Lucemburkové aneb Rozhádaná rodinka Otce vlasti

Lucemburkové aneb Rozhádaná rodinka Otce vlasti
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430200/mid_lucemburkove-aneb-rozhadana-rodinka-S9B-430200.jpg 4 20 20

Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu. Vždyť už první český král z tohoto rodu Jan Lucemburský vypudil svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a maličkého synka Václava, pozdějšího Karla IV., věznil na Lokti a Křivoklátě. Vztahům v rodině nepřidal ani Janův sňatek s Beatrix Bourbonskou, po němž vyhnal Karlovu choť Blanku z Valois do Brna. Karel IV., bezpochyby největší z našich panovníků, byl sice člověk poměrně tolerantní a umírněný, jemuž city nebyly cizí, avšak na šachovnici dynastických plánů pohyboval svými dětmi tak, jak mu velela okamžitá výhoda. A sám měl na paměti především zachování a rozhojnění rodu, tudíž ani jeho sňatky nevzešly – přinejmenším zpočátku – z citového vzplanutí. Jenže v porovnání s ním byl jeho prvorozený syn Václav IV. nejen nezdárným králem, ale též manželem, a zejména smrt jeho první ženy Johany Bavorské dodnes vzbuzuje otazníky (či spíše vykřičníky). Nařčení z různých úchylek nebyla prokázána, leč legitimního potomka Václav nezplodil. A nacházel se v neustálém konfliktu s oběma bratry – Zikmundem i Janem Zhořeleckým, kterému se „královsky odvděčil“ za to, že ho vysvobodil ze zajetí (ostatně pobyt ve vězení si coby uherský král vyzkoušel i Zikmund). Bratranci, moravští markrabí Jošt a Prokop, spolu dokonce vedli válku o Moravu. A když se Jošt nečekaně stal římským králem, nedožil se ani korunovace… To Zikmund zemřel, bereme-li ohled na tehdejší dobu, jako stařec, ovšem ani jeho smrt není objasněná – a chování císařovny Barbory Celské takové, jaké bychom od milující manželky očekávali. A tak bychom mohli pokračovat… Buď jak buď, Lucemburkové na českém trůně znamenali pro naše země období navýsost dynamické – a zajímavé i po staletích. Jan Bauer nám ho přibližuje úhlem pohledu, který většina historiků zatlačuje do pozadí.... celý text

Přidat komentář

Rony70
23.12.2023 5 z 5

Jedna z nejlepších knih, které jsem četl. Krásné a zajímavé shrnutí naší historie od doby vlády Jana Lucemburského až po Zikmunda Lucemburského. Připomněl jsem si u ní události, které znám už z románů paní Vaňkové, trochu jsem si zopakoval dějiny Českého království v dobách středověku a dozvěděl jsem se i pár nových informací. Navíc jsem se u knihy často i zasmál, protože pan Bauer se s tím prostě nemaže...

Páájinka
04.01.2023 5 z 5

Čtivé, zajímavé a záživné.


DraculasLady
17.03.2020 4 z 5

Perfektní shrnutí všeho, co zhruba víme o naší slavné panovnické dynastii. Jelikož Jana, Karla, Václava a Zikmunda máme většinou nastudované z hodin dějepisu, určitě čtenáře potěší i zmínky o dalších členech této rodiny. Byť i ty by možná mohly být obsáhlejší, ale netuším jak dobře se dá k těmto informacím dostat. A pojďme si to už jednou konečně přiznat - Zikmund se sice u nás neukázal v nejlepším světle, ale byl synem svého otce a doba, v jaké se pohyboval, opravdu nebyla snadná... Kór, když jste dostali takový těžký úkol...

Recycler
03.03.2018 5 z 5

... takhle si představuji výklad dějepisu!

tenax
14.03.2017 4 z 5

Vylíčení osudů Lucemburků na českém trůnu, soustřeďuje se především na panovníky od Jana Lucemburského po Zikmunda, ostatní příslušníky rodu zmiňuje především když se jejich životy s panovníkem nějak protnou. Vyprávění je přehledné, čtivé, s důrazem na bulvárnější stránku věci (dynastické sňatky, charakterové vlastnosti, zdravotní stav a teorie o příčinách úmrtí). Pro všeobecný přehled o této etapě naší historie dostačující, historik by asi nic nového nenašel.