Lovy a malování v divoké Africe
Wilhelm Kuhnert
Mezi lety 1891 a 1912 podnikl známý německý malíř, spisovatel, cestovatel, lovec a ilustrátor Friedrich Wilhelm Kuhnert tři výpravy po tehdejší Německé východní Africe. Ve 22 kapitolách živě vypráví o svých dobrodružstvích v divoké Africe, která podnikal kvůli svým největším zájmům - lov a malování. Vypráví velice poutavým stylem o číhání a lovu na slony, buvoly, nosorožce, lvy, nejrůznější antilopy a další a další zvířata. I přes svou náruživou loveckou vášeň se na několika místech zmiňuje o nutnosti zabránit vyhlazení africké divoké přírody, kterou si tolik zamiloval, a kterou si zamilovaly generace lidí po celém světě prostřednictvím jeho obrazů. Tato kniha není jenom o lovech. Autor s opravdovou láskou a zaníceností popisuje africké scenérie plné života od stepí plných antilop přes zarostlá zákoutí řek, jejichž břehy jsou plny hrochů a krokodýlů, až k horským pralesům, ve kterých byl málem se svou družinou udupán slony. Kromě pušky s sebou bral i potřebné malířské vybavení, stojany, palety, barvy, ale ze všeho nejdůležitější skicák. Autor mnohokráte líčí nesnadné putování zarostlou džunglí i savanou za lepším rozhledem, odkud by mohl nerušené pozorovat a svým výjimečným stylem zachycovat africkou divočinu. Krom toho všeho autor popisuje, jak se správně vybavit pro podobnou výpravu do divočiny, dále popisuje setkávání s domorodými Afričany a také situace, kdy takové setkání nemuselo mít pro něho dobrý konec, mimoto se dozvíme význam pozdravu Adze senga, krátce se setkáme se samotným saským králem Fridrichem Augustem III. Saským(v knize uveden jako Bedřich August) nebo se slavným českým organizátorem safari Bedřichem Machulkou a dalšími osobnostmi. V poslední 23.kapitole autor popisuje svůj pobyt na ostrově Cejlon. Nechybí lovecké vyprávění ani strasti kolem hledání vhodné pozorovatelny, odkud by mohl nerušeně malovat. K tomu všemu se připojují i popisy malebné cejlonské divočiny se svými divokými buvoly, jeleny sambury a levharty, ale i popis cejlonských památek. Českému čtenáři je F.W.Kuhnert znám svými ilustracemi Brehmova života zvířat či obrázky zvířat z obalů čokoládovny Stollwerck, tato kniha nám podává svědectví o jejich vzniku. Podává nám také svědectví o Africe z přelomu 19. a 20. století, tedy z dob vrcholného kolonialismu a plenění africké přírody. Kouzelné popisy krajiny a zvířat jsou podtrženy 24 kamenotisky, 8 barevnými přílohami a množstvím pérovek v textu, na všech těchto typech ilustrací nalezneme nejrůznější zvířata, antilopy, zebry, buvoly, slony, hrochy, nosorožce, šelmy, ptáky, plazy, i portréty Afričanů.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy Hobby
Vydáno: 1926 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
Im Lande meiner Modelle, 1918
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem objevil v nabídce jednoho antikvariátu (za 500 Kč). Hledal jsem tedy na Databázi více informací a zde mne přesvědčily komentáře obou předchozích komentátorů: koupit. Nyní musím konstatovat toto: textem nejsem moc nadšen, bezpochyby vinou zvolené formy vyprávění (reprodukování deníkových zápisků) a hlavně asi nepříliš dobrého překladu je velice kostrbatý a tudíž málo čtivý, přestože obsahuje pasáže určitě velmi zajímavé. Zde by pomohl podle mne nejen nový překlad, ale i výtah z původního textu (k tomu ovšem dojde sotva). Trochu to připomíná jiný cestopis z Afriky, našeho cestovatele Holuba, ke kterému jsem zde napsal komentář. A pak ilustrace: to je ovšem třída, i co do reprodukce kvalita (kniha jako nová musela být ve své době krásná, můj antikvární výtisk je ve vazbě poněkud „rozvolněn“ a je vidět, že kniha neležela jen v knihovně, stránky jsou ale čisté a kniha je tak i dnes velice pěkná). Proto jsem se rozhodl „investovat“ ještě dalších 770 Kč za knihu Kuhnertových ilustrací „King od the animals“. Je tedy v angličtině, ale prodává se i v Česku. A je (trochu dražší) k mání i v německé verzi. Je to luxusní katalog k výstavě (v úvodu je odpověď ředitele galerie na otázku, proč právě výstava Kuhnertových obrazů: „Ukazujeme Kuhnerta, protože je jeden z nejvýznamnějších malířů a ilustrátorů své doby… je pozoruhodnou osobností v dějinách umění. Jeho obrazy zobrazují historii umění a vědy, ale také historii koloniální“). Zde jde opravdu hlavně o ty ilustrace – celkem 170, z toho asi 75 barevných reprodukcí, hlavně olejů (a několik kvašů), v porovnání i s celkem bohatě ilustrovanými Lovy a malováním tedy nepoměrně více. Krásné obrázky, však je autor i dnes, po skoro 100 létech, „king“ ve svém oboru. Zdeněk Burian měl své oblíbené tygry, Kuhnert zase lvy, jsou zde ale i sloni, nějaké zebry, a i tygr bengálský či zubr v Bialoviežském pralese. Také ale obrázky africké krajiny (Kilimandžáro) i z války proti domorodcům. Důležité