Macbeth
William Shakespeare
Jedna z vrcholných tragédií Williama Shakespeara je drama zločinu, svědomí a trestu a divadelní sonda do hlubin lidské duše, z nichž se rodí zlo. Macbeth, skotský šlechtic a hrdina, člověk obdivovaný a uctívaný všemi, v této hře podlehne ctižádosti a touze po moci natolik, že se dopustí zločinu nejtěžšího - krvavé královraždy. Tato nejkratší a nejsevřenější Shakespearova tragédie má strhující rytmus a akčnost, psychologickou hloubku, je to hra úderná i básnická, drama strmého vzestupu a pádu. Macbeth se vraždou domůže moci nejvyšší, stane se králem, ale aby si moc udržel, musí vraždit dál, brodí se krví, stává se nelidskou bestií, netvorem, co chvíli křičí na jevišti světa, jen aby poznal, že jeho život je pustý žvást idiota, jen hluk a vřava - a neznamená nic.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2008 , AtlantisOriginální název:
Macbeth, 1606
více info...
Přidat komentář
6 bodů z 10
Shakespearův styl psaní se mi nečte vůbec lehce. Často si musím nějakou pasáž přečíst dvakrát, abych se v ději zorientoval. Jsem ale rád, že kniha měla jinou myšlenku než jen téma nešťastné lásky dvou zamilovaných. V této tragédii je zachycena problematika touhy po moci, schopnost ovlivňování lidí.
Líbí se mi poukázání na hlavní myšlenku, jak se i slušný člověk může kvůli manipulaci druhých proměnit na bezcitného vraha. A dále se mi také líbily výstupy čarodějnic, které to celé jaksi obzvláštňovaly.
Zaujalo mě také, jak skutečná historická postava Mackbetha byla oblíbeným panovníkem. Shakespeare se však ve svém díle nechal údajně inspirovat chybným názorem v dobových kronikách, které krále Mackbetha popisovaly jako zlého a krutého vladaře.
Knihu doporučuji milovníkům divadla a klasické literatury.
Úžasná hra na kterou by se nemělo zapomínat.
Podle mě lepší než známější hra W. S. -Romeo a Julie. MacBeth mi přišel námětem zajímavější i dramatičtější.
Shakespearova schopnost vykreslit temnou atmosféru příběhu i postav je nezpochybnitelná. Veškerá sobeckost, lži, intriky, strach, vražednost, zlost, pomstychtivost, krvelačnost i bolest jakoby vystupují z několika set let starých stránek a ožívají.
Přesto se mi zdálo, že k proměně Macbetha v mocichtivého vraha, došlo přehnaně jednoduše a některé pasáže byly poměrně zdlouhavé. I tak pročítat dílko psané tak nádherným jazykem byl jako vždy zážitek.
"... - Co jest život ten?
Jen mimojdoucí stín, jen chudý herec,
jenž na divadle hodinu as řádí,
pak nejsa slyšán víc; ba život ten
jest jak povídka, plná hluku, vzteku,
již vypravuje blb, a význam její — nic."
"Za vším hledej ženu" říká jedna ze starých pravd. Macbeth by o tom mohl něco vědět. Těžko totiž říci, zda by byl schopen svých činů, kdyby nepodlehl vlivu čarodějnic, jejichž zlovolnost jim vyčetla samotná Hekaté? Nebo kdyby udolal tlaku Lady Macbeth, jejíž povaha je násobně krutější než Macbethova? Ostatně sám Macbeth, který zcela nepochybně kolísá ve své psychické pohodě po celou dobu hry, říká "ať nikdo nevěří už kejklům těch, kteří ďábelsky nás klamou dvojsmysly".
Celkově mě tahle, na Shakespearovy poměry krátká, hra bavila. Svou akčností, napětím, svižností, mnoha polohami. Dokonce i dvojsmysly, jež mohou vadit snad jen tomu, jehož se týkají, ale mě v literatuře téměř vždy těší. Macbeth je z mého pohledu skutečně spíš loutkou hodné shovívavého politování. Avšak zmíněná Lady Macbeth, to je jiná. Podobně jako čarodějnice; postavy, které v Shakespearové tragédii nejsou úplně typické. Ač nemám dostatečně znalosti, takže se zdráhám to tvrdit.
Za zmínku stojí i dialogy Malcolma s Macduffem nebo skutečně krásný mezi Lady Macduff a jejím synem. Tedy ještě před tím, než udeří síla tragédie naznačující krutost boje o trůn. Což je téma ostrovnímu království velmi blízké a chápu to jako jeden z důvodů, proč je Macbeth jednou z nejoblíbenějších autorových tragédií.
Já prostě miluju Shakespeara. Tahle je rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších her od něj. Jo a taky Lady Macbeth je naprosto boží a chci to vidět v divadle hlavně díky ní.
Nezaujalo mě to. Mackbeth se z chrabrého rytíře změnil až příliš rychle ve zbabělého vraha.
Taková typická kniha od Shakespeara. Vražda všude kam se člověk podívá. Kniha neurazí ani nenadchne. Ale stejně jako u Hamleta musím uznat, že proslavení knih Shakespeara není samo sebou. Skrývají v sobě myšlenky k zamyšlení, které ovšem musí čtenář chtít naleznout. Doporučuji k přečtení
Pokud je pravda všechno to, co napsal Martin Hilský v dodatku, pak se mi úplně nelíbí Shakespearův motiv a jeho úprava Macbethova charakteru. To však nic nemění na tom, jak skvělá tahle hra je! Ačkoli by tu člověk kladnou postavu pohledal (dobře, pár jich tam je, ale většinou moc dlouho nepřežijí) a čtenář/divák úplně nemá do koho se vžít, předkládá nám tu Shakespeare opět úžasnou psychoanalýzu lidských povah a jejich vývoj, začne-li se do nich vkrádat zlo. O úžasných slovních hříčkách Martina Hilského se snad ani zmiňovat nemusím❤️
* To je tvá láska. Velká mužná touha. Na mužný čin se ale nezmůže.
* Falešné srdce falešná tvář skryje.
* Vždyť zpupnost je, toť pravda věčná,
všem lidem nejvíc nebezpečná.
„Nic nezískáno, všecko utraceno,
když bez poklidu přání dosaženo;
jest lépe tím, co zničili jsme, být,
než zničením ve vratkém blahu žít.“
Překlad J. V. Sládka (vydání z roku 1946)
Můj třetí Shakespeare (po Romeo a Julii a Jindřichu V.) a zatím pro mě nejlepší. Macbeth je látka vskutku současná. O touze mít stále víc, i za cenu ztráty vlastního svědomí. Krásné drama, které sic může být komplikované svým jazykem, avšak ona estetika je právě v dobovém vyjádření, a v dobu překračujících myšlenkách.
Vynikající a hodně překvapivé. Chvílemi mě to tedy nebavilo, ale to nepočítám k hodnocení. To bude tím, že už jsem Sh. her přečetla asi 14.
První Shakespearova hra, která mě naprosto vtáhla, především svým úchvatným jazykem. Zkusím anglický originál, i bez jeho znalosti si troufám tvrdit, že český překlad je brilantní.
Nebylo to úplně lehké čtení, jazyk (alespoň v překladu z roku 1947) trošku těžkopádný. Přesto jsem s velkou chutí "objevil" Shakespeara a nesmírně mě překvapilo, jak je i po několika staletích aktuální.
Co dodat - mistr dramatu Shakespeare !!! Každá mistrova hra, ať už drama nebo komedie, člověka naprosto pohltí a nekompromisně vtáhne do děje tak, že má pocit, že je jeho součástí ...
Náramně se jsem užila zpracování rozhlasové hry na ČRo. Překlad pana Hilského je vskutku majstrštyk.
Buď zdráv, Macbethe, théne z Glamisu.
Co ostruhy nemáš pro svůj úmysl. Jen ctižádost, co přepadává sama přes sebe.
A tvoje velká mužná touha na mužný čin se nezmůže
A tvoje žena zlá, panovačná, chamtivá, však ve své podstatě zbabělá, opovržení hodná
Pojď, jdeme hrát a klamat čas
To bude komedie
Falešné srdce falešná tvář skryje
Zesílí zlo, co zlem se započalo
P.S: A historie se tak ráda opakuje...
Macbeth je bezpochyby Shakespearova najtemnejšia hra, nie len preto, že tam vystupujú čarodejnice a démoni, čo je na tú dobu veľmi neobvyklé ale aj preto, že hlavný hrdina je už od začiatku napoli zatratený. Nehovoriac, že s touto hrou sa spája aj povera o Macbethovej kliatbe a preto o nej herci nehovoria inak ako "The Scottish Play." Hodnotit diela niekoho ako je Shakespeare a dať im menej ako 5 hviezdičiek je trošku drzé , ničmenej som sa rozhodol dať hre 4 hviezdičky. Keď hru porovnám s Hamletom, Othellom alebo Romeom a Júliou príde mi predsa len trochu slabšia. Tie postavy su pomerne ploché a chýba im iskra, a akosi mi žiadna z postáv nebola sympatická. To však nemení nič na tom, že sa toto dielo oplatí prečítať. Téma túžby po moci má aj dnes veľa čo povedať dnešnému čitateľovi.
Toto Shakespearovo drama bych si měla přečíst v plné verzi. Tato zkrácená sice poskytne určitý přehled o čem toto dílo je, ale je to na úkor celkového prožitku. Příště to určitě napravím. Jinak prostě Shakespeare....
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Makbeth patří k tomu nejlepšímu, co Shakespeare napsal. Máme tu psychicky nestálého muže, kterého porazí jeho vlastní stihomam a stejně tak i proroctví, jímž vlastně autor odkazuje na antická dramata. Co je vysloveno již nelze zvrátit a to ani v momentě, kdy před tím usilovně utíkáte.