Má sestřenka Rachel
Daphne du Maurier
„Jsou ženy, které ne vlastní vinou přivolávají neštěstí" Píše se rok 1830. Po náhlé smrti bratrance Ambrože, jenž mu byl opatrovníkem i rádcem, je čtyřiadvacetiletý Filip Ashley na cornwallské panství sám. I když ne docela. Zakrátko z daleké Florencie přicestuje poloviční Italka, se kterou se jeho vychovatel před osudnou nemocí narychlo oženil, a prosí o podporu, jelikož jí v postavení nezaopatřené vdovy nic jiného nezbývá. Svědomí Filipovi velí příbuzné pomoct, byť se mu ani trochu nechce. Během osmi měsíců zbývajících do jeho právní zletilosti se však mladíkův vztah k sestřence Rachel změní. Samotářský hoch, pobývající až dosud v izolaci od nástrah velkého světa, předvede veletoč a projeví až pošetilou vášeň k vdově, jejíž způsoby se tolik liší od upjatosti slečen ze sousedství. Jsou však ženy, jež přinášejí jen smůlu. Co když je to prostě tak, že city z Racheliny strany jsou povýtce zištné – neměl by se tudíž zamilovaný kolísající Filip radši řídit radami zesnulého Ambrože, který se ho v posledních dopisech snažil varovat? A proč italský právník tak podezřele tlačí na spěšné vyrovnání?... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2024 , OneHotBookOriginální název:
My Cousin Rachel, 1959
Interpreti: Matouš Ruml
více info...
Přidat komentář
Daphne du Maurier skvěle buduje atmosféru a umí si se čtenářem pořádně pohrát. Napínavé je to od začátku do konce, a to i přes pomalejší tempo vyprávění. Během poslechu jsem byla několikrát přesvědčena, ze už vím, jak to bylo a bude, a pak mě autorka zase vyvedla z omylu. Navíc ten tísnivý pocit, který na vás dopadá s každou další kapitolou! Krom atmosféry to ale stojí hlavně na bravurně propracovaných postavách, které vám budou pít krev. Nebo alespoň mně teda jo.
Zkrátka obdivuhodný vypravěčský styl autorky vám nedá spát.
K tomu všemu ještě v audiu jako třešnička na dortu Matouš Ruml. To, že je skvělý interpret, vím už dlouho. Ale Má sestřenka Rachel je nejlepší kousek, který jsem od něj slyšela!
Zkrátka tuhle lahůdku si dejte, nebude litovat.
Další audioknihou, která by vás neměla minout, je Má sestřenka Rachel. Myslím si, že audioknižní zpracování “starších románů (tenhle konkrétně vyšel v roce 1959) je vždycky dobrá volba. Kniha je díky tomu více dostupná a snazší k porozumění (ačkoli od Daphne jsem četla i klasickou tištěnou knihu Obětní beránek a i ta byla skvělá). Matouš Ruml, který knihu načetl, podal slušný výkon, jeho interpretace mě bavila!
A teď už něco k ději. Ten se odehrává v první polovině 20. století v Anglii, hlavními hrdiny jsou mladík Filip a, jak už název napovídá, jeho sestřenka Rachel. V psychologickém románu se rozehrává nevyrovnaná láska dvou lidí, navíc opředená tajemnou minulostí, která je po střípcích odhalována, avšak nevysvětlena. Moc mě bavilo, kolik teorií jsem si během poslechu vytvořila a následně je zase změnila, autorka si se mnou krásně hrála a na závěr mi sebrala vítr z plachet úplně :D
Postavy jsem nenáviděla snad úplně všechny (tedy ty hlavní), i tak mám ale z knihy velmi pozitivní dojem. Za mě bravurní práce s atmosférou, navíc miluju knihy, které mi nenaservírují vše na stříbrném podnose, což v tomto případě bylo splněno na 100%.
