Madame Picasso
Anne Girard
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271145/bmid_madame-picasso-rtc-271145.jpg
4
113
113
Utajený příběh Evy Gouelové, nezapomenutelné ženy, jež získala srdce jednoho z největších malíře naší doby Ma jolie, má krásko, nazýval jeden z nejslavnějších malířů nové doby dívku, která mu náhodou zkřížila cestu, aby už z jeho života nikdy neodešla. Kdyby byl tenhle příběh vymyšlený, mnozí by ohrnuli nos nad další neuvěřitelnou „pohádkou o Popelce". Jenomže tohle je pravda. Jen místo prince potkala Eva Gouelová, chudá venkovská dívka a švadlenka v kabaretu Moulin Rouge, Pabla Picassa. A výstřední mladý génius k ní brzy zahořel stejnou vášní jako ona k němu. S jiskřivým půvabem a smyslností nás jejich příběh zavede do opojné Belle époque, do pařížských kaváren a salonů, kde nad sklenkami pernodu diskutují veličiny jako Gertrude Steinová či Guillaume Apollinaire. Nahlédneme nejen do soukromí Piccasova ateliéru a ložnice, ale i do jeho záhadného rozervaného srdce. Milenci však nakonec musejí čelit ráně osudu, jakou si nedovedli ani představit...... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , MetaforaOriginální název:
Madame Picasso, 2014
více info...
Přidat komentář
Ono to je zase míň o Picassovi a víc o Evě, v této edici je to ale vlastnost, nikoli chyba.
Bohužel jsem si předem vyspoilerovala děj z životopisu na webu... Zlatý střed, ani špatné ani úchvatné dílo.
(SPOILER) Místy se to hodně vleklo, a konec knihy byl tak od poloviny jasný. A ta druhá polovina navíc nepřinesla nic nového, jen popis protahovaného umírání. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla.
(SPOILER) Místy se to hodně vleklo, a konec knihy byl tak od poloviny jasný. A ta druhá polovina navíc nepřinesla nic nového, jen popis protahovaného umírání. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla.
Knížka o Picassovi a Evě byl pěkný,příběh lehce plynul ale nebylo to nudné.Doufám,že od autorky se ještě dočkám další pěkné knížky.
Kniha není špatná, ale jak píšou pode mnou, nemělo to spád a děj byl místy vleklý.
Picasso a jeho obrazy nejsou zrovna můj šálek čaje, ale ráda jsem se po čase zase na jeho obrazy podívala, abych věděla, o kterém se zrovna hovoří.
Také bych si asi raději přečetla nějaký "fundovaný" životopis a dozvěděla se něco více o osobách, které zde vystupovaly.
Dočítám román, který mi byl doporučen. Mám ráda životopisné romány, ale tady jsem moc zklamaná ... Líbí se mi popis prostředí i doby, ráda se setkávám s kulturními osobnostmi na počátku 20. století , ale to mi nestačí. Ději chybí spád. Dávám jen 3 hvězdy, a to jen s přimhouřeným okem ...
Mým očekáváním se to ani nepřiblížilo. Je to normální romantický román, průměrný a místy i trochu rozvleklý. Byl sice zasazen do pařížského uměleckého prostředí s Picassem, Braquem, Matissem, Apollinairem, salónem Gertrudy Stein aj., jenže tohle všechno slouží jen jako kulisa, ale není nijak významněji využita.
Skvělý román. Příběh se hladce linul, nevláčel se, ale ani příliš nepřeskakoval. Pro mě idální kniha na volnou chvíli - reálný základ, který je přiblížen čtivou románovou formou. Mám opravdu ráda tento typ knih, protože pak první co udělám po dočtení, je, že sednu k netu a hledám maximum dostupných informací a třídím, co v knize mohlo být reálné a co ne a především se zase něco nového dozvím o lidech a době. Určitě doporučuji.
Picasso je pojem. Tahle dalsi zdarila kniha od Metafory je spis krasnym milostnym pribehem. Eva pochazejici z nizsich vrstev se seznamenim s Picassem dostava mezi bohemu, zpocatku je negativne prijimana, ale postupne ji okoli akceptuje. Picasso byl bohem a podle toho se vztah vyvijel, ale krasne se cetlo. Urcite se nestalo vse presne tak, jak je popsano v knize, ale i tak je kniha krasnou poctou teto zene.
Kniha se mi líbila, hezky se čte, zajímavý příběh, zajímavé osudy lidí kolem Pisassa a jeho lásky..... doporučuji
Picasso a jeho osudová Eva Gouelová - možná si opravdu přál, aby její tvář byla tím posledním, co uvidí, až bude umírat...není důležité, co v této knize je skutečné a co jenom fikce. Každopádně je to pocta Madame Picasso a je to strhující a krásné.
Jak jsem poznamenala už u předchozí knihy "Vařila jsem pro Picassa", příběhy tohoto typu nejsou vůbec můj šálek čaje - a přesto si je občas nedokážu odpustit ;-). Poté, co jsem začala číst tuto knihu, domnívala jsem se opět, že se jí budu muset protrpět. Ale posléze děj získal na spádu a poutavosti a já jsem se doslova toužila dozvědět, jak nakonec všechno dopadne - i když se smutným koncem se dalo po určité době s jistotou počítat… Jen jako poznámku na okraj bych dodala, že Picasso byl opravdový bohém a sympatický mi nebyl ani nyní v této knize, kdy jeho postava stála ve středu dění. Ale taky je možné, že mu jen křivdím? Zase na druhou stranu o tom sama silně pochybuji ;-).
