Lucinka a vánoční přání
Keris Stainton
V malebném městečku se lidé už nemohou dočkat Vánoc. Letos totiž na velký strom na náměstí všichni zavěsí svá přání. Jednoho dne velký vítr přání pomíchá a začnou se dít zvláštní věci. Přání se sice splní, jenže nesprávným lidem. Devítiletá Lucinka s bráškou Kubou musejí přijít na to, komu které přání patří, jinak na Štědrý večer nikdo nedostane to, co si přál.... celý text
Pohádky a bajky
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Lily and the Christmas wish
více info...
Přidat komentář
Nevím co k tomu dodat. Nic moc. Možná dobrý námět, ale samotný příběh místy i trapný, asi proto, že nereálný, např. mluvící pes. Mojí vnučce se to rozhodně nelíbilo, ale je jí teprve šest a kniha je pro čtenáře od devíti, takže má šanci, si jí později přečíst. Krásné obrázky a desky příjemné na dotek dávají knize čtyři hvězdičky.
Docela milá knížka se špetkou tajemna a jednoduchým příběhem. I na čtení pro děti bylo ale rozuzlení moc jednoduché - jako mávnutím proutku se v několika větách všechno vyřešilo. A ta počeštěná jména mě tedy taky štvala náramně - Jitka Růžová, Matylda Oříšková, Jiří Král nebo Dobromír Kovalský působí v očividně americkém příběhu jako pěst na oko (aneb co projde Dahlovi, tady vadí). Že je k tomu ještě navíc přelucinkováno, taky zmiňovali i další čtenáři. Ze zajímavého nápadu by se dalo jistě vytěžit i víc, ale celkově se mi to vlastně líbilo. (A oceňuji, že knížka není sentimentální a tak nějak samozřejmě předkládá i méně obvyklé životní skutečnosti - že by to bylo tím, že je autorka Kanaďanka?)
Pro mne takové slabší čtyři hvězdy. S ohledem na to, že je to vánoční příběh primárně pro děti, mi to místy přišlo dost melancholické. Souhlasím s komentářem níže - i mně přišlo trochu rušivé přílišné užívání jména "Lucinka" - téměř žádné jiné varianty tohoto jména se tu neobjevily. Opakovalo se to ve skoro každé větě a bylo to tak jako pěst na oko. Také tu byly podle mne zbytečné závorky s vysvětlujícími informacemi, které trochu brzdily děj.
Ale jinak mi to přišlo jako celkem milé vyprávění. Styl psaní byl uzpůsobený dětskému publiku, obohacený o překrásné ilustrace (malé i celostránkové). Také oceňuji to, že autorka zpracovává jisté události a ukazuje je jako běžnou součást života (např. rozchod rodičů) - dělá to přístupným způsobem, aby to dítě zvládlo pobrat. Celkově mi přišla kniha originální a za sebe mohu asi i doporučit, byť s několika "ale".
Četla jsem to, protože v naší knihovně to měli jako tip do Knižní výzvy. Je to milý příběh. Dětský, ale má hlubokou myšlenku i pro nás starší.
Příběh o tajných přáních a urovnání rodinných vztahů zabalený do vánoční atmosféry. Číst tuto knihu v originále, nebo možná, kdyby jejímu překladu byla věnována větší péče, nebyl by výsledný dojem až tak špatný. Nejsem fanouškem převádění jmen a názvů do čeština, obzvláště, když se příběh odehrává evidentně v jiné zemi. Kniha je určena čtenářům od 9 let a ti už by si s cizojazyčnými jmény poradili. Co mi ale vadilo ještě více, bylo slovo "Lucinka" v každé druhé větě. A ne, nebylo ani nahrazeno "Lucií" nebo "Luckou", pořád jen "Lucinka". Dětem se kniha vcelku líbila, já ji do oblíbené předvánoční četby určitě nezařadím.
Námět dobrý, překlad dobrý, chvílemi to drhne - hlavně problém rozpadu rodiny až moc bije do očí, následné smíření se na konci je trochu křečovité. Některé scény jsou trochu nesmyslné, příběh je nedotažený. Ale jako celek bych řekl, že takový lepší průměr, kde mě nedostatky spíš mrzely než vytáčely.