Madona z hor
Elise Valmorbida
Velkolepě vylíčený životní příběh Marii Vittorii začíná na počátku dvacátých let dvacátého století v italských horách, kde drsná dřina a neochvějná víra utvářejí celý lidský život. Žena, která se neprovdá, je považována za méněcennou. I Maria se bála, že zůstane starou pannou, ale když už se v pětadvaceti vzdávala všech nadějí, přivedl jí otec z námluv manžela. Po svatbě se přestěhovali do vesnice v podhůří a otevřeli si obchod, Maria pečuje o čtyři děti a má se pořád co otáčet. Drsné dřině je uvyklá od dětství, ale nástup fašismu a války vrhne na její život temný stín. Uživit rodinu je stále těžší, jídla je málo a drsné válečné zimy jsou k nepřečkání. Lidem se najednou nedá důvěřovat, z přátelských sousedů se stávají zrádci, bratranec se dal k fašistům a zneužívá nově nabytou moc, ve dveřích obchodu se střídají nacisté s partyzány a všichni se domáhají potravin, které se jinde než na černém trhu nedají sehnat... Pro Mariu je rodina středobodem světa, udělala by pro ni cokoli, naprosto cokoli. Odhodlá se k činům, které by vzhledem ke své povaze i víře považovala za nemožné. Silou vůle dokáže překonat období, kdy rodině nemůže dát k jídlu nic jiného než ještěrky, přečká i manželskou krizi, a v následných letech také odloučení dětí. Román Madona z hor je epickým a inspirativním příběhem, který nejlépe vystihují Mariina vlastní slova: „Vydržet hladovění je stejně důležité jako umět uvařit noky."... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2018 , DominoOriginální název:
The Madonna of the Mountains, 2018
více info...
Přidat komentář
Trochu zvláštní příběh italské ženy z malé obce v horách na severu z období mezi válkami a za 2. světové války. Život prostých lidí nebyl lehký nikde, navíc Itálie je silně nábožensky založená, takže víra ovlivňuje život mnohem víc než u nás. Mrzelo mě, že děj nepokračuje dál i po jejich odjezdu za moře. Bylo by to určitě zajímavé.
Je tohle magický realismus nebo náboženský fanatismus ? Maria byla vychována ve stylu modli se , pracuj a poslouchej. Vdát se a rodit děti byla nejvyšší meta , jako v pohádce vzali se a žili spolu , dokud nezazvonil zvonec. Ale čím vším si tihle lidé prošli , ten příběh je silný a poutavý . Nechtěla bych ho prožít a jsem vděčná, že máme co jíst , protože bych si neuměla poradit . Jen škoda že příběh končí tak otevřene na prahu nového světa, nového života mě zajímá co bude dál . Krásná obálka.
Jako sběratelka panenek musím poznamenat, že ona panenka, která se mihne rukama Bruny , Lenci doll je sběrateli velmi ocenována a má cenu možná i dvanáct tisíc korun . I kdyby měla jen jednu botičku.
Silný historický román převážně z fašistické Itálie se ideologickou špínou naštěstí nezabývá a nekomentuje ji. Příběh je o lidech, kteří bojují za přežití svoje a svých nejbližších z plných sil v době, která byla opravdu hodně zlá. Dopouštějí se přitom různých hříchů proti lidem i Bohu, ale nevzdají to. Inspirativní!
Tak tohle se mi vůbec ale vůbec nelíbilo. Zajímal mě příběh o životě během valky v Itálii ale nic zajímavého jsem se vlastně nedozvěděla. Vesměs šlo o to, mít před každým za každou cenu dobrou reputaci. Kniha promítla snad 30 let života Marii, takže děj plynul hrozně rychle. Nutila jsem se k dočtení, jen abych neměla letos nedotčenou knihu.
Tady bohužel doporučovat nebudu. Příběh začíná ve 20.letech minulého století, a postupně zažíváme životní útrapy i radosti s hlavní hrdinkou Marií Vittorii. Těžký život i časy to jsou nepochybně, ale styl psaní je poněkud nešťastný a plytký. K postavám si nevytvoříte vztah, až jsem občas uvažovala že knihu nedočtu. Samozřejmě, že kniha bude mít své fanoušky, za mě neurazí, ale ani nenadchne. Je prostoupena náboženstvím, ale nechápu, jak může provinila matka kázat svojí dceři o počestnosti. Kniha ve mě nedokázala vyvolat nějaké větší emoce, a hodnotím 2*/5*.
Místy skvělé, místo to klopýtá. Některé myšlenky podnětné, jiné banální. Takže za tři, ale poctivé.
Nemohla jsem se pořádně začíst. Čekala jsem trochu jiné vyprávění a tohle mě docela zklamalo. Žádné napětí a jen tak jakoby povrchně psané.
Na obálce se píše: "Historickým událostem nejlépe porozumíme, nahlížíme-li je prostřednictvím osudů obyčejných lidí." Těžké čtení o těžkém životě v těžkých časech. Přesto je to jedna z nejlepších historických knih, co jsem v poslední době četla. Kdybych ji neměla jen vypůjčenou, stála by na čestném místě vedle Mornštajnových, Tučkových a Hájíčků.
Budu se opakovat, čekala jsem víc, styl psaní byl poněkud neštastný, na to jakou reklamu kniha jeden čas měla, to byla slabota.... Obálka líbivá, prostředí slibné a neobvyklé, těšila jsem se, že se o válečné Itálii dozvím víc a přitom to bylo takové plytké, škoda.
Čekala jsem víc. Mám ráda historické romány, kde hlavní hrdina prochází mnoha životními útrapami. Tady jsem si ale k Marii nějak nedokázala vytvořit vztah, v mnoha věcech jsem se s ní neztotožňovala (např. její jednání vůči Amélii). Na druhou stranu je zajímavé nahlédnout do života lidí, kteří byli natolik ovlivňováni vírou a kteří měli úplně jiné starosti než my. Nějak mi ale nesedl styl psaní autorky, měla jsem tuto knihu rozečtenou hodně dlouho a občas jsem uvažovala nad tím, že si od ní dám chvíli pauzu a rozečtu něco jiného. Lámala jsem si hlavu nad hodnocením, je to něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nakonec dávám 3 a vím s jistotou, že se k Madoně z hor vracet nebudu.
Kniha se mi moc líbila. tematem se nabízí srovnání s Horalkou, kterou napsal A.Moravia. Madona z hor byla čtenářský přívětivější. Jednoduché, krátké, jasné věty.. hlavní postava byla velmi tvrdá žena. tvrdá k sobě, tvrdá k jiným, prostě celý svůj život je v režimu "tah na branku", žena zvyklá na neskutečnou dřinu , naprosto oddaná rodině. Autorka velmi zajímavým způsobem přibližuje život venkovanů, jejich zvyky, vztahy...je neskutečné jakým způsobem se tehdy v čase Mariina mladí odehrávaly námluvy...to "ukaž zuby" bylo až šílené. Srovnání s mravy dnešní doby, kdy se dívky vdávat nechtějí, i když mají děti je neskutečně. Velmi zajímavá je i část knihy, která popisuje život hl.postavy poté, co se provdala a spolu s manželem opustila horskou vesnici. Jejich život a provozování živnosti za časů II.sv.války. zajímavé pro mně bylo sledovat i fungování v samotné italské rodině(neměli daleko k mafii :) poslouchání nejstaršího bratra...pro nás zcela scifi. Poslední moment v knize, který chci zmínit byly kurzívou zvýrazněné pasáže, které byly jakýmsi hlasem svědomí hlavní hrdinky, byly zde jako "promluva panny Marie k hrdince" za mně kniha je bezvadná mohu velmi doporučit.
Mám tento typ realistických knih o všedním životě v jiné době a zemi ráda, proto jsem po ní sáhla a nezklamala. Z Itálie jsem nic nečetla a kromě filmů se Sofií Loren či Kmotr apod. jsem o životě v Itálii obrázek. Kniha tento nedostatek doplnila. Četla se jedním dechem, dobře napínavě napsaná. Zase se jednou potvrdilo, že ženská musí zvládnout všechno a poradit si, jak to jde ...
Další kniha, která mi doma ležela několik let a já si ji přečetla až teď... Jsem unešená! Kniha je to krásná, čtivá, skvěle napsaná... Vlastně obyčejný příběh obyčejné ženy, který je ale díky tomu, že jsem podobný nikdy nečetla úplně neobyčejný... Fašistická Itálie pro mě bylo nové prostředí, co se týká knih a já hltala každou stranu... Od konce jsem možná očekávala trošku více, ale jinak nemám knize co vytknout a doporučuji!
Je to už víc než rok, co jsem tuto knihu dočetla, a pořád mi nejde z hlavy. Ta zemitost, ta drsná realita příběhu, propracovanost psychologie postav... Silná ženská hrdinka a na pozadí důležité historické okamžiky, které svévolně ovlivnily život lidí té doby. Krásně napsáno, skvěle vyprávěno.
Není to strhující, ale čtivé a vcelku nenáročné. Hlavní postava mu sympatická nebyla, ale spíš za to mohla doba a okolnosti. Hodně se mi líbily detaily ze života, vaření, praní a výchova dětí. Dějová linka s Amelii mě hodně bavila.
Oddechová kniha ze života jedné ženy věřící v lepší časy během 30 let. Zajímavou částí pro mě bylo období 2. světové války v Itálii, kdy se museli vypořádávat s chudobou a k tomu navíc na oko podporovat fašismus.
U této knihy mě překvapil hlavně děj odehrávající se za 2 sv.války. Jak je vidět udavačství, převlékání kabátů a závist není jen českým povahovým rysem, jak se nám často předkládá.
Neurazila, ale ani zvlášť nenadchla. Zaujala mě zejména dějová linie Amelie, celkově mohla být kniha dobrá, ale autorka líčí vše jaksi povrchově, nedala nám nahlédnout do hloubky, do nitra postav. Škoda. Srovnávat tuto knihu s Geniální přítelkyní mi přijde absolutně zcestné.
Začátek je mě nadchl a já se těšila na osud chudé dívky ze zapadlé vísky, která následuje manžela do města. Postupně však knížka ztrácely kouzlo. Z madony vyvanulo její nadšení a nevinnost a zbyla jen nuda.
Nejhezčí tak na knize byly poetické vsuvky u jednotlivých kapitol.