je, že žádná ilustrace není stejná s těmi, použitými v knize Lovy a malování (tzv. kamenotisky v této knize nejsou vůbec). Zbytek jsou kresby tuší, většinou skicy (bohužel reprodukce některých je, přesto že kniha je velice kvalitně vytištěna, nezřetelná – byly nakresleny příliš slabě). I zde je to s textem ovšem horší. Kunstler maloval, co v Africe viděl, ať se to dnešním (politicky korektním) hodnotitelům líbí či ne. Také v té době do jeho kreslení nežvanili nějací komunističtí hlupáci, jako třeba v případě našeho Mistra, Zdeňka Buriana. Je známý debilní odsudek jeho umění od Ondřeje Sekory, který shledal, že když Burian kreslí střet člověka a divokého zvířete, staví je na roveň, je mu (po „buržoasnu“) lhostejné, kdo zvítězí… Kuhnert viděl v Africe i lidi, které třeba lvi zabili a sežrali – a kreslil i toto (tyto obrazy v knize ale nejsou). Nebo, když se doslechl, že kolonista Clark Peters hodlá oběsit domorodou dívku, kterou považoval za svůj majetek a která od něho uprchla, Kuhnert údajně řekl, že „tohle musím vidět, to jsem ještě neviděl, aby někoho věšeli“. A nakreslil perokresbu, která v knize reprodukována je. Text, přinášející informace o autorovi, jeho obrazech a jejich přijetí veřejností obsahuje také zbytečné „vysvětlující“ pasáže k jeho názorům na domorodce a na kolonialismus (samozřejmě z dnešního hlediska – dosti nesmyslné). Jak napsal v komentáři ke knize na Amazonu jeden čtenář: „nemá cenu to ani číst, obrázky ale stojí zato!“ Plně souhlasím. Naši českou knihu Lovy a malování (a ostatně i anglickou, která ji výborně doplňuje, o té ale Databáze není) ohodnotím tedy výhradně podle kvality ilustrací (kvůli kterým jsem obě knihy ostatně i kupoval) pěti hvězdičkami.
Souhlasím z názorem uživatele, který nese významné přírodovědecké jméno Grzimek. :-)
Kniha je parádní, dobře se čte a ilustrace jsou dodnes velmi kvalitní, věrohodné. Co by milovník africké fauny nemám co vytknout. Jeho obrazy a ilustrace velmi dobře vystihují charakter afrických krajin i zvířat. Bohužel je tato kniha jediný český počin z velkého výčtu knih ilustrovaných W. Kuhnertem. Je to jeden z několika mých velmi oblíbených malířů a vzorů tehdejší éry a má knihovna obsahu desítky knih z jeho ilustracemi...mimo jiné. :-)
Nádherné popisy života africké divočiny, nádherné kresby zvířat od mého nejoblíbenějšího malíře zvěře, nádherné příběhy z černé Afriky.
Kniha se již sice značně rozpadá, leč má to výhodu v tom, že přiložené kamenotisky jdou lehce a při troše štěstí neporušené vyjmout z knihy, v rámečku a zasklené se nádherně vyjímají na stěně. Knihu to neochudí, zbývá ještě dost ilustrací v textu a barevné přílohy.
Štítky knihy
Afrika malířství zvířata, fauna německá literatura Srí Lanka, Cejlon lovy, hony německé malířství
Vážený Arminie. Jsem rád, že jste se rozhodl pro rozšíření Kuhnertova díla ve své knihovně. Potíž s překladem "Lovů" je takový. Pan Jan Vaněk coby překladatel bez pochyby ovládal velmi dobře německou gramatiku a po jazykové, lingvistické stránce je překlad dobrý. Bohužel však některé odborné či popisné výrazy, které mu nebyly tak dobře známy přeložil jaksi volně, poplatné tehdejší češtině, což zcela nevystihne některé souvislosti. Viz porovnání původního německého vydání 1918 a jeho dvou dotisků 1920 a 1923, z kterého byl překlad vypracován. Ale aspoň jediný kousek byl vydán česky z celé řady knih a časopisů na kterých se podílel svou bohatou tvorbou. U nás je Kuhnert například reprodukován v Brehmech (3 a 4. vydání J. Otty, licence Hokra a Sfinx), ale zejména u Ottových vydání spousta původních, nejen Kuhnertových, ilustrací není reprodukována a obě kompendia jsou také výrazně zkrácena. Zejména třetí, které navíc neobsahuje barevné přílohy z žádného německého Brehma. Ohledně monografie vydané v roce 2015 k výstavě v galerii Schirn ve Franfurktu n. M. v němčině i angličtině lze dodat pouze toto. Je to bohužel velmi špatně zpracovaná publikace, což je škoda, když vezmu v úvahu výrazný podíl znalce a kunsthistorika P. Demandta i Kuhnertovy vnučky, která je již paní v požehnaném věku. On byl ještě jeden výrazný aspekt, který doprovázel jak výstavu, tak vznik monografie. Ale to je dlouhé povídání. Grafická úprava je doslova mizerná, což je tentýž problém německé monografie o Z. Burianovi. Jsou to ojedinělé odchylky, protože Němci vydávali většinou velmi kvalitní knihy. Všechny monografie a katalogy vydané od roku 1891 do roku 2011 mají pěkné zpracování a dobrou kvalitu reprodukcí Kuhnertových prací i přes to, že zejména starší tituly mají pouze černobílé reprodukce. U nás nejsou známé jeho etnografické cykly, které čítají přibližně 350 obrazů a ilustrací. Myslím, že je to v krátkém souhrnu vše, ale byl bych schopen popsat alespoň sto stran o jedinečném umělci třetí generace přírodovědeckých malířů a ilustrátorů.