Má Amerika
Josef Václav Sládek
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488387/bmid_ma-amerika-xEe-488387.jpeg
3
5
5
Fejetony a příhody, v nichž Josef Václav Sládek (1845—1912) na pokračování informoval soudobou českou veřejnost o svých zážitcích ze Severní Ameriky v letech 1868—1870, obohacují tradiční portrét básníka a překladatele o nové rysy a představují ho v nezvyklé roli zpravodaje, novináře a publicisty. Soubor je uspořádán chronologicky, aby věrně rekonstruoval spisovatelovu cestu „na zkušenou“ po Spojených státech, kam z politických, ekonomických nebo osobních důvodů mířily v šedesátých letech 19. století vlny emigrantů ze střední Evropy, aby si splnily svůj „americký sen“.... celý text
Přidat komentář
Objevil jsem ji ve vyřazených knížkách z knihovny. V naději, že to bude něco čtivého, jsem si ji ihned otevřel a můžu říct, že mě tak neuvěřitelně nebavila, že jsem ji někde na pětadvacáté stránce zavřel, protože ono to nemá vůbec žádný děj, vtip, nic! Fejeton má být krátká vtipná povídka, ale tohle já buď absolutně nechápu, nebo je to prostě fakt tak špatné... Strašná nuda bez příběhu.
Autorovy další knížky
| 1974 |  Z křišťálové studánky |
| 1986 |  Milostný listář |
| 1984 | Zlaté slunce, bílý den |
| 2012 | Selské písně a české znělky |
| 2011 | Zvony a zvonky |
jak vypovídá sám žánr, jsou příhody na rozdíl od fejetonů umělecky propracovanější, a také byly psány s určitým časovým odstupem, během něhož se vybrousil i Sládkův jazyk; tematicky mě moc nezaujaly, jen pár zajímavostí a dobových souvislostí; současného mladého čtenáře možná až vyděsí (z dnešního pohledu extrémní) nekorektnost, s jakou Sládek hovoří o indiánech, černoších, Číňanech atd.