Má ji rád, nemá ji rád
Sharon J. Bolton
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324808/mid_ma-ji-rad-nema-ji-rad-Wj3-324808.jpg
4
608
608
I sérioví vrazi mají své fankluby. Doktor Hamish Wolfe je sériový vrah, odsouzený na doživotí za únos a vraždu tří dívek. Zároveň je však velmi pohledný, charismatický a nesmírně přesvědčivý. Dostatečně přesvědčivý na to, aby jeho obdivovatelky uvěřily jeho tvrzení o nevině. A dostatečně pohledný a charismatický na to, aby v něm pisatelky dopisů viděly muže svých snů. Maggie Roseová je jiná: tvrdá, extravagantní a nesmírně úspěšná advokátka. Ujímá se pouze takových případů, které může vyhrát. Nikdo neví, podle jakého klíče si vybírá, snad se řídí neomylným instinktem. A právě o její pomoc Hamish nyní usiluje. Chce, aby změnila jeho osud. Maggie váhá, ale pak se rozhodne případ převzít. Je přesvědčená, že šarmu svého nového klienta dokáže odolat. Anebo se poprvé ve své kariéře fatálně mýlí?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2017 , DominoOriginální název:
Daisy in Chains, 2016
více info...
Přidat komentář
Byla jsem zklamaná vůbec mě to nebavilo a musela jsem se hodně přemahat abych jí dočetla.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli dát 3 nebo 4... Nakonec jsem se rozhodla pro tři, protože mi moc nevyhovoval částečně styl psaní této knihy... Příběh jako takový zajímavý, chytlavý, čtivý, jen mě nebavily pasáže z novin a článků a takové, kde jsem si říkala, tady to nemá hlavu a patu a je to zmatené, ano na konci to člověku dojde a dosadí si do zmatených otazníků odpovědi, ale pro mě to byla velmi rušivá část. Ale jinak kniha byla čtivá a rozhodně neurazila :-)
Připravila jsem se na četbu plnou napětí a překvapení a zklamána jsem v tomto směru nebyla. Samozřejmě ale počítejte s tím, že je toho dosaženo událostmi a činy, které se běžně nedějí, a charaktery, které normálně nepotkáváte. Jednou za čas mi ale takovéto méně realistické detektivky a thrillery sednou.
Musím se ale zastavit u toho, co už jste tady někteří zmínili: překlad. Některé postavy používají obecnou češtinu - nikoliv slang, jak někdo píšete - upřesňuji to proto, že obecná čeština je nejobvyklejší podoba nespisovného jazyka, kterou používáme v rodině a se známými. Takže ji všichni známe - a co jde na tomhle zkazit?! Pěknej, s klukama, eště, vokno. Překladatelka ale ono "protetické v-" (vokno, vodešel, von) naplácala naprosto ke všem slovům začínajícím na o- (což v češtině nejde!). Proto se dočkáte i těchto slov: vokamžitě, vokolnosti, voceán, vočitý. A přitvrdím: vobézní, voficiální. A na špici řadím - vornitologie! Jediné slovo jí uniklo - vlastní jméno Odi na Vodi nepředělala. To by bylo teprve voriginální!
Mám ji ráda (autorku), nemám ji ráda (tuhle knížku). Těšila jsem se na ni, nenaplnila má očekávání. Některé aspekty silně nevěrohodné, překlad mi neseděl. Zklamání.
Skvěle napsaná kniha, která udržuje napětí kapitolu po kapitole. Překvapivé odhalení i závěr knihy
Miluji autorku a její sérii Volavka...atd, ale u této knihy mám rozpačité pocity. Nebyla špatná, ale zdaleka nedosahovala úrovně jejích předchozích knih. Kdyby to byla prvotina, tak si řeknu, hmmm, má potenciál, ale chce to ještě propracovat. Ale toto hodnotím jako průměr. Za mě malinkaté zklamání, oproti očekávání.
Čtení jsem si bezvadně užila. Neobvyklý sloh a skladba vedly k neobvyklému konci. Za mě super na dovolenou.
Přesto, že mám autorku ráda, tak tahle kniha mě nezaujala...hrozně překombinovaná a naprosto nereálná..za mě nedoporučuji, protože jí považuji za nejhorší, co jsem v poslední době četla..ve srovnání s Už mě vidíš a Volavka nemá šanci obstát...
Série s Lacey mě bavila trošku víc, ale i tak je to velmi čtivé a napínavé. Spoiler: Zhruba ve 3/4 knihy jsem začala tušit, kdo je Daisy. I tak mě ale odhalení vraha překvapilo.
Předchozí knihy autorky se mi celkem líbily, ale do této jsem se prostě nemohla začíst. Veškerý děj se vůbec neodehrával přímo, ale pouze zprostředkovaně pomocí dopisů, novinových článků, vzpomínek a úvah hlavních postav. To ubíralo na napětí. Teprve na závěr přišel zvrat a akce. Ale to už nijak nenapravilo těch pět set předchozích nezáživných stránek.
Tedy...takhle si zahrávat se čtenářem! Četla jsem jedním dechem a nikdy jsem si nebyla jistá, kdy zase dojde ke zvratu a všecko bude jinak. Moc se mi líbily logické úvahy právničky Maggie, její sarkasmus i nebojácnost. U hlavního obviněného jsem si už nebyla jista ničím, tak jsem se nechala vést příběhem a konec byl nade všechny moje představy. Za to, jak moc to bylo překombinované a někdy i za vlasy přitažené, ubírám jeden bod. Ale i tak je to lahůdkové čtení.