4,5/5, půl hvězdy si šetřím pro knihy, které mě opravdu zasáhnou, každopádně Má sestřenka Rachel stojí za poslech (přečtení). Díky @zanicenyknihkupec, že se díky skupince #zaniceniposluchaci dostávám k takovým skvostům!
Hodnocení audioknižní podoby:
I když musím přiznat, že na začátku mě to vůbec nechytlo, jelikož to bylo takové vleklé a nic se nedělo, tak se to od poznání Rachel začalo lehce rozjíždět, až jsem na konci byla úplně v šoku. Naprosto excelentní Matouš Ruml, který dodal svým přednesem celému příběhu ty správné emoce, to byla radost poslouchat.
Moje sestřenka Rachel patří mezi klasická díla, poprvé vyšla v roce 1959 a napsala ji britská spisovatelka Daphne du Maurier, která se věnovala dobrodružným románům a využívala gotické, vědeckofantastické a hororové motivy. Některé z jejích románů jsou zfilmované, včetně Rachel.
K této knize bych se sama od sebe nedostala, poněvadž bych si ji nevybrala, anotace by mě úplně nezaujala. Ale občas ráda zkouším knihy, které by mě nenapadly číst. Jsem ale moc ráda, že jsem si Rachel poslechla. Papírovou knihu pořídíte leda na knižních bazarech, ale jako audioknihu ji najdete, a navíc s velice krásným coverem.
Má sestřenka Rachel plyne velice pomalu, prožíváme životy Rachel a jejího bratrance Filipa zcela intenzivně. Kniha na mě působila chvilkami ponuře, depresivně, úzkostlivě a vyvolávala ve mně pocity, jako cítil Filip. Jeho emoce a psychické zdraví tu je tak dobře popsáno. Ano, místy jsem se kochala malebnou přírodou Británie, krásnými zahradami panství, koňmi atd., ale převažovaly ty těžké dojmy.
Ačkoliv příběh plynul pomalu, místy se nic moc nedělo, musela jsem poslouchat dál a dál, protože všechno bylo napínavé a potřebovala jsem vědět, jak to s hlavními hrdiny dopadne.
Filip na mě působil jako nezkušený mladý muž, který se pobláznil a úplně ztratil hlavu. Nejraději bych ho propleskla. Občas se choval příšerně. Ale
jeho chování se dalo z části pochopit, protože celý život byl obklopen muži. Rachel jsem nerozuměla, vadila mi, potom jsem ji měla trochu v oblibě, načež jsem ji zase neměla ráda. Zdála se mi jako vypočítává mrcha. Ale co když nebyla? Nevím.
Konec mě překvapil, byla jsem lehce v šoku.
Doporučuji lidem, kteří mají rádi trochu temné příběhy, napětí a baví je rodinné a milostné vztahy. Plus trocha detektivní zápletky.
Četli jste tuto knihu?
Jak na vás působila a co jste si mysleli o hlavních postavách?
Hodnocení: 3,5/ 5
Najdete mě na:
IG: @terischmetti_books
http://instagram.com/terischmetti_books
Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/
Paní spisovatelka si vybrala pro svoji knihu zajímavé téma a dobře ho i zpracovala. Příběh Filipa, Ambrože a Rachel se čte jedním dechem, je napínavý a končí tragicky. Hezky jsem si početla a protože jsem byla velice spokojená, hodnotím knihu pěti hvězdami.
Podle mého názoru se autorka u této své knihy zase předvedla v tom nejlepším světle ;-). Vypravěčem je zde mladý majitel panství Filip, který doslova zbožňuje svého staršího bratra Ambrože. Určitou část knihy tedy tvoří příhody a zážitky, které se týkají dětství a dospívání obou chlapců a posléze mužů. Teprve později vstupuje na scénu sestřenka Rachel, která s Filipem není spřízněná pokrevně, ale pouze tím, že je vdovou po jeho bratrovi. Ambrož zemřel na následky jisté záhadné nemoci několik měsíců po uzavření sňatku s Rachel, v jejímž případě se jednalo již o druhé manželství. Po jejím příjezdu na panství se do ní Filip po určité době zamiluje a chce si ji dokonce i vzít, přestože sama Rachel má na jeho nabídku úplně jiný názor. A tak je hned od začátku jasné, že tohle nemůže skončit dobře...
