Lupiči a čárytužka
Jurij Družkov (p)
Pohádkový příběh o dvou kouzelných lidičkách a o kouzelnické škole.
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1967 , Svět sovětůOriginální název:
Приключения Карандаша и Самоделкина (Priključenija Karandaša i Samodělkina), 1964
více info...
Přidat komentář
Knížka s poměrně ujetým námětem a dějem, ale v Sovětském svazu prostě dětskou literaturu uměli.
Knihu jsem milovala,když jsem byla malá. Taky jsem ráda kreslila a představovala si,jak by to bylo úžasné,kdyby obrázky oživly.
Četla jsem pak i pokračování,ale to už nebylo ono.
Knížku Lupiči a Čárytužka jsem objevila ve své dětské knihovničce, když jsem hledala další knížky, které bychom si mohly s dcerkou číst před spaním. Vůbec jsem si ji nepamatovala a byla jsem velmi příjemně překvapena. Svět stavitele Kutílka a malíře Čárytužky je opravdu kouzelný. Všechny Čárytužkovy kresby hned ožívají a to není jen tak... obzvlášť, když si jen tak bez rozmyslu nakreslí malého kloučka, piráta nebo špióna. To pak není o zábavu a veselé příhody nouze. Délka příběhů je ideální pro čtení před spaním a děti v nich najdou i spoustu poučení. Určitě si s dcerkou seženeme i druhý díl, který nám v domácí knihovničce zatím schází...
Jako malý kluk jsem tuhle knížku strašně prožíval. Stejně jako třeba Neználka. Velké srovnání se světem u nás tenkrát nebylo, ale dětské knihy rusové uměli. Stejně jako spousta jejich sci-fi byla výborná. V dětství, které nám rodiče opravdu nechali prožít v krásném nevědomí, to byli sympatické postavičky, které nepotřebovali ukazovat svaly a vše řešit střelbou. Do toho krutého světa nás rodiče pustili až později, a jsem jim za to vděčný, i když i malý člověk tušil, že všechno není jako v pohádce. Ale vše by mělo vždy přijít v tom správném věku. A u mě přišel Čárytužka s Kutílkem v pravý čas.