Tým v nemilosti
Sophie Hénaff
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340286/bmid_luzri-tym-v-nemilosti-XkJ-340286.jpg
4
73
73
Mimořádně oceňovaný detektivní román s ústřední postavou mladé komisařky Anne Capestanové vypráví s humorem, napětím a feministickým nádechem příběh o nežádoucích policistech. Šéf pařížské justiční policie, takzvané Šestatřicítky, dostane skvělý nápad sestavit tým lúzrů, alkoholiků, homosexuálů, pisálků, zkrátka všech těch, kteří nemohou dostat vyhazov, i když jsou k ničemu. Do čela týmu těchto odepsaných kriminalistů přichází ambiciózní Anne Capestanová, která je takto potrestána za neoprávněné užití zbraně. Měla by sklopit uši, být zticha a plnit rozkazy, ale to ona neumí…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Humor
Vydáno: 2017 , XYZ (ČR)Originální název:
Poulets grillés, 2015
více info...
Přidat komentář
Bez velkého očekávání jsem se pustil do čtení oddychové detektivky s humorným nádechem. A vskutku, několikero humorných situací jsem nalezl. Oblíbil jsem si především kapitána Merlota, který ač byl na scéně vždy jen chvíli, dokázal mě rozesmát. Celkově pak knihu hodnotím kladně, ač ne pro každého bude šálkem kávy. Konec konců, francouzské komedie nejsou pro všechny.
Na knihu jsem se těšila, protože mám ráda jak humorné knihy, tak detektivky. Měla to tudíž být skvělá kombinace, a ještě k tomu z mé milované Paříže. Nicméně mi přišlo, že celou dobu to nebylo pojaté ani jako humorná kniha, ani jako normální detektivka. Celou dobu mi to přišlo někde na rozmezí obojího a ten styl mi nevyhovoval. Četlo se to ale dobře díky krátkým kapitolám a originální myšlence. Tudíž za přečtení to určitě stojí, a ode mě kniha dostává 3,5 *.
Přijde mi, že se maličko spisovatelka inspirovala Oddělením Q.Dobře se to četlo.Žádná divočina ,žádné narychlo přidané postavy.Vtipné okamžiky.Pes se taky snažil :-))A opět zbytečně mnoho bílých ,hluchých míst.Kvůli nimž kniha nabobtná.Spokojenost mě stála pouhých 16ká čé.Nemám co vytknout překladu.
Neviem celkom, co si o tom mysliet. Nebolo to zle, ja mam detektivky vo vseobecnosti velmi rada, aj take slabsie dokazem zhltnut rychlo a rada. Prislo mi to cele troska pritiahnute za vlasy, motiv a aj ich vysetrovanie mi pripadali troska odflaknute. A tie postavicky, hoci miestami dost bizarne, co dost oblubujem, ma v podstate vobec nezaujali. Bolo ich tam vela a niektore mi prisli skor velmi otravne (napr Rosierova).
Milé a čtivé, paráda!
Četla jsem proloženě se Safírovými ledňáčky a zatímco dětskou knihou jsem se těžce prodírala, tak na tuhle oddechovku jsem se vždycky těšila a její úseky jsem si vysloveně užívala. Humorem vás určitě nezavalí, s tím nepočítejte, ale vyprávění je milé a úsměvné, postavy zajímavé a sympatické, detektivní pátrání velmi nahodilé, ovšem komisařka Capestanová jej vede pevnou rukou. A to prostředí a vybavení komisařství v ulici Neviňátek, které zařídili Rosierová a Lebreton, to tedy nemělo chybu!
Nesmím zapomenout ani na svižný překlad a absenci tiskových či jiných chyb, takže pro mě má tahle kniha všechny parametry kvalitní a inteligentní oddechové četby.
"Nejdřív začala hrát pro vzrušení z vítězství, pak, jako všichni závisláci, hrála, aby prohrála. Kvůli vteřině, kdy se rozhoduje o celém životě, kdy kulička rulety pohltí úspory, prohlubuje dluhy a rozbíjí rodiny. Volání prázdnoty. Když člověk pohlédne hazardu do tváře, málokdy v ní zahlédne váhání."
Pěkně se četlo, za mě spokojenost, druhý díl si určitě přečtu. Možná je to i překladem, ale líbí se mi ten styl psaní.