Autorka výborně vykreslila nejen jednotlivé postavy a jejich psychologii, ale také atmosféra jejího příběhu nemá chybu ;-). Kniha je neskutečně poutavá a za to všechno si plný počet určitě zaslouží.
Toto bolo krásne. Napísané tak, že ma to pohltilo prakticky od prvej vety. Vystihnuté tak, že na mňa tá atmosféra doslova dýchala. Hoci je pravda, že nebola prehnane gotická, ale nakoniec mi to vlastne ani nevadilo. Lebo ma bavilo dozvedať sa viac o úplne obyčajných životoch úplne obyčajných postáv. Ak tu bolo niečo znepokojivé, tak práve tá obyčajnosť. Ten pocit, že toto všetko by sa mohlo stať úplne komukoľvek. A o to asi išlo.
Nakoniec sa mi ale najviac páčil samotný záver. Taký otvorený a nejednoznačný. Núti ma premýšľať o príbehu aj teraz, niekoľko dní po prečítaní. Ja sa mám rozhodnúť, čo sa stalo a prečo sa to stalo. Kde je pravda, kto klame a kto ma zavádza. Stále nemám jednoznačnú odpoveď.
A ak toto nie je jasný dôkaz autorkinho umenia, tak neviem, čo by ním mohlo byť.
Zajímavé čtení, děj plynul tak akorát, nebylo napsáno nic zbytečně. Líbilo se mi to neustálé přemýšlení nad tím, jak tento příběh dopadne.
Poutavý příběh i prostředí. Měla jsem neustále dojem takového "pošmourna", což se k ději perfektně hodilo. Hlavní hrdinové mi do určité doby byli sympatičtí všichni. Pak se to zvrtlo a k Rachel i k tomu jejímu (co to bylo?) italskému panákovi jsem měla odpor. A ještě mě pořád napadalo: .. Filipe, Filipe, ty troubo:'(..Na tuhle knihu určitě jen tak nezapomenu. Zanechá dojem.
nalezena v knihobudce..něco mezi Agathou Christie a Větrnou hůrkou...temná atmosféra graduje, tragedie dříme kdesi v pozadí. Autorka pozvolna buduje napětí a natahuje nás jako žvýkačku. Kdo je Rachel ? jaká je ? oběť pomluv ? nebo travička a vražednice ? byl Ambrose nemocný ? a co vlastně chtěla po Phillipovi ? Hodně otázek, minimum postav, kouzelný Cornwall..a svým zůsobem otevřený konec. Hra na mačku a myš, a kdo byl vlastně kdo ? Jak píšou čtenáři předemnou - postavy nejsou černobílé...Daphne du Maurier to se slovy umí !
Méně známý příběh autorky Rebeky a Hospody Jamajky - dávkováním tajemství, pečlivě budovanou atmosférou, šokujícími detaily a nenápadně gradovaným napětím srovnatelný s jejími nejlepšími příběhy. Nejednoznačnost charakterů Rachel a Filipa mě hodně bavila - a překotný závěr po volně plynoucích pasážích byl vlastně správně...
Jak je u du Maurier zvykem, pronikavý, strhující a v jistém smyslu napínavý příběh o jednom hlupci a dobových poměrech. Výborně vykreslené charaktery i prostředí. Jen ten závěr byl na můj vkus moc zbrklý a "okatý".
Mrazivý, temný příběh lásky až za hrob. Četla jsem tuhle knihu už dvakrát - a stejně nevím, jak to vlastně bylo. Byla vinná? Byla nevinná?
