Má cesta zpátky do života
Therese Schwarzenberg
Sugestivní výpověď ženy, která po těžkém úrazu úspěšně bojuje proti téměř neodvratné hrozbě úplné invalidity. -- 1. vydání. --
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1996 , Mladá frontaOriginální název:
Mein Weg zurück ins Leben: Bericht einer Ärztin, 1995
více info...
Přidat komentář
Po přečtení jsem zklamaná, očekávala jsem, že se dozvím více o životě autorky. Knížka je prakticky jen technický popis průběhu rehabilitace, autorka se omezuje jen na slova sval, křeč, rehabilitace, hýbat se. Mrzelo mě, že Paní Therese nepíše o svých pocitech i dojmech, jen párkrát je konstatováno, že se cítí depresivně.
Mám rozečteno, ale paní Theresa se mi zdá poněkud málo snesitelná.
"Spadla jsem z hrušky" se mi líbilo mnohem víc.
Dočetla jsem, ale moje sympatie "hrdinka" nemá. Možná chodí, možná je šťastná, ale my čtenáři víme, že umí chodit i přes mrtvoly.
Neuvěřitelně silný osobní příběh o vnitřní síle a naději a zároveň tvrdé dřině a nesmírné trpělivosti aktivní ženy, která se po úraze na lyžích stala kvadruplegičkou, o způsobech rehabilitace a rozdílným přístupem evropské a americké medicíny. K této knize se vrátím, bude-li někdy hodně na dně.
Fantastická kniha pro všechny, kteří chtějí s Therese Schwarzeneberg prožít její příběh rehabilitace z úrazu, kdy jí lékaři prorokovali život strávený v posteli nebo v lepším případě na invalidním křesle. Potěší všechny zastánce zahrnutí psychiky do léčebných procesů a také všechny, kteří podporují celostní metody léčby (např. homeopatii či akupunkturu). Místy mi běhal mráz po zádech z toho, čeho všeho může být člověk schopný, pokud doopravdy chce.
Štítky knihy
osudy lidí ze života úrazy péče o zdraví uzdravování invalidita životní problémy osudy žen léčba, terapie
Hezká knížka. Oceňuji především sebekritičnost autorky - v procesu rekonvalescence si dokázala uvědomit svou dosavadní sebestřednost a překonat ji. Dokonce si myslím, že jakási "duchovní rehabilitace" byla skutečným tématem jejího příběhu, který se odvíjel na pozadí tělesných obtíží. V závěru je stručně zmíněno, že paní Therese provozuje nemocnici v Keni... maličkost :)