Má mě ráda, nemá mě ráda
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474874/bmid_ma-me-rada-nema-me-rada-Pp5-474874.jpg
4
131
131
„Má mě rád, nemá mě rád, myslí na mě, vezme si mě, láskou se souží, po jiné touží…“ Deset současných českých prozaiků a deset povídek plných nejistot, pochyb a toužebného čekání. Stále ten stejný cit – a vždy nový a nezaměnitelný příběh. Ať už končí štěstím, neštěstím, manželstvím, kytičkou, nebo hubičkou…... celý text
Přidat komentář
Příjemná povídková knížka na takové to čtení v čekárnách u doktorů a do autobusů. Láska z nejrůznějších úhlů pohledu, v nejrůznějších fázích vztahů i životů.
Mám povídky ráda, a líbila se mi některá víc, některá trošku méně, třeba styl psaní Rudiše, to jsem opravdu nedala.....
Po prvních dvou povídkách jsem měla chuť knihu zahodit, vůbec se mi nelíbily, jedna výrazně slabší se pak ještě našla.
Petra Dvořáková byla naprosto nejlepší, kupodivu jsem byla romanticky naladěna, takže i Boris Dočekal mi kápnul do noty.
Tři hvězdičky by byly málo, čtyři se mi zdají moc :-)
Knížku jsme s přítelem poslouchali před spaním - každý den jednu povídku. Jako u každé povídkové sbírky se najdou lepší a horší kousky, ale jako celek to bylo opravdu velmi povedené. Rozhodně o něco lepší než sbírka V bílém plášti. Bohužel zrovna ten největší tahoun - Mornštajnová - mě v tomto případě příliš nenadchla, naopak velmi zdařilá byla povídka od Dvořákové. Velmi příjemný byl také samotný poslech, takže určitě doporučuju :)
Krásná povídková knížka skvělých českých autorů. Téma lásky se asi nikdy neomrzí, především když forma lásky, ať už šťastné či nešťastné, má několik podob. Není přespříliš dlouhá, ideální k proložení jiných knih, já si vždycky před spaním přečetla jednu povídku, takhle 10 dní.
Edici "Česká povídka" jsem si vcelku oblíbila a tak jsem nemohla odolat povídkám o lásce :) Sice jsem se trochu obávala, že to bude spíš v duchu "nemá mě rád", protože čeští autoři v těchto povídkách optimismem příliš nevynikají, ale tento výběr na mě působil docela pozitivně. Nejvíce mě asi zaujala a pobavila povídka P. Dvořákové Švihák, ze které plyne, že láska může opravdu vykvést v každém věku, třeba i v domově důchodců :) Z těch smutnějších se mi líbila Motýlí křídla Marušky Cihlářové, ale třeba stylu psaní J. Rudiše nějak nemůžu přijít na chuť.
Celkově ale prima výběr.
Úžasný soubor povídek. Bavila mě rozmanitost stylu psaní i výběr hlavních hrdinů z hlediska jejich věku. Nápadité oddychové čtení.
Jako vždy, některé povídky sednou víc a jiné méně. V některých jsem se až viděla. Jako celek hodnotím výborně, krátké, příjemné, s nápady.
Dvě povídky mě vyloženě nebavily, ale zbytek byly překvapivě dobré kousky. Nejvíc mě bavily povídky Mornštajnové, Soukupové, Rudiše a Dočekala. Je to moje první sbírka povídek tohoto formátu a určitě se časem kouknu i po těch dalších.
Doporučuji, pokud si chcete odpočinout, nechcete nic náročného, dlouhého, chcete poznat další tvorbu našich českých autorů nebo se čtením povídek začínáte.
Půl hvězdy bych ubrala za povídku "Vypisovač", kterou jsem prostě nebyla schopna dočíst.
Přesně poznáte kdo co napsal. Každý z autorů zanechal svůj otisk v chodníku literatury. Každý příběh je jiný, přesto všechny stejné. Nejsilnější asi od Ani Geislerové. U Michala Viewegha mi přijde zeto je pořád stejné téma - muž, chudák, využitý a odkopnutý ženou, která jde za mladším, bohatším nebo lepším. Skvělá Alice Nellis, silná Irena Hejdová. Prostě celé velice zajímavé. Za mě 5.
Kromě jedný povídky se mi líbily v podstatě všechny...
Určitě doporučuji si je poslechnout než přečíst.. Jsou velmi dobře zpracovný, namluvený.
Povídka Vypisovači, ktera se moc lidem prý nelíbí (možná jen holkám) je skvěla namluvená Jitkou Ježkovou a skvěle je vytořená kulisa baru a vypitých drinků..
U poslední hodinové povídky budete netrpělivě čekat, jak to vlastně dopadne.
Audiokniha
Musím vřele doporučit, jako sbírka povídek bych řekla byla nejlepší, jakou jsem kdy slyšela. Každý autor pojal téma po svém a to na tom bylo nejzajímavější.
Některé povídky mě bavily více některé méně.
Líbily se mi od Bellové, Geislerové, Dvořákové.
Nelíbila se mi od Rudiše (srk,srk).
Jak už to u sbírky povídek bývá, jedna se vám líbí více, druhá méně a další vůbec. U této sbírky musím říct, že se mi prozatím líbila nejvíce, co jsem zatím četla - poslouchala. Interpretace všech účinkujících byla opět skvělá.
Za sebe musím říct, že moje top trojka je povídka od Rudiše, Dočekala a Dvořákové a úplně zbytečná a o ničem od Mornštajnové.
Každopádně tyto povídky doporučuji a byl to velmi příjemně strávený čas poslechem na nedělní odpoledne :-)
(Audiokniha)
Kdybych se mohla rozhodnout jeste jednou, knizku bych si uz nekoupila. Cekala jsem od ni daleko vic. Vetsina povidek je ale prilis kratkych na to, aby se v nich vubec neco udalo, spis takova lyrika, pripominajici basne.
Nejvic se mi libily povidky od Borise Docekale, Alice Nelis a Ireny Hejdove. Naopak, moje oblibena Alena Mornstajnova naprosto zklamala.
Jako pozitivni vnimam, ze si clovek muze udelat obraz o stylu ruznych soucasnych ceskych autoru a tim padem zjistit, jestli by jeho knihy byly neco pro nej. Treba Bianca Bellova nebo Jaroslav Rudis stoprocentne nebudou muj salek kavy, nicmene jsem vdecna za moznost, to takhle nekomplikovane zjistit.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: Dvanáct zimních políbení |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Znova jsem povídkám dala šanci a pořád nevím. Některé povídky byly krásné, některé nudné a některé jsem rovnou přeskočila po pár přečtených řádcích. Na čtení v busu nebo při čekání asi fajn, jinak za mě nic moc.