Kniha uplně neni humoristická, ale má prostě skvělou optimistickou náladu, smála jsem se až ke konci, třeba scéna-pronásledování zametacím vozem. Příběh mě bavil a netekly v něm potoky krve, ani nebyl nikdo mučen, to oceňuji! Za mě si kniha zaslouží plný počet.
Když neočekáváte “humoristickou detektivku”(což byl můj případ), budete mile překvapeni.
Chcete pracovat svobodně, bez kontroly a papírování? Nechte se zařadit do nejbezpečnější škatulky s názvem „Neschopní blbci“. Níž se klesnout nedá, o nic vám už nejde, můžete jen příjemně překvapit. A navíc jste mezi svými. No vážně, člověk skoro zatouží po takovém klidu, natož když mu dojde, jak těsně jsou propojeny dvě věci: pocit, že jím nikdo nepohrdá a potřebuje jeho kus práce, a úspěšný výsledek.
Autorka měla skvělý nápad! Tým funguje i přes některé podivné koníčky či povahové vady jeho členů (spíš než díky nim). Všichni jsou trochu exoti a jejich sžívání je úsměvné; parťácký smolař je jeden z nejroztomilejších detektivů, jaké jsem v detektivkách potkala. V komentářích vnímám nářky nad nedostatkem slibovaného humoru; řachanda to fakt není, to ne, je to „jenom“ mile, jemně vtipné. A to mám hodně ráda.
Moc příjemné. Sophie Hénaff mi připomíná Fred Vargas, jednu z mých favoritek. Styl psaní je podobný a také vyšetřovací tým se dá charakterizovat všemožně, jen ne jako běžný.
Líbily se mi postavy, líbil se mi příběh, snad jen konec je trochu úsměvně - ani ne tak vypointovaný, jako formulovaný. Nevadilo to. Bavila jsem se. Skoro jsem v pokušení otevřít i mizerně hodnocený druhý díl, čistě jen pro potěšení z pohodového čtení, pokud takové znovu bude. Někdo níže zmiňuje, že - zejména co se týče humoru, šlo "vytřískat víc". Za sebe jsem ráda, že se tak nestalo a knížka si podržela lehkost a roztomile potutelný šarm.
Lidské počtení.
Po dlouhé době příjemná, lehčí detektivka, s nekomplikovanými vztahy, lidmi, nikde žádný excentrik, Určitě si přečtu i druhý díl.
Příběh možná trošku slabší, ale to mi teď vůbec nevadilo. Čtení plynulo k závěru i tak hezky. Nejvíc fandím Pilotovi a jsem moc ráda, že je v příběhu a nesedí doma.
Hvězdičky tak tři a půl, za Pilota čtyři.
Humoristická detektivka? Netuším, kdo tak debilní označení vymyslel, ale sem se určitě nehodí. Takový Dominik Dán má ve svých knihách humoru mnohem více. Takže bych zůstal jen u toho detektivka. A to celkem slušná. Plusem je, že to jde i bez hromad mrtvol, bestiálně zohavených a detailně popsaných. Mínusem naopak složitější orientace ve jménech. Za to však neviním autorku, ale spíš sebe. Stejný pocit jsem měl nedávno i u knihy z italského prostředí. Přece jen se s českým Jeníkem nebo anglickým Johnem setkávám častěji.
Pokud před úspěšnými jedinci, okázale dávajícími na obdiv svůj majetek, kariéru, úspěchy a podobně, dáváte přednost hrdinům, kterým vše až tak úplně nevychází a přesto to ještě nezabalili, bude vás tato kniha bavit stejně jako mě.
Super, ze začátku mi to přišlo trochu zmatečné. Ale pak se to pořádně rozjelo a ja si knihu zamilovala. Má milou odlehčenou atmosféru a jako oddechovka s detektivní zápletkou je to ideální.
myslim, ze usmevnych kuskov je v tomto zanri skutocne pomenej....detektivka s atmosferou a spadom, kde sa riesi s povestnou francuzskou lahkostou a savoir-om de vivre. ocenujem!
