Lvi Lucemburští
Jan Č. Galeta
Historický román s prvky fantasy, jehož autorem je jeden z tvůrců Asterionu, Jan "Čenis" Galeta, zavede čtenáře do středověku, kde proti sobě stojí dva nesmiřitelní nepřátelé – Jošt a Prokop z rodu Lucemburků. Osudy prostého vojáka Ondřeje a vladyky Jakuba Štěněte z Bělin se proplétají a uzlují v místě tajemného jihomoravského rybníka. Oba muži si razí cestu složitým světem na přelomu 14. a 15. století. Morava je zmítána neustálými válkami mezi markraběcími bratry Joštem a Prokopem a jejich bratranci, královskými sourozenci Zikmundem a Václavem. Tito lvi z rodu Lucemburků si nemohou přijít na jméno a kují proti sobě jednu pikli za druhou, spojenectví mezi nimi se neustále mění a Jakub, Ondřej i další poddaní slouží vznešeným panovníkům coby pěšáci na šachovnici. Navíc se do všeho míchají i síly, které dnes nazýváme nadpřirozené, ačkoliv pro středověkého člověka byly každodenní realitou. Historický román s nezanedbatelnými prvky fantastiky sleduje životní peripetie smyšlených i historicky skutečných Moravanů pozdního středověku.... celý text
Přidat komentář
K dočtení této knihy jsem se nutila čtyři měsíce (to má jen 176 stran) a jen kvůli čtenářské výzvě 2015. Byl tam bod "Kniha, kterou jste si vybrali pouze podle obálky", což přesně vystihovalo, jak se ke mně tato knížka dostala. Naneštěstí to nebyla moc šťastná volba. Děj pořád skákal mezi dvěma dějovými linkami, z nichž jedna by tam (podle mě) vůbec nemusela být. Pak přišel rychlý konec a já byla ráda, že už to mám za sebou.
Kdyby celá kniha šlapala jako posledních šedesát stránek, nejspíš bych ji hodnotila na čtyři hvězdičky. Tak, jak je, bohužel působí dojmem, že se autor pokusil na rozsah románu natáhnout dlouhou povídku tím, že k ní přidal obsáhlý a přes polovinu knihy dlouhý úvod, kde se krom představení postav a prostředí vlastně nic neděje. Čili celý začátek je roztahaný a v zásadě bez příběhu, jako by se zbytkem knihy ani nesouvisel. Kolem strany 100 se ovšem najednou vzpamatuje a vstupem fantastického prvku do aktivního děje začne fungovat.
Co mi také k mému překvapení trochu vadilo, bylo velké množství vulgarit. Obvykle s nimi v literatuře problém nemám, ale tady mi přišly jaksi samoúčelné a nějak se nehodící k celkovému stylu. A že i nejvzdělanější vladař Evropy, jakým byl Zikmund Lucemburský, mluví jako dlaždič z páté cenové, už mi přišlo přes čáru.
Jsem z téhle knihy hodně rozpačitá. Né že by se četla špatně, ale autor neustále přeskakoval z jedné dějové linie do jiné a i když se nakonec propojily, nebylo to ono. Na druhou stranu mi bylo sympatické umístění děje románu do brněnského kraje a mám ráda historické romány z české historie. Ovšem při srovnání s ostatními autory české historické prozy, které jsem poslední dobou četla (L. Vaňková, A. Polách), kniha silně zaostává, i když je mi sympatická snaha o propojení s prvky fantazy.
Hodně slabé dílo, není tu hlavní hrdina ale děj se přehoupává na několik osob. Vlastně toto dílo nemá moc žádný děj, příjde mi jako směsice pověstí nalepených na pár historických postav. Je to spíše snůška fantazie.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Město přízraků |
| 2012 |  Hry s příběhem: Ocel a krev |
| 2011 | Hry s příběhem: Zločin a trest |
| 2011 | Stíny Erinu: Šíp v zádech |
| 2015 | Marellion |
Spokojenost. Jen se nemohu ubránit pocitu, že je to násilím roztažená povídka. Ovšem v historii se autor fakt vyzná...