhé době mě kniha rozbrečela. Nejdřív se mi do ní nechtělo, ale vůbec nelituju. Po přečtení jsem sáhla i po dvou knihách Hosseiniho, a obě jsou také super, ale Lovec draků je asi nejpoutavější. Filmové zpracování vůbec nedosahuje kvality knihy.
Dočítané a zistila som, že som siahla do úplne inej knižnej police... Autor je výborný rozprávač, o tom nepochybujem, fascinovalo ma, ako ľahko sa kniha čítala, napriek tomu, že mi na nej vadilo niekoľko vecí. Hlavne predvídateľnosť deja od istého momentu a očividný plán dotlačiť čitateľa k slzám. Hosseini skvele ovláda svoje remeslo, ale mám obdobie, kedy túžim po umení. Asi nie som cieľovka, ale nepochybujem, že z toho, čo ide pomimo mňa, táto kniha patrí k tomu lepšiemu.
Upřímně ani nevím co ke knize napsat, zanechala ve mně tak strašně moc dojmů a pocitů.....Autor má neskutečný talent vtáhnout člověka do děje, žít s hrdiny románu, trpět s nimi i se s nimi radovat. Strašně se mi kniha líbila, ale je mi zároveň smutno z toho, co někteří lidé musí prožít. Pro nás je jen kniha, pro lidi nejen z Afghánistánu tvrdá realita. Dnes a denně slyšíme o uprchlících, o vraždění, o hladu, bídě atd.
Tento příběh je o krásném přátelství, zradě, lásce, je zde vykresleno, že nic není jenom černé nebo bílé.....Je to prostě jedna z nej knížek, které jsem četla.
Upřímně řečeno si nepamatuji, kdy mě knížka naposledy rozbrečela, jestli vůbec kdy. Ale Lovec draků jich ze mě pár opravdu vyždímal...
Taky se mi opravdu nikdy nestalo, že by mě příběh "vcucnul" natolik, že zapomenu vystoupit z vlaku. (Tímto děkuji průvodčímu, který mě nechal jet do další zastávky zadarmo a bez pokuty, i když si nejsem úplně jistá, jestli si v hlavě potajmu neťukal na čelo, když jsem mu vysvětlovala, že k tomu došlo kvůli knížce :) )
Lovec draků je opravdu strhující příběh. Přijde mi tolik originální - díky místu, kde se odehrává, díky kultuře, kterou přibližuje, ale i proto, že vypráví o životě tak odlišném od toho evropského, resp. západního. O životě plném krutosti, bez slitování, plného nejistot... Ale přesto všecko jsou si tam lidé a hlavně rodina mnohem blíže, než je tomu tak v této době uprostřed světa pohodlí a relativního luxusu.
Opravdu mě ze srdce těší, že Lovec draků prorazil na plné čáře v době, kdy si díky mediální masáži pod pojmem Afghánistán představíme akorát teroristu se samopalem, který vraždí ve jménu Alláha. Ale jaké útrapy si tento národ musel vytrpět, to už ví jen málokdo. Jsem potěšena, že mi tato kniha i rozšířila obzory v tomto směru a rozbořila pár předsudků.
Kombinace reálií, úžasně čtivý vytříbený vypravěčský styl, morální stránka (lidské chyby, čest, věrnost, pokání, odpuštění) - to vše ústí do jediného tvrzení - pro mě nezapomenutelná kniha, která se řadí do mých TOP. K pěti hvězdičkám v duchu přičítám ještě jednu imaginární a těším se na přečtení dalších knih Khaleda Hosseina... :)
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracování afghánská literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Obvykle rozebírám knihu, ale tentokrát kniha rozebrala mě. Kdykoliv uvidím draka na obloze, vzpomenu si.