Vezmu to od názvu. Nevím co přesně může vše znamenat obrat Poulet grilles, ale český překlad "lúzři" mi přijde trochu zavádějící. Totéž platí o přívlastku "humoristická detektivka". Ano, je to takové odlehčené, místy úsměvné, ale humorné? To úplně ne, pokud Vás tedy nedokáže rozřehtat skutečnost, že detektivy doprovází čivava, nebo představa policisty řítícího se městem v zametacím vozítku. Mě ne. Samotná detektivní zápletka je zajímavá a originální jen průměrně a napínavá spíše podprůměrně. Tento stav se snaží autorka napravit personální kulisou, která má originalitu díla zachraňovat. Způsob jak je s personáliemi zacházeno mi však nepříjde zcela impozantní, ba naopak. Úvod, který popisuje vznik tohoto prapodivného oddělení, je příliš kostrbatý a neuměle šablonovitý. Jednotlivé postavy se postupně začleňují jak pistolníci ve filmu sedm statečných. Autorka se snaží odhalovat kousky historie a smýšlení jednotlivých postav, ovšem zase způsobem pro mě ne příliš čtivým a trochu zmatečným. Postupem času se již zorientujeme a zjišťujeme, že popisovaná skupinka policistů je až absurdně vyprofilovaná, se zastoupením absolutně nesourodých povah a různých sociálních patologií. Nápad dobrý, pokud akceptujeme žánr humoristické detektivky, do které ta přehnaná profilace patří. Ale asi by to chtělo se v této lince více držet a zapracovat na motivech vyčleněnosti a lůzrovitosti (když už je to v názvu) a trochu více přitlačit v humornosti, potenciál k tomu tento sužet nabízí dost.
Skutečnost, že oddělení začíná řešit hned z počátku dva větší případy a jeden menší, mi přišla nešťastná. Trochu se mi oba případy motaly dohromady, doufal jsem, že jeden z nich se co nejdříve vyřeší, ale zároveň jsem se právem obával, že spolu naopak budou souviset. Říkal jsem si, že takové literární naivity by se autorka, byť prvopisatelka, snad nedopustila. A ona jo. Ale nutno říci, že si tento prohřešek částečně obhájila. Ale i tak mi tato prvoplánovitost dojem spíše pohoršila. Negativně nutno hodnotit i neuměle včleněné rušivé flashbacky. Z nich přímo čpí autorčina snaha psát moderní detektivku se vším všudy za každou cenu. Celková výstavba, kompozice díla je tedy neutěšená. K autorčinu stylu samotného psaní však nic nemám. Někdy popisuje děj velmi přímočaře, bez odskoků a zbytečných popisů. Dokáže ale i nacházet neotřelé metafory a přicházet se zajímavým způsobem popisu děje. Za to pochvala. Závěrem nutno zmínit, že knihu jsem z větší části četl velmi přerušovaně, po kratších úsecích. To mohlo rozhodit pozornost a vnímání děje, jinak bych možná hodnotil o něco kladněji. Celkově tedy zpočátku kniha nevalná, viditelně začátečnická, postupně o něco lepší. Věřím, že další díl, kde je již skupina zformována a odpadne ten nepovedený úvod, by mohl být o něco zábavnější. A nebo naopak. Nevím, jestli to chci zjišťovat, každopádně potenciál toto téma má.
Postavy, které jsou pomilováníhodné, vyšetřování mimo běžnou logiku a humor na hranici nepostřehnutelnosti. A nic, co by člověka po přečtení trápilo - výhoda i neštěstí tohoto typu literatury.
Ambice - oddanost policejní práci, ale svým stylem.
Citace :" Jediné oddělení neschopných v kraji. Jak říkám, restrukturalizace."
"Dostaneme nějaké případy?" " Spoustu."
"Ale říkejte si, že od vás aspoň nikdo nečeká žádné výsledky."
Potížisti, každý vyjímečný jinak, spolu pak pestrý tým nezávislých.
Ano, radost číst.
Příjemné oddychové dovolenkové čtení. Četl jsem v noci po náročných dovolenkových dnech a dobře jsem se pobavil. Jsem zvědavý na další pokračování.
Tým v nemilosti
Musím říct, že mě kniha mile překvapila, není to téma, které bych vyhledávala ale velmi se mi příběh i zápletka líbila. Bylo to takové oddychové čtení, bylo tam dost humoru i překvapení.