• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 143 knih

Nové komentáře u knih William Shakespeare

Marná lásky snaha

„Krásná hra se slovy, perfektní překlad M.Hilského a i příběh skvělý. Ve jménu moudrosti, jež muži ctí. Ve jménu lásky, která ctí zas muže. Ve jménu mužů stvořitelů žen. Ve jménu žen, jež z mužů muže činí...“... celý text
— Doubravka1975

---

Veselé paničky windsorské

„Veselé paničky windsorské je Shakespearova divadelní hra o pěti dějstvích a bezesporu patří do klasiky české literatury.“
— martianekk

---

Macbeth

„Neuvěřitelné dílo!“
— Hermiona419

---

---

Coriolanus

„Shakespearovy hry jsou vždy zároveň historické, ahistorické i nadčasové. Coriolanus není jiný. Vychází z reálné postavy dějin Říma (podle Plútarcha), není historicky věrný (legračně to ilustrují brýle, kterými se krátkozrací občané dívají na vracejícího se hrdinu, což je ještě větší historická absurdita, než apoštol Pavel sražený z koně :-), ale zároveň je jaksi vypovídající a odpovídající i pro čas od antického Říma staletí vzdálený – a to jak pro dobu alžbětinskou (zde už asi spíš jakubovskou, jestli se to dá tak nazývat?), tak pro dobu, ve které žijeme my. Opravdu, řekl bych, že nějaké představitele té základní teze – tedy že existují lidé, jejichž charakterové nastavení je pro společnost potřebné v době konfliktu, ale kteří jsou v době míru na obtíž, protože neobdařeni darem taktického mlčení, přetvářky, populismu a uměním politických kompromisů – bychom snadno našli. Coriolanus je zvláštní postava. Jeho hrdinství nikdo nemůže zpochybňovat. Jenže každá válka jednou skončí. V míru se moc pohybovat neumí, tady válečná řešení nepomáhají. Tak co s ním, když je zároveň tak výraznou postavou města (a tedy i trvalým ohrožením pro stabilitu politické moci), že ho není možné ignorovat, ani nějak marginalizovat? K nějaké formě konfliktu to tak spěje docela nevyhnutelně. Ještě nějakou dobu po doposlouchání hry jsem přemýšlel, jestli je mi tenhle hrdina sympatický nebo ne. A pořád nevím: je ten jeho postoj totální čestnost nebo totální pýcha? Nejasné je to zřejmě i proto, že na rozdíl od jiných Shakespearových válečných postav je divákům skryt Coriolanův vnitřní svět (v tom je to opravdu jiné oproti Macbethovi, Brutovi nebo tom šílenci Titovi – jejich pochyby a hnutí mysli máme z první ruky). I to je asi důvod, proč jsem měl ze hry tentokrát menší potěšení, než obvykle u Shakespearových tragédií mívám: chyběla mi zde fatální osudovost Andronika, láska až za hrob Antonia nebo srdcervoucí osobní zlomení Timona Aténského.“... celý text
— mirektrubak

---

Hamlet, princ dánský

„Hamlet je celosvětově velmi dobře znám a tak jsem měla vysoká očekávání od této knihy a musím zkonstatovat, že bezesporu mohu dát nejvyšší hodnocení. Ačkoliv se jedná o dílo, které bylo sepsáno před několika staletími, její význam je nadčasový. S napětím jsem sledovala celý příběh, i když jsem věděla, jak skončí. Jako bonus jsem četla vydání s fialovou obálkou, která polahodila čtenářskému oku. :-)“... celý text
— Jája92