Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku
Jiří Markovič , Viktorín Šulc
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218897/bmid_vrazdy-ktere-sokovaly-republiku-218897.jpg
5
386
386
Byly to výjimečné a výjimečně kruté případy. Když kriminalisté poprvé stáli na místech vražd, nad zuboženými těly obětí, připadal jim neznámý pachatel jako vzdálený přízrak. Jako monstrum s nepochopitelným myšlením a ještě zvrácenějším konáním... Jaká byla realita? Profesionální dráha policejního vyšetřovatele a šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče je lemována především sexuálními vraždami. Případ pětinásobného vraha Hojera či kauza tzv. spartakiádního škrtiče Straky vstoupily už na beztak výrazně zkrvavělý piedestal historie české kriminalistiky. Markovič ale také řešil brutální vraždu v hodkovičském lese – ta svého času inspirovala scénáristu Jaroslava Dietla, stejně jako pozměnila učebnicové kánony o předpokládaném pachatelově profilu. Dozvíme se také nelítostnou pravdu o dvojnásobné vraždě v Prokopském údolí. O vraždě v restauraci U dvou koček, jež vyústila v soudní maratón. O psychopatu Vocáskovi, prvním doživotním odsouzenci, který se dnes snaží prodrat na svobodu. Navštívíme místa činu, pitevny, psychiatrická zařízení... Zasvěceným průvodcem nám bude Lovec přízraků.... celý text
Přidat komentář
Tak zajímavé téma a tak otřesně zpracované - mnohdy chaotické členění, chyby ve jménech, překlepy, zdvojení slov... Čtení mi to hodně znepříjemnilo.
Must have kniha každého milovníka true crime! Knížka zpracovává případy, které byly zásadní nejen pro pana Markoviče, ale rezonovaly celým tehdejším Československem. Případy jsou popsány opravdu detailně, nechybí odborné posudky, přepisy výpovědí pachatelů nebo (opravdu naturalistické) fotografie z míst činů nebo z rekonstrukcí. Není to asi úplně odpočinkové čtení, i přesto je knížka napsaná čtivě a velmi lidsky. Lidé, jako pan Markovič, si zaslouží obrovský respekt za svojí práci.
Kniha, která by mě, nebýt čtenářské výzvy na DK, pravděpodobně zcela minula. Důvod je prozaický, v naší knihovně je pouze jediný exemplář a ten není kompletní. Bohužel si stále spousta lidí myslí, že si z půjčené knihy může vytrhnout či vystřihnout co se jim zlíbí. Čtěte potom knihu, když nevíte jak se daný případ dále vyvíjel :( Nicméně se na mě usmálo štěstí a knihu máme v současné době k dispozici v elektronické podobě, tady už naštěstí nikdo nic nezcizí.
Samozřejmě je mi líto, že pan Markovič už není fyzicky mezi námi, ale díky své práci a vzpomínkám taky bude vlastně navěky.
V současné době bývají rozhovory už mnohem lépe zpracované. V této knize je opravdu poznat doba, kdy kniha vznikla. Také je až zarážející to velké množství překlepů, proto jednu hvězdičku odebírám. Nicméně po obsahové stránce je to pěkný nářez. Smekám před prací pana Markoviče a jeho kolegů. Nesmírná brutalita, bezcitnost a absence přiznání si vinny od pachatelů se kterou se musejí při své práci potýkat musí být šíleně vyčerpávající.
Fotografická příloha není pro slabé povahy.
Pana Markoviče si nesmírně cením jakožto kapacity české kriminalistiky o tom není pochyb, že byť už není mezi námi, vždycky bude patřit mezi absolutní špičky a málokdo se mu vyrovná, ale co se knihy týče, omlouvám se, ale za mě se nepovedla, nebo mi zkrátka nesedla :/
Nedokážu popsat, co konkrétně byl pro mě problém, ale nemohla jsem se začíst, dělalo mi problém udržet pozornost a tím pádem i přehled o dané situaci, možná to mu nepomohli ani časté překlepy, chyby ve jménech ( minimálně jedno si pamatuji, konkrétně slečna Šímová je jednou jmenovaná jako Ludmila a o pár stran dále jako Lucie ) a bylo jich tuším více...za mě se to zkrátka nepovedlo a je to veliká škoda, protože věřím, že taková osobnost jako pan Markovič by pod správnou taktovkou mohl vydat klidně 20 knih a všechny by čtenáři tohoto žánru hltali po stranách jakoby nic, ale tohle bylo za mě bohužel utrápené čtení, kde jsem se musela nutit k dočtení knihy do konce. Velká škoda.
Hodně mě baví true crime, takže tohle byla knížka přesně pro mě. Některé pasáže se mi zdály docela zbytečně zdlouhavé, ale jinak skvělá knížka dokonce i s fotografickou přílohou přímo z míst činu.
Páni, to byl nářez - nejen průběh a popis mnohdy velmi zapeklitého vyšetřování děsivých vražd, ale i setkání s myšlením a psychikou všech těch psychopatů, antisociálů a násilníků. Ufff, nic pro slabé povahy - to se týká i fotodokumentace na konci knihy. Smekám klobouk před vyšetřovatelem panem Markovičem a jeho kolegy - tuto práci opravdu nemůže vykonávat každý a díky bohu za tak schopné lidi, ač někteří pachatelé byli dopadeni až za několik let, dopadeni byli. Rozhodně velmi zajímavá kniha.
Někdy to pro mě bylo čtení opravdu na hraně. Klobouk dolů před všemi policejními experty kteří se těmito případy zabývají. Jenže nic naplat, jsou mezi námi jedinci opravdu a doslova všeho schopní a proto jsou tito lidé tolik potřeba. Patří jim za všechnu tu neskutečnou práci velký dík a myslím že i proto tahle kniha pánů Markoviče a Šulce vznikla. Jako poděkování všem kteří se na odhalování takovýchto šílených trestných činů podílejí. A že to dělají dobře, o tom svědčí procento objasněných případů. Asi nejvíc mě zasáhla slova matky zavražděné Lidušky Pražákové vrahem Kadlecem, ze kterých opravdu člověka mrazilo.
Obsah knihy je podrobně popsán v anotaci . Můj postřeh, většina těchto kauz se týkala vražd naprosto náhodných obětí, vraždy se sexuálním motivem. Vraždy v rodině nebo známých v menší míře. Hrozná brutalita a absolutní neschopnost jakéhokoliv pocitu viny. Vyřešení "Spartakiádního vraha" bylo opravdu v pravý čas. Představa, že mám na starost 18 děvčat ve věku 14 až 15 let a vím ,že se po Praze pohybuje vrah žen a dívek.....
Děkuji panu Markovičovi a všem jeho spolupracovníkům za jejich práci. Jak sám říká, stres z této vyčerpávající práce se někdy projeví. Doporučuji ke čtení odolným čtenářům.
Morbidní. Obrazová příloha též. Slabším náturám nedoporučuji. Vyprávění o případech jsou skutečně velmi autentická. Dobře popsané osobnosti deviantů, jejich myšlenkové pochody, IQ.
Než se oklepu, budu se bát chodit domů z práce pěšky...
u Zločinožroutů je to kniha tzv. MUST HAVE :) Pan Markovič je legenda, kniha je napsaná skvěle, ikdyž některé případy mají fakt dlouhé pasáže. Nejvíc mě "bavil" Spartakiádní vrah. Ale je jsou tam i neznáme případy... a třeba takový pan Žabák, to byl bez prominutí arogantní kripl... ale o tom si udělejte obrázek sami. A ta obrazová příloha ? reálný hnus, velebnosti. Nemohla bych to dělat a klaním se všem kriminalistům, operativcům a vyšetřovatelům.
Kniha pojednává o nejotřesnějších a mediálně nejsledovanějších kriminálních případech, které musel pan vyšetřovatel Markovič řešit. Přesto je napsána citlivě. Asi právě pro svůj lidský přístup byl oblíbeným kriminalistou. Některé příběhy (Hojer, spartakiádní vrah Straka, Vladimír Tekvert...) jsou popsány i v knize Petra Šámala: "Kriminalista : legenda pražské mordparty deviantům na stopě", takže si můžete udělat o případech ucelenější obraz.
Budu se odlišovat od dalších čtenářů - nedočteno - tedy nehodnotím.
Vůbec mi nesedl styl psaní autora. Dost mne to odvádělo od samotných případů. Po druhém případu jsem knihu odložil.
Vzhledem k tomu, že můj strýc na pražském oddělení vražd dělal a dokonce pár let souběžně i s panem Markovičem, bral jsem jako svoji povinnost, si tuto knihu nejenom přečíst, ale i koupit.
Dlouho jsem si sliboval, že se za Jiřím zastavím v Prášilech, kde měl chalupu, až jsem to nakonec nestihl... Začetl jsem se alespoň do případů, které kdysi strašily Prahu a které pan Jiří vyšetřoval. Čtení to není věru lehké a ani příjemné, ale díky panu Markovičovi a jeho svébytnému vypravěčskému talentu,si to může přečíst každý, kdo se o podobné věci zajímá. Markovič se Šulcem vezmou čtenáře na místa různých a hrůzných vražd, nechají ho nahlédnout do hlav šílených pachatelů a po celou dobu čtení nenechají oddechnout. Čtení je to strhující, autentické, prosté běžných manýr a chvástání. Pan Markovič přiznává, že bez vysilující práce operativců by nebyl úspěšný ani on.
Klobouk dolů...
Lovec přízraků je skvělé napsaná kniha, která obsahuje deset případů vražd. Kdo se zajímá/baví ho tento typ knih, tak určitě doporučuji.
Pana Markoviče obdivuju. Je mi sympatický. Neodvedu si představit, že bych takovou práci dělala.Jeho chování k vyšetřovaným, jako k normálním lidem, bylo obdivuhodné. Škoda, že s ním člověk nemůže normálně mluvit a zeptat se ho na věci, které v knížce nebyly.
Pan Markovič byl kapacita. Bohužel na knize mi něco vadilo, nevím přesně co, ale četlo se mi to ztěžka. Fotografie jsou tedy docela nářez