Lovec kaktusů (A. V. Frič)
Karel Crkal
A. V. Frič. Jediná velká monografie, která byla tomuto velkému botanikovi věnovaná a zabývá se téměř výhradně jeho botanickou činností. 1. vydání.
Přidat komentář
Tato dobrodružná kniha vám poskytne dobrý základ pro pěstování těchto úžasných rostlin, protože i jejich samotné pěstování se pro každého stává osobním dobrodružstvím, které není snadné a jehož výsledky vás určitě nadchnou, ale někdy to je dřina! Já měl dlouhá léta na parapetu jeden z Fřičových skvostů Gymnocalycium mihanovichii, kaktus, který Frič objevil a dovezl do Evropy, (pokud vás to zajímá, čtěte zde: https://www.carciton.cz/kaktusy/clanky11_1.htm).
Fričova dobrodružství jsem prožíval už jako kluk při četbě jeho knih. A jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděl, že u indiánů Čamakoko zanechal svou dceru. Fričovi jsou s nimi ve spojení. Dobrodružství tak pokračuje a pro nás je tu potěšení z jeho pichlavých kamarádů. Knihu jsem už koupil kamarádům, kteří také kaktusaří, stále se objevuje v antikvariátech.
Knihu jsem si primárně chtěla přečíst z důvodu mého zájmu o kaktusy a vše kolem nich. Nicméně mě natolik zaujala Fričova osobnost a jeho zaoceánské výpravy, že mě teď moc láká kniha Mezi Indiány, která právě vypráví zážitky Fričova setkání s domorodými obyvately Jižní Ameriky. A. V. Friče neskonale obdivuji za jeho odvahu a touhu po poznání i za cenu riskování vlastního života. Z knihy jsem nadšená, každou stránku jsem hltala. Místy se vyprávění podobá skvělému dobrodružnému románu, ale je to o lepší, že tento příběh se opravdu stal :)
"Začal se vyptávat na neznámého Čecha z Prahy, ale nedověděl se o něm nic povzbudivého: "Poloviční blázen, ztřeštěnec, hrubián, vyhazuje všechny návštěvníky, kromě toho je to český šovinista.""
Ze střípků složená mozaika pozoruhodného života jednoho výjimečného člověka. Objevil toho tolik, že zůstává rozum stát, a přitom se mnoho jeho práce promarnilo a zapomnělo jen kvůli nebetyčné lidské hlouposti; statečně si stál za svým, vzdoroval i nacismu (ba co vzdoroval, vyloženě si z něj střílel - veřejně pojmenoval po Hitlerovi polochcíplý kaktus); měl úctu k přírodě, divošsky žijícím domorodcům, rostlinám, zvířatům; nikdy se nehnal za slávou, nýbrž jenom za výsledkem. Proto taky dožil víceméně v chudobě a jeho žena byla nucena leccos z jeho sbírek, už tak dost otrhaných, rozprodat.
Ve škole jsem o něm nikdy neslyšela ani ň. To se za své velké Čechy vážně tolik stydíme?
Hvězda dolů za přemíru odborných informací o kaktusech - sice to zní blbě, leč mě kaktusy nikdy nijak zvlášť nezajímaly a po knize jsem sáhla kvůli Fričovi a nikoli proto, abych se dozvěděla, jaký druh je nejlépe pěstovat v jakém typu zeminy. Nepopírám, že jde o informace zajímavé; takto hustě koncentrované měly na mne však účinek spíše uspávací než obohacující.
Žádné strohé líčení rodů a druhů kaktusů - toto dílo je vskutku velice čtivé, a to nejen pro "zasvěcence" z řad kaktusářů... Zajímavá je jak Fričova osobnost, jeho dobrodružný duch, tak i setkávání s indiány. Neobyčejné jsou i útrapy, které hlavní postavu provázely na každém kroku...
Protože pěstuji kaktusi tak pro mě je tato kniha velice čtivá a inspirativní:-) Výborná kniha nejen pro kaktusáře ale pro všchny kteří rádi čtou cestopisy:-)
Skvěle napsáno a doplněno nádhernými fotkami kaktusů i samotného A.V.Friče