Krásně popsaný,i když fiktivně,příběh neznáme Evy a slavného Pabla Picassa.Cesta,kterou museli ujít než si k sobě našli cestu,byla z počátku náhodná,a úskalí,kterými museli projít,nebo spíše Eva,kterou jeho kamarádi ze začátku nechtěli přijmout,brali jen jako jeho chvilkové povyražení,kdy se přece zase po přehnání bouřky mezi ním a Fernande,vrátí opět zpět ke své osudové lásce Fernande,ale nakonec sami viděli,že tou osudovou láskou byla pro Picassa Eva Gouellová,napůl Francouzska po otci napůl Polka.A i když se z ní nakonec shodou spousty náhod,které jim osud přihrál do cesty,nestala madame Picasso,myslím,že z knihy bylo cítit,že jí pro Pablo rozhodně byla,i když osud si s nimi zahrál jinak
Román bohatý spíše na popisy, emoce a prožitky než na děj, přenese vás do minulosti a nechá nasávat atmosféru předválečné Paříže, a to snad všemi smysly. Atypické snové vyprávění, které mě zaujalo. Během čtení jsem si na internetu hledala informace o postavách i dílech, knížka k dalšímu bádání láká... Člověk by rád věřil, že se vztah mezi Picassem a jeho "jolie" vyvíjel přesně tak, jak je to líčeno v knížce. Zkusím si přečíst i další romány od tohoto nakladatelství, jež jsou o skutečných osobnostech.
Romantika, která se snaží vytěžit maximum z minima historických údajů, ale přesto působí naprosto věrohodně a přirozeně. Příběh se pěkně čte, a ačkoliv nahlédneme jen do malého výseku předválečné Paříže, máme pocit, že ji docela známe... Každopádně autorka potěšila pěknou odpočinkovou četbou.
Třeba to tak nějak bylo a třeba také ne. Příběh se pohyboval na samé hranici červené knihovny, hlavně na začátku. Naštěstí se autorce povedlo ho uhlídat.
Čtení bylo moc zajímavé, asi jako Picasso sám.
Jak sama autorka na konci knihy píše, snažila se příběh Pabla a Evy popsat co nejvíce dle pravdy. Nakolik se jí to povedlo, to já nedokážu posoudit.
Doporučuji k přečtení.
Zajímavý pohled do pařížské společnosti kolem Picassa. I když je to smutný příběh, není to žádný rozplizlý sladkobolný doják. Romantika na úrovni.
Knihu jsem měla rozečtenou hodně dlouho, trochu se to táhlo, ale na druhou stranu to bylo dostatečně čtivé, abych došla až do hořkého konce. Lákavá je doba přelomu první a druhé dekády minulého století a samozřejmě přední osoby pařížské bohémy. Nicméně se autorka nepouští do podrobností ani tady ani kolem připomínek tehdejších světových událostí a změn, jako potopení Titaniku, či elektrifikace soukromých domů nebo telefonu jako novinky.
O hlavní postavě Evě se toho dle všeho ví velmi málo (dokonce nikdo nedohledal, kdy přesně se narodila?!), takže autorka měla volné pole působnosti. Je to především romantika ryzího kalibru - jedinečná malířova múza, která skoro rozbila všechna Picassova dosavadní přátelství a samozřejmě milenecké vztahy. Mohla ale být jeho jedinou múzou navždy, jak se sám ujišťoval? Asi těžko, její trudný konec a jeho okamžité další zálety (již mimo román) jako hojivé náplasti na jeho ego to celkem jasně napovídají...
Čtivost se nedá upřít, nicméně asi každý čtenář zabrousil do dalších zdrojů o Evě a Pablovi, aby se moc nevznášel ve vzduchoprázdnu. Autorku mám ráda, tak asi trochu nadsazené hodnocení 75%.
Zajímavé bylo, že to byl další umělec, génius, který se patologicky bál smrti, a všeho s tím souvisejícího včetně nemocí. Prostě si nemůžou připustit vlastní smrtelnost, monstrózní ego přece nemůže nic pokořit, ani všudypřítomná a spolehlivá smrt...
Nejsem malíř, ani jsem nikdy nesledovala malíře při práci ve chvíli vytržení, ale tahle formulace autorky se mi docela líbila:
"Malování spočívalo ve svádění a podmanění.
Teprve když dokázal zahnat své soukromé myšlenky, procitlo plátno k životu. S otěžemi, jež je držely na uzdě, se Picasso před svým protivníkem pokořil. Plátno se mu otevřelo jako milenka, zmocnilo se jej - ovládlo ho stejnými zbraněmi, jako dovede užívat vášnivá, smyslná žena. Všechna srovnání mu nespoutaně vířila hlavou. V ten okamžik se práce na obraze stala nejexotičtější milenkou, pokořenou a hýčkanou současně."