Má rusínská vyšívanka
Barbora Zavadilová
Pod vlivem vyprávění své milované babičky, která pochází z Podkarpatské Rusi a už od poloviny minulého století žije v Čechách, se mladá autorka Barbora Zavadilová vydala na tři letní měsíce poznávat zemi, v níž se babička narodila a v níž jsou tedy i její vlastní kořeny. Ze zápisků z této cesty vznikl poutavý rukopis ve dvou rovinách: svět z babiččina někdejšího vyprávění autorka konfrontuje s dnešní situací země, která se ještě stále nevymanila z tradic patriarchální společnosti, s jejími sociálními nerovnostmi, se snahou mnoha jejích obyvatel odjet vydělávat peníze do zahraničí i s lhostejností většiny k vlastní společnosti a zemi. Barbořiny zápisky odhalují nejen bolesti života tohoto regionu, ale také různorodé krásy jeho přírody a kulturních památek. Autorka evokuje nádheru krajiny, objevuje čtenáři mnohé dosud neobjevené architektonické památky - lidové stavby, staré kostelíky - , ale neopomíjí ani haldy odpadků, všudypřítomnou špínu a nelad. To vše nevnímá jako povrchní turista: oceňuje smysluplné počínání aktivních jedinců a je ochotna sama přidat ruku k dílu, např. při značkování cest v krajině.... celý text
Přidat komentář
Maje Rusínské předky, kniha mě potěšila, byla mi celkově taková blízká. Asi jsem měla svoji babičku víc vyzpovídat, dokud ještě žila.
Nenáročná příjemná četba. Cestopisné kapitoly byly napsány velmi reálně a čtivě, bavili mě jak zážitky s místními obyvateli tak popisy přírody a země jako takové. Na čtenáře skrze stránky opravdu dýchlo kouzlo a i určitá tajemnost Zakarpatí. Zápisky z dnešní Ukrajiny se občas střídaly z retrospektivními kapitolami o životě autorčiných předků, na které jsem se vždy velice těšila a které knihu pozvedli na úplně jinou úroveň. Kapitoly obecně byly velmi krátké, většinou v rozsahu dvou stran, což mělo za následek velkou návykovost a čtivost. Z knihy šlo cítit, že se nejedná o obyčejný cestopis á la jel jsem na výlet a napsal o tom knížku, ale že autorka má ke kraji opravdový vztah a to mě na ní velice bavilo.
Ta holka má talent!
Je to naprosto skvělá jízda napříč Podkarpatskou Rusí, plná zajímavejch popisů tamních krajů, napínavýho hledání příbuzných a ještě napínavějšího životního příběhu autorčiny babičky.
Kromě toho, že jsem se nemohla odtrhnout od čtení, tak se taky nemůžu zbavit touhy vydat se na Ukrajinu. Díky!
Krásný místopis. Vzpomínky babičky Olhy příjemně doplňují současné reálie. Jen ukončení vzpomínek pro mne bylo trochu matoucí. Moc pěkně se to četlo.