Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku
Jiří Markovič , Viktorín Šulc

Byly to výjimečné a výjimečně kruté případy. Když kriminalisté poprvé stáli na místech vražd, nad zuboženými těly obětí, připadal jim neznámý pachatel jako vzdálený přízrak. Jako monstrum s nepochopitelným myšlením a ještě zvrácenějším konáním... Jaká byla realita? Profesionální dráha policejního vyšetřovatele a šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče je lemována především sexuálními vraždami. Případ pětinásobného vraha Hojera či kauza tzv. spartakiádního škrtiče Straky vstoupily už na beztak výrazně zkrvavělý piedestal historie české kriminalistiky. Markovič ale také řešil brutální vraždu v hodkovičském lese – ta svého času inspirovala scénáristu Jaroslava Dietla, stejně jako pozměnila učebnicové kánony o předpokládaném pachatelově profilu. Dozvíme se také nelítostnou pravdu o dvojnásobné vraždě v Prokopském údolí. O vraždě v restauraci U dvou koček, jež vyústila v soudní maratón. O psychopatu Vocáskovi, prvním doživotním odsouzenci, který se dnes snaží prodrat na svobodu. Navštívíme místa činu, pitevny, psychiatrická zařízení... Zasvěceným průvodcem nám bude Lovec přízraků.... celý text
Přidat komentář


Velmi kvalitní zpracování daného tématu. Při čtení ne zrovna veselých řádků mě neodbytně napadala otázka, jestli bylo zrušení trestu smrti správnou volbou. Respektive v rámci uspořádání státu je tato úvaha samozřejmě scestná, nicméně i tak stojí za zamyšlení, jestli by bylo k něčemu dobré živit ze svých daní prokazatelně usvědčené a zvrácené osoby popisované v knize. Potažmo dnes manžele Stodolovi, Zelenku nebo před časem Roubala. Ale to sem nepatří.
Do kontextu knihy to sice nezapadá, takže tam tato otázka pochopitelně neobjevila... ale i tak by mě ještě zajímalo, jak se pan Markovič s odstupem času dívá například na "kolegy" z Stb a jejich metody při vyšetřování "třídních nepřátel." Nebo obecně jeho názor na tehdejší totalitní vládu. Protože jak známo, ve vyšetřovacích vazbách bohužel tehdy nekončily jen osoby typu Straky a spol...


Nesmírně zajímavé čtení. Knihy o plk. Markovičovi mám ráda. Osobně jsem se s ním setkala a byl to pro mně zážitek. Palec nahoru!!


Knize nejvíce ubližuje nevyváženost, některé příběhy jsou výrazně lepší, než druhé. U některých se skutečně tají dech (Straka nebo případ dvou useknutých rukou), jiné jsou jen odpuzující (vraždy páchané duševně slabšími jedinci, kteří mají snížené rozpoznávací schopnosti).
Obecně ale výborná kniha, které pomáhá zasazení do pražských reálií...


Nevím, ale do jisté míry vás tato kniha trošku změní, protože to kvantum otřesných informací, které do sebe musíte nasát se potom někde musí projevit a začnete se na určité věci dívat daleko jinou optikou, než předtím...


Knížku jsem si vzala jako takovou nouzovku a nakonec jsem ji přečetla za 3 dny. Děsivé, co se dělo a třeba i děje a jaké pohnutky vedou lidi k tomu, že zabíjí. Z literárního hlediska dobře napsané, čtivé, obsahuje autentické přepisy výslechů, dopisy a fotky, ucelené. 5*


Tak tohle byl mazec! Knížka mě děsila, naprosto rozhodila a přesto jsem ji nemohla odložit. Chápu, pokud ji někdo nemohl dočíst. Já jsem ji přečetla za tři dny a nyní si dám na nějakou dobu od takovýchto knih oddych, musím přesedlat na něco jemnějšího.


Precteno jednim dechem po vecerech behem par dnu. Autenticky a vcelku zevrubne podana vypoved o prubehu vysetrovani tech nejhruznejsich zlocinu, ktere se staly na uzemi Prahy. Pruvodcem je jedna z nejvetsich postav prazske "mordparty".
Nastinena je doslova mravenci prace, ktera stoji za objasnenim vrazd, hodiny vyslechu a rekonstrukci, behem kterych se v nekterych pripadech vyvinul dokonce blizky vztah mezi vysetrovatelem a pachatelem. Kniha neni pro kazdeho, ale ve mne zanechala hluboky dojem, vsechna cest panu Markovicovi.


Popisované případy jsou jedny z těch nejznámějších, a tak je dobře dozvědět se skutečné okolnosti a nezůstat u novinových článků, které nejsou vždy objektivní. Máme tak možnost pokusit se nahlédnout do duše pachatelů, kteří často sami nevědí, proč páchali takové hrůznosti anebo hůř - i při rekonstrukci si dokáží znovu své "dílo" s rozkoší vychutnávat. Prakticky všechny takové případy, kdy se člověk nechá ovládnout svými pudovými atavismy a páchá těžké zločiny, jsou tu posuzovány z hlediska příčetnosti a o potrestání pak rozhoduje znalecký posudek psychiatra. Že navrhovaná "ochranná léčba" pak nemusí být vůbec účinná a nikoho nechrání, není ojedinělým názorem. Není divu, že se proto v knize často objevuje narážka na dnešní stav, kdy u nás neexistuje trest smrti. Např. na str. 129: "...15.2.1980 oznámil předseda senátu rozsudek: Trest smrti! Verdikt se nijak nevymykal z tehdejšího přísného posuzování podobných zločinů. Doba ještě nebyla změkčilá jako za našich časů, kdy pseudohumanisté vnucují společnosti, aby na vrahy a další přestupníky zákona hleděla jako na chudáky zasluhující místo trestu ohled a pomocnou ruku."
Knihu jsem přečetl ve dnech, kdy jsme se s hrůzou dozvěděli o činu šílené ženy, která ve škole ve Žďáru nad Sázavou ubodala studenta a další tři lidi zranila. Co dodat...? :-(


mám ráda literaturu faktu.
drsné čtení -ale, pan Markovič mi přišel velmi sympatický, lidský


Nevím, jak knihu hodnotit, protože jsem nečekala až tak detailní popisy a fakta. Kniha mě místy děsila a opakování šílených kriminálních činů (a zejména motivů, které mnohdy ani nebyly!) mě tak znechutilo, že jsem knihu v 1/3 odložila. Tím ovšem nechci říct, že je špatně napsaná! Jen jsem na to neměla žaludek, resp. stačila mi ta 1/3 k představě o práci kriminalisty na oddělení vražd.


Je to z oblasti literatury faktu, tudíž vysoce oceňuji autenticitu, výpověď vyšetřovatele, který byl přímo u toho, tedy u vyšetřování, ale i dobrý vypravěčský styl, který tomu dali oba autoři. Děsivé, ale pravdivé. Takový je - bohužel - život také.


Znepokojivé, děsivé čtení.....Ve 3/4 knihy jsem byl nucen na čas ji odložit....Dívím se, že se z toho em.plk.Markovič nezbláznil....


No co dodat . Neskutečně zajímavé, děsivé, ale asi proto tak čtivé. Kniha, kterou je těžké odložit, ale někdy je to nutnost, pokud nechcete mít těžké spaní.
Temné, děsivé a přitom svým způsobem fascinující čtení. Dobré rozpoložení určitě četbou nezískáte. Některé případy byly naprosto šílené a nepochopitelné. Mám pocit, že spravedlnost byla v této době nastavena přísněji a tedy příznivěji pro oběti a pozůstalé co se týče výšky trestu.