Lyrika lásky a života
Antonín Sova
"Lyrika lásky a života" vznikala v době Sovovy hluboké citové krize a je dnes považována za vyvrcholení jeho intimní poezie. Sova rozdělil tuto sbírku do čtyř základních částí. Zatímco první z nich má baladický ráz a v části závěrečné se objevuje snaha o bilancování, dva prostřední oddíly vynikají Sovovými prožitky a zdají se proto nejvíce osobní. Autor zde totiž zachycuje bolestné okamžiky vlastního milostného zklamání: pracuje zde proto s protikladnými motivy, s rozporuplnými situacemi, dokáže střídat atmosféru nejrůznějších nálad a v neposlední řadě se uchyluje ke slovům plným vášně a zrady nebo vyznání a smutku. Tímto způsobem se mu podařilo vytvořit neobvyklou lyrickou koláž, plnou dramatických konfliktů i vnitřního napětí.... celý text
Přidat komentář
S klidem přiznám, že Sova se ve svých tématech opakuje a některé obrazy jsou si velice blízké. Jenže pak si zas a znovu začnu listovat svým sešitem, do nějž jsem ve svých sedmnácti opisoval básně, které mnou hnuly, a zjišťuji, že jsou plné Sovovy milostné poezie z této sbírky a že mě dojímají i dnes.
A nejúžasnější verše? Je jich tolik, vybírám pouze: "Je lítost z něčeho, co plody slibovalo. / Co velkým nebylo, však co jím mohlo být."
Autorovy další knížky
1989 | Vteřiny duše |
1954 | Domove líbezný |
2010 | Z mého kraje |
2011 | Květy intimních nálad |
1959 | Ještě jednou se vrátíme... |
Lyrika lásky a života je poměrně rozsáhla, mírně deprimující, sbírka plná skvělých básní. Za mě je vrcholem Autopanychida, Cena života, Život, Hymnus ušlápnutých, Kresba zimního večera a Hrdá bolest.
Podzimní noci:
"Ze slunečnic načernalých
se zrní sype a drolí.
Po častých bolestech malých
už srdce nezabolí."
No není to, nádherné?