Nádech tajemna, neustálé tápání, hra kdo z koho, čtenář do poslední stránky netuší, jak to dopadne a marně hledá pravdu. Alespoň já ji nenašla. Ale moc se mi to líbilo. Je to čtivé, napínavé, překvapivé, syrově obnažené, plné citů, ať už těch skrytých nebo předstíraných. Plné lži a přetvářky a také pravdy. Skryté tak hluboko, že po ní marně pátráme...
Určitě se k tomuto příběhu ještě jednou vrátím - protože nevědět je někdy horší než vědět...
Za starých časů se věšelo na Čtyřcestí.
Dnes už ale ne.
Jen kvůli pomalejšímu rozjezdu, kdy jsem nevěděla, jestli se začtu nebo ne, strhávám jednu hvězdičku. Po příjezdu Rachel na panství už se knížka četla sama.
Autorka zde vyzdvihuje, kritizuje a varuje před ženskou marnivostí a tzv slepou láskou. Rachel je tu popsána jako ,,opravdová" žena - skvěle popsány její cit, emoce, změny nálad, charakter, a tento vzor ženskosti je ještě víc zvýrazněn postavou Filipa, který je stereotypem muže, protikladem k Rachel. Převládá napětí, které je založeno na dialozích mezi Rachel a Filipem.
Zatím moje první kniha od této spisovatelky a v žádném případě ne poslední.
,,Myslil jsem na to, co bych ji ještě dal. Měla už můj majetek, peníze a šperky. Měla mou mysl, mé tělo a srdce. Měl jsem už jen své jméno, ale stejné ona už nosila. Nic mi nezůstalo. Jedině strach."
Výborné a zábavné čtení a tradičně moc hezký čtenářský zážitek. Opět zde najdeme v míře vrchovaté to, co na autorce obdivujeme vždy a znovu: lehké pero, originální, promyšlený příběh, věrohodné prostředí i postavy, skvěle vykreslená atmosféra a psychologie jednotlivých postav, bohatý jazyk, působivé dialogy, obdivuhodné vypravěčské umění....
Platí zde beze zbytku to, co velmi výstižně řekl kdysi slavný francouzský spisovatel Louis Aragon, cit.: "Když čtu novely Daphne du Maurier, žasnu nad jejich dokonalostí a přestávám mít chuť dál psát, protože to už považuji za zcela zbytečné. Jsou totiž tak jazykově vytříbené a tak psychologicky či spíše parapsychologicky strhující, že zasahují samotné dno čtenářovy duše. Proč tedy dál nesmyslně usilovat o něco, co se jinému už veskrze dokonale podařilo.....?"
Asi mu dáme všichni za pravdu....
Poetické, příjemné, čtivé....autorka si prostě umí udržet pozornost čtenáře. Pěkné čtení, když potřebuju oddechovku:-)...určitě sáhnu, až bude nálada, po další knížce této zajímavé spisovatelky:-)
Štítky knihy
tajemno zfilmováno rodinné vztahy životní styl vdovy panství rodinná tajemství
Autorovy další knížky
2019 | Hospoda Jamajka |
2019 | Mrtvá a živá |
1972 | Dům na pobřeží |
1991 | Únik |
1995 | Má sestřenka Rachel |
Další skvělá knížka z pera jedné z mých nejoblíbenějších autorek :) Není to mé první čtení a po deseti letech pauzy jsem místo listové podoby zvolila audioknihu. Musím říct, že Matouš Ruml ji namluvil skvěle a ani na okamžik mě nenapadlo, že mám jeho hlas spojený s Lexou a Škyťákem. Oživil Phillipovu podobu tak dokonale, že jsem hltala jednu hodinu za druhou.
Je to stará knížka, ano, je rozvleklejší a některé pasáže jsou zbytečně dlouhé, ale tehdy nebyl svět tak rychlý. Co mě možná trochu mrzí, je zbytečně uspěchaný závěr. Autorka umně buduje atmosféru a pochyby od samého začátku, hraje si s každým detailem, každým náznakem naprosto skvěle, ale konec svým způsobem trochu vyšumí, a to je škoda.
Pro mě je to srdcovka a k Daphne se budu i nadále ráda vracet.