Mácha snivec a buřič
František Xaver Šalda
Stručná promluva respektovaného literárního kritika F. X. Šaldy, kterou přednesl na máchovském večeru v Národním divadle v Praze 22. května 1936, coby oslavu předního českého básníka.
Přidat komentář
Vzhledem k rozsahu tohoto dílka bych jej označil jako „knižní placebo“. Rozhodně však ne obsahem, ten je velice solidní.
Jak známo, Mácha je náš první „kosmický“ básník a mág metafory. Od nátury byl pesimista s touhou po pravdě, což je zatrolená kombinace. Také je Šaldem hezky oznámkován jako první „vidomec české poesie“.
Být pesimistou s touhou po pravdě v dnešní době není rozhodně o nic lehčí. Přesto. Jak jistě víte, Mácha zemřel již v 25 letech, když se nakazil při hašení požáru, který náhodou zahlédl. Údajně se nakazil cholerinou, tedy mírnější formou cholery. Žít v dnešní době, asi by to dopadlo jinak. Před hořícím domem by si udělal selfie a mohl by tvořit vesele dál.
Přečtete to za pár minut, takže neváhejte.
Text mi představil Máchu takového, jaký skutečně byl, jak bychom ho měli vnímat, a cítit jeho pocity skrze slova. Dosud jsem ho považoval za autora, jehož předčasná smrt byla ztrátou pro českou literaturu, nyní chápu, proč se o něm hovoří jako o našem nejlepším básníku a jakou geniální osobností byl.
Knížku jsem zhltla jedním dechem, doslova do půl hodiny :D Pro milovníky Máchy doporučuju!
Autorovy další knížky
1989 | Vteřiny duše |
1986 | Milostný listář |
1954 | Domove líbezný |
1937 | Duše a dílo |
1948 | Boje o zítřek |
F. X. Š. byl jistě zásadní osobností, co se týče výkladu Máchova díla. Tato jeho esej nejenže obsahuje zajímavé myšlenky, které snad každého musí podnítit k četbě Máchy, ale je sám napsán krásným jazykem. Šalda je nejen erudovaným kritikem básníků, ale i básníkem kritiky.