Luhačovice a Židé – Historie židovských obyvatel a návštěvníků Luhačovic
Blanka Petráková
Existence židovských obyvatel Luhačovic je téměř zapomenuta, stejně jako osudy jednotlivých osob a rodin. Přesto se obyvatelé židovského vyznání dlouhodobě podíleli na životě obce i na rozvoji lázní. Židé v Luhačovicích vedli obchody a hotely, zabývali se pohostinstvím, pálenictvím a řeznictvím, působili jako lékaři, angažovali se v kulturních spolcích i v Sokole. Jejich děti zde navštěvovaly školu, synové bojovali v první světové válce. Po připojení Čech a Moravy k třetí říši se někteří zapojili do protinacistického odboje a zaplatili za to životem. Celé rodiny byly vyvražděny nacisty. V nacistických vyhlazovacích táborech, pracovních táborech a věznicích zahynulo 35 spoluobčanů židovského původu na rozených anebo žijících v Luhačovicích. Oběťmi holocaustu se stalé také 65 luhačovických Romů. Dnes je obecně známo, jak fatální byly důsledky nacistické rasové politiky a kolik lidských životů bylo zničeno. Nemluvilo se však doposud o tom, co znamenal holocaust pro Luhačovice a jejich obyvatele. Dluh se pokusila napravit alespoň částečně tato publikace, vycházející ze stejnojmenné výstavy Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně - Muzea luhačovického Zálesí.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Příběhy domů a vil |
2015 | Židé a Morava 21 |
2005 | Srdečný pozdrav z Luhačovic |
2006 | Luhačovice dříve a dnes - album dvojic historických a soudobých fotografií |
2013 | Luhačovické kuchyně |
Čtivé a zároveň i graficky pěkné zpracování historie židovské komunity v Luhačovicích (patřila pod židovskou náboženskou obec Uherský Brod) a také židovských lázeňských hostů. Kniha obsahuje 31 jednostránkových kapitol a několik dodatků - vzpomínky pamětníků na luhačovické Židy a několik literárních statí na stejné téma. Mezi židovské rodiny žijící v Luhačovicích patřili i Jelínkovi, známí podnikáním v palírnictví (nejen ve Vizovicích, ale rovněž právě v Luhačovicích). Luhačovické lázně navštěvovali i ortodoxní Židé z Maďarska či Podkarpatské Rusi, mezi nimi i výstřední mukačevský rabín Lazar Spira. Někteří z uherskobrodských i luhačovických Židů se zapojili do protinacistického odboje (několik příslušníků čs. zahraniční armády, několik Židů se v prvních dvou protektorátních letech zapojilo rovněž do převaděčské činnosti na hranicích se Slovenskem).