Zajímavá detektivka,kde o zvraty nebívá nouze.Kniha se četla svižně a posledních 150 stránek jsem hltala,abych zjistila kdo je opravdu vrah dívek... .
Naprosto ve všem souhlasím s Lenc. Jak autorku "žeru" zde to bylo určité zklamání. Jako vždy je knížka velice čtivá, ale mluva vyšetřovatele mi byla nepříjemná a lezla dost na nervy. Co mi též vadilo a svým způsobem i rušilo dobře se rozjíždějící příběh bylo vkládání novinových článků a emailů hlavních hrdinů. Rozuzlení vcelku originální, ale dost překombinované.
Má ji rád, nemá ji rád...
Na doživotí odsouzený sériový vrah - doktor Hamish Wolfe usiluje o právní pomoc úspěšné spisovatelky a advokátky Maggie Rosseové...
... nezáleží mi na tom, jestli jsou lidé, jejichž rozsudek zvrátím, vinní, nebo ne... Jde mi primárně o to, že jejich usvědčení a odsouzení stojí na chabých, nevěrohodných základech... Nikdo by neměl být odsouzený na základě chybného soudního procesu... Nejlepší, nejsilnější a nejspolehlivější soudní systém na světě je ten, který umožňuje, aby byl podrobován neustálému přezkoumávání a dostál výzvám...
Knížka se mi líbila... A co se týče Sharon J.Bolton a jejích knížek, tak se přiznávám, že MÁM JE RÁD... ;-)
Moje poslední knížka z tvorby Sharon Boltonové, kterou mi chybělo přečíst. A ano, přiznávám, pro tuto ženu mám velkou slabost, která nade mnou opět zvítězila.
Kniha byla opravdu dlouhá jako Lovosice a furt jsem měla pocit, že se toho v ní zase až tak moc neděje. Zavražděné jsme znali, vraha vlastně taky a většinu času se pořád konaly nějaké tanečky mezi Maggie a Hamishem a my čekali, kdy už ho začne konečně zastupovat. Téma jako takové mě také zvlášť neoslovilo, fenomén fanklubů usvědčených vrahů mi přijde dost padlý na hlavu (i když v knize byl docela hezký vhled do problematiky a i určitá vysvětlení, proč se ženy do vrahů zamilovávají, což oceňuji). Skoro až do samého konce jsem byla přesvědčená, že víc jak 3 hvězdičky dát nemůžu, protože ostatní Sharoniny knihy jsou mnohem čtivější a akčnější, ale jakmile jsem se dočetla k závěru, nějak mě to opět dostalo a já si řekla, že ačkoliv je kniha možná nejslabší, nakonec potvrdila vysoké spisovatelské kvality S. J. Boltonové a 3* by byly prostě málo v porovnání s knihami ostatních autorů. Co také velmi oceňuji, jsou netradičně vložené články, části spisů, dopisy či e-maily, které zajímavým způsobem ozvláštňovaly jinak velmi volně plynoucí děj.
Nakonec bych tedy řekla, že Sharon Boltonová opět potvrdila své spisovatelské kvality a napsala další velmi čtivou knihu, i když je v mnohém netradiční a řadu lidí neosloví. Přesto ji za sebe doporučuji dál, ostatně jako všechny ostatní autorčiny knihy.
Mě se kniha moc líbila, možná je to tím, že jsem nečetla žádnou jinou knihu od autorky a nemám tedy srovnání. Postavy byly vykreslené dobře, hodně zamotané a všechno se dalo vysvětlit i jinak. Připadalo mi to opravdu jako psychothriller a rozhodně sáhnu po další knize, kterou autorka napsala. Na to, jak kniha vypadala dlouhá, dala se docela rychle přečíst, určitě za to stojí a nejedná se o žádnou špatně napsanou detektivku.
Kdyby to šlo, dala bych knížce tak 3,5 *. Četla se mi dobře, to jo, ale tak od půlky knížky jsem měla ějaké tušení, takže u mě nenastal žádný wow efekt. A upřímně mi to přišlo trochu překombinované, nedovysvětlené a přitažené za vlasy. Ale jak jsem řekla, četla se dobře a přečtení rozhodně nelituju, jenom jsem čekala něco víc.
Bohužel se nepřipojím k ostatním nadšeným čtenářům. Kniha mě nedokázala dostatečně chytit a zaujmout natož vzbudit nadšení. Několikrát jsem přestala a poté opět začala s ušlechtilou myšlenkou, dát jí šanci. Nezáživný a suchý styl mě uspával až jsem to vzdala.
Možná někdy příště až bude příznivější konstelace.
Jejda, to bylo dlouhý jako tejden před vejplatou. Do středy tak nějak se zápalem a v neděli jsem už šoupala nohama jako starej úderník po šichtě v dolech.
Záměrem měl být asi šokec na konec, který byl stejně od půlky jasný jako měsíc na obloze a ještě k tomu ta děsně vykonstruovaná zápletka. Jako věrohodnější se mi jeví i ten klobouk kouzelníka Pokustóna.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Volavka |
| 2016 | Tak to je, tak to bude |
| 2017 | Má ji rád, nemá ji rád |
| 2014 | Obětina |
| 2019 |  Rakvář |
Skvělá kniha. Nečekaný závěr, určitě doporučuji.