Lucky Luk I.
Lenka Lanczová
Román o dvou kamarádech, falešném přátelství, nezvládnutelné touze po penězích, zaslepenosti a velké osudové lásce. 22letý Lukáš, hlavní hrdina románu, je od návratu z vojny nespokojený se svým životem i sám se sebou. Neuspokojuje ho vzah s maturantkou Leonou, náhodné známosti, mejdany ani sport. Poté, co jeho podnik zkrachuje, je dokonce na čas bez zaměstnání. Jeho kamarád Radim se ovšem umí jinak otáčet... Když Lukáš potká Sandru, ženu s tajemnou minulostí, zdá se, že našel smysl života. Sandra je však výhodně vdaná. Aby ji získal a přiměl k rozvodu, je schopen všeho. Vydělat v krátké době legální cestou "balík" však nedokáže. Zbývá tedy druhá možnost. Dotisk se stejným ISBN v roce 1999.... celý text
Přidat komentář
Pááni tak tohle byl zase příběh. Úplně to vidím zfilmované vedle třeba Kamaráda do deště nebo Vítr v kapse. Ty devadesátky na vás fakt dýchnou, že nechápu, jak to autorka dokáže. Opět a zase jsem se nemohla odtrhnout, zajímalo mě, jak to celé dopadne a rychle jsem sháněla další díl. Prostě já nemám co vytknout. Děj má spád, zároveň nic není urychlené nebo přeskočené, ale zase se v něčem nezastavujeme na x stran. Přijde mi, že autorka píše stylem střihu filmu, protože při čtení mi fakt přišlo, že spíš sleduju film. Bylo to skvělé. Postavy, ke kterým si hned najdete nějaký vztah, je komu fandit, koho odsuzovat. Navíc se mi líbí, že postavy už jsou trochu starší a nejsou to úplní čerství maturanti, jak je zvykem u většiny knih autorky, to byla příjemná změna. Ano, není to úplně na povinnou četbu, ale člověk si od toho odpočine, ale zároveň ho to nenudí, je to prostě příběh ze života reálně podaný.
Poprvé jsem tuto knihu četla, když mi bylo 18. Tehdy mě strašně moc ovlivnila, k Lukášovi i Sandře jsem vzhlížela. Knihu jsem četla snad 10x a dodnes na ni vzpomínám. To samé i s druhým dílem knihy. Když vidím Mitshubitsi Pajero nebo Nisan micra, nebo slyším písničku Bosorka, vždy si okamžitě vzpomenu na tento příběh. Některé věty si pamatuju i teď po dvaceti letech. Za mě úžasná kniha, která mi zůstala hodně v srdci.
I když většina knih od Lanczové je víceméně na jedno brdo a po měsíci si člověk nedokáže vzpomenout na podrobnosti, tahle je hodně jiná. Nejen proto, že hlavní postavou je kluk (před dvaceti lety jsem o něm říkala dospělý chlap:-)), ale hlavně se odlišuje příběhem, dramatičností. Celkem se divím, když se u nás točí kdeco, že nikdo ze scénáristů nesáhl po téhle knize. Kdyby se toho ujal dobrý režisér a scénárista, mohla by to být pecka, protože tenhle příběh na to má.
Není to klasická romantika, napětí se tu stupňuje a všechno směřuje k tragickému konci. Dobře se mi to četlo i po těch dlouhých letech.
Jo, a když jsem na střední knížky od Lanczové půjčovala po třídě, tahle byla nejoblíbenější (a ty pasáže s popisem sexu jsme všichni úplně hltali). :-D
Lukáš Lucký a divoká devadesátá léta. Leona byla na facku a Marie/Sandra byla typická představitelka tehdejších přítelkyň veksláků .
Tak tohle je ovšem něco jiného! Třetí kniha co jsem od Lenky přečetla, bylo mi tenkrát 14 let. Teď, po deseti letech jsem se k ní vrátila a zaujala mě stejně jako napoprvé. Pro Lukáše bylo těžké zařadit se do systému a tak začal vekslovat.
„Většina z nás se nemůže toulat sem a tam, hovořit s kdekým, poznat všechna města na světě. Na to nemáme čas, ani peníze, ani dost přátel. Věci, které hledáte, Montagu, na světě jsou, ale jediný prostředek, který s devadesáti devíti procenty těch věcí seznámí průměrného človíčka, jsou knihy.“ Ray Bradbury
Dlouho jsem váhala, zda si tento román přečíst, když je psán z pohledu muže. Nevěděla jsem, jestli se do toho tak moc vžiju jako do dívčích a obavy byly oprávněné. Tento první díl je trochu vleklý, nemohla jsem se do toho nějak začíst, napínavost přišla až přibližně za polovinou, ale přelouskala to a celá natěšená se ihned pustila do druhého dílu.
Moc mě to nezajímalo. Hrdina navíc floutek a povaleč. Druhý díl se mi ale už líbil o moc víc.
Lanczovou jsem četla jako náctiletá a tuhle knihu + pokračování Lukáše Luckého jsem úplně zbožňovala - srdcovka
Tahle kniha mě bavila méně než ostatní. Ale je hezká a po chvíli ji člověk přijde na chuť.
Této knize Lenky Lanczové jsem se dlouho vyhýbala. Prostě mě, nevím proč nelákala. Teď musím říci, že se mi nakonec opravdu líbila. Není to zrovna kniha pro náctileté jako většina ostatních knih této autorky, je jiná a velmi zajímavá. A je asi zbytečné psát, že jdu rovnou do druhého dílu.
Strašně hezky napsaný román porevoluční doby s pohledem na tehdejší dobu. Velmi mě i potěšilo, že byla psána z pohledu kluka. Strašně se těším, jak to celé dopadne, i když jsem to už jednou četla. K těmto knihám se ráda vracím. Část z anotace (dvou kamarádech, falešném přátelství, nezvládnutelné touze po penězích, zaslepenosti a velké osudové lásce) je velmi trefná. Asi bych to jinak nepopsala.
Tak tato kniha mě od začátku nebavila, přišlo mi to jako Kamarád do deště ( vůbec nevím proč, ale pořád jsem během čtení na ten film myslela :) ) Ale poslední dvě stránky mě opravdu překvapily a najednou mám úplně jiný pohled na knihu. Ano, byla opravdu dobrá, jen mě možná ze začátku odrazoval ten pohled ze strany muže.
hodně dlouho jsem se přemlouvala k přečtení, odrazovalo mě to, že je psaná z pohledu kluka... ALE! po té co jsem se do ní pustila, jsem jí přečetla jedním dechem :) u mě patří mezi TOP knížky od ní :)
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Časy, kdy jsme s kámoškou byly na druhém stupni a chodily do místní knihovny na Lanczovou a milovaly jsme všechny její knihy, na které jsme byly ještě moc mladé.