Železná zkouška
Holly Black , Cassandra Clare (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395964/bmid_zelezna-zkouska-WR9-395964.jpg
4
539
539
Magisterium série
1. díl >
Callum Hunt ví už odmalička, že pokud by se někdy zapletl s magií, znamenalo by to pro něj jediné – smrt. Jeho otec mu to ostatně nikdy nedovolí zapomenout. Když je Cal pozván k vstupním zkouškám do tajemné čarodějné školy jménem Magisterium, slíbí otci i sám sobě, že v testu dokonale propadne. Jenže Cal má naneštěstí magii v krvi, takže i přes veškerou snahu je spolu s dalšími dvěma žáky vybrán, aby studoval u největšího mága ze všech, mistra Rufuse. Cal zjišťuje, že magie je mnohem zábavnější, než si kdy uměl představit, a také skoro stejně tak nebezpečná. Ve škole si vedle nových přátel rychle udělá i nové nepřátele… Dvě nejlepší autorky současné fantasy pro mládež se spojily, aby napsaly nejúžasnější magické dobrodružství od dob Harry Pottera.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
Yoli (ČR)
Originální název:
The Iron Trial, 2014
více info...
Přidat komentář
Jak už většina zmínila, celá pentalogie se nechala inspirovat Harry Potterem. Dle mého názoru, ačkoliv postavy v této sérii neoplývají rozmarnosti, co se týče - povahové stránky , zařadila bych ji za oddechovou sérii pro starší čtenáře.
Ideálnější pro mladší kategorii. Očekávejte tragické