Veselé paničky windsorské přehled
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41282/bmid_vesele-panicky-windsorske-iut-41282.jpeg
4
242
242
Tradice vypráví, že Shakespeare napsal komedii Veselé paničky windsorské na objednávku královny Alžběty, která si oblíbila postavu Falstaffa a chtěla ho na jevišti vidět zamilovaného. Shakespeare elegantně královně vyšel i nevyšel vstříc, neboť jeho Falstaff není zamilován do dvou windsorských manželek, ale pouze do peněz jejich manželů. Jeho záměr zmocnit se těchto peněz nakonec nevyjde a v komediálním konci hry je rituálně potrestán a zesměšněn ve windsorském parku. Veselé paničky windsorské jsou jedinou komedií Williama Shakespeara odehrávající se v Anglii a je to jediná jeho komedie měšťanská. Zaujme především gejzíry jazykového vtipu, neboť každá její postava má výraznou a osobitou řeč. Velšský kněz Hugo Evans deformuje angličtinu svým přízvukem a komediálně vykloubenými slovními spojeními, doktor Cajus je Francouz, který komolí angličtinu francouzskou výslovností a idiomy, zcela osobitou řečí mluví paní Čiperná a samozřejmě i rytíř Jan Falstaff, jedna z největších Shakespearových komediálních postav vůbec. Vyšlo v rámci edice Souborné dílo Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského, v souboru s dalšími třemi svazky: Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů, Mnoho povyku pro nic.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2000 , Knižní klub , ELK - Evropský literární klubOriginální název:
The Merry Wives of Windsor, 1601
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Veselé paničky windsorské. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (21)
Hlavní osoba Falstaff poslal stejné milostné dopisy paní Vodičkové a Hruškové. Tlustý, starý, naivní, lakomý svůdník Falstaff musí být potrestán a obě ženy vymýšlí léčku. Aknihu jsem si poslechla v rozhlasové hře, smála jsem se od začátku do konce. Hlavním tématem je žárlivost mužů obou dam.
A tak je to dobré, samozřejmě. Stále platí, že komedie Shakespearovy moc nemusím (nepočítaje v to Kupce benátského a Něco za něco, kdo by je ale upřímně považoval za komedie), špatné čtení to ale rozhodně není.
Shakespeare napsal prý (Legenda vypravuje, nevěřte jí! Ale poslouchejte ji.) Paničky na osobní žádost královny Alžběty. Možná proto se zde setkáváme s postavou Jana Falstaffa jiného ražení, než jakého potkáváme v Jindřichu IV. s princem Jindrou. Je to přeci jenom Falstaff mírnější, kulatější... tedy pardon, kulantnější. Ale neubírá mu to, myslím, na zábavnosti. Jeho povídání o velkém, lepém, velkolepém tělu, které je jako dělo, či o zapachtěných spodničkách nejsou vůbec špatné, naopak, je to švanda. Taková trochu... no řekněme nízká, ale sranda je to stejně.
Falstaff navíc není jediný, kdo se o zábavu v komedii stará. Takových je tam víc. Nebudu lhát, já hrozně rád Pindítka Tintítka. Jeho rozmluvy se strýčkem jsou prostě kouzelné. Lásky snad časem ubude a Aničku si vezme s velkým znechucením. Přidáte-li k němu ještě smradlavého velšského česneka Evanse a trochu psychopaticky laděného Caiuse, vyleze vám z toho krásný gulášek plný przněného anglického jazyka (Respektive jazyka českého v překladu Martina Hilského, kterému tu snad víc než kde jinde musí čtenář vzdát hold!) a fantasticky absurdních scén.
Nu a takový byl Jan Falstaff. Paničky jsem si přečetl až po Jindřichovi IV. a ač si nejsem jist, myslím, že v dalších hrách se rytíř Jan již nevyskytuje. Byl velkolepý. Nebude se řadit mezi mé nejoblíbenější postavy z pera Shakespearova, ale velkolepý každopádně byl. S jeho tělem. Hotovým dělem.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Veselé paničky windsorské v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 401x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 13x |
| v Knihotéce | 127x |
| v Chystám se číst | 75x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Celé takové až moc rozjuchané a vlastně o ničem.
A upřímně řečeno, Falstaffa mi bylo líto. Takového troubu dělat vesnickým balíkům, to si nezasloužil.