Madagaskar náš osudový
Monika Vacková , Jiří Vacek
Dvě nezapomenutelné cesty, které dělily skoro přesně tři roky, podnikli Monika a Jirka Vackovi na tento unikátní ostrov v Indickém oceánu nedaleko afrického kontinentu. Při první návštěvě se téměř neznali a při druhé se naopak na ostrov vrátili již jako manželé. První poznání bylo s batůžky na zádech, druhé na jejich oblíbených kolech. Poznali jak známá turistická místa a národní parky, tak odlehlé oblasti, kam turista málokdy zavítá, vyzkoušeli snad všechny možné způsoby dopravy po ostrově a setkali se s mnoha příjemnými Malgaši. Tento jejich třetí cestopis volně navazuje na první dva „přes Altiplano na svatbu“ a „Japonsko&Korea - do Tokia pod stan“, je tradičně celobarevný s mnoha fotografiemi, opět v něm najdete spoustu důležitých informací, ceny jídla, pití, ubytování, dopravy a nechybí podrobná statistika cesty. Autoři v cestopisu tentokrát poodkryli chvíle, kdy se spolu seznamovali a hlavně se snažili ukázat Madagaskar takový, jaký dnes skutečně je, se všemi jeho klady i zápory.... celý text
Přidat komentář
V knize mě zaujaly především fotografie z cest, text je v podstatě deník cestovatelů, některé pasáže zajímavé, některé méně. Přiblížilo mi to část světa, kterou nenavštívím.
Některé pasáže popisu cesty byly na mne zbytečně zdlouhavé. Kniha má však mnoho krásných "trefných" fotografií, které nám Madagaskar opravdu přiblíží. Pěkně vypracovaná je také příloha o národních parcích. Za mně, za plný počet!
Výborná knížka o putování po nám víceméně neznámém ostrově. Oproti předchozí knížce o putování jihoamerickým kontinentem, autoři nejenže skvěle popisují své zážitky z cesty, ale
rozepisují se i o navštívených místech podrobněji a knížka rozhodně není jen "suchým" popisem událostí. Má dynamiku a šmrnc a kromě toho, že je výborným čtením, naláká každého cestovatele sbalit se a rovnou vyrazit, aby náhodou také o něco nepřišel!
Fotografie krásné, zavzpomínala jsem si na vlastní cestu.
Souhlasím, soukromý deník o putování. Pro autory citová hodnota a úžasné vzpomínky, pro mne písmenkové brebtání cizích lidí. Nějaká příhoda fajn, jiné méně zajímavé, jiné zbytečné.