Má dáti dal
Věra Kudynová
Povídky o různých podobách vztahů mezi mužem a ženou Přemýšlela o svých kamarádkách a známých, co vydávají energie na svůj zevnějšek, kosmetiku, cvičení, masáže, redukce, liposukce, řezání víček a zmenšování a zvětšování. Ne že by to nepomohlo, samozřejmě, pomůže to, ale to hlavní se stejně nedá změnit. Oko muže, pokud zrovna není módní designer nebo zakomplexovaný zakrslý hubeňour, nepozná, jestli žena váží o pět kilo víc nebo míň, pokud ho na to sama neupozorní. Muž vidí – je hezká, není hezká, sympatická, nesympatická, figurálně dořešená, nedořešená, líbí se mi, nelíbí, voní mi, nevoní mi. Muž vidí celek a ženy se trápí zanedbáníhodnými detaily... ... celý text
Přidat komentář
Tak nějak mě osobně tato kniha neoslovila,ale nerada kritizuji práci ,kterou si s vytvořením jakéhokoli psaného díla autor dá.
Kniha obsahuje kratší povídky, první polovina knihy mi připadala lepší, čím dál byly povídky slabší a slabší. Nad některými povídkami jsem se pousmála, vesměs se jedná o sebrané příhody ze života, avšak nic hodnotného mi to nepřineslo.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Průvodce úspěšné ženy společenským životem |
| 2020 |  Jenom pro velký holky |
| 2011 | Má dáti dal |
| 2006 | Zrcadlo v koupelně |
| 2005 | Na vlně i pod vlnou |
Po přečtení čtyř "povídek" jsem chtěla knihu odložit, text mi přišel neuvěřitelně povrchní, ale pak jsem si řekla, že jí dám ještě šanci a pokračovala dál. A dobře jsem udělala. Ne, že by text šel nějak do hloubky, ale musím uznat, že autorka má vynikajícící smysl pro zachycení drobných kousků různých životů a dokáže z nich poskládat zajímavou mozaiku. Je znát, že má velký přehled také o psychologii, to oceňuji a také to, že píše čtivě. Škoda jen, že její texty nepřekročily rámec vyprávění, jsou vychrleny velmi rychle, autorka si s tím vůbec nepohrála, nevypilovala a dost velký problém jí činil závěr "povídek". Jako když vám bude někdo vyprávět příběh své sousedky a místo, aby ho vypointoval, usekne ho jednou, často nesmyslnou větou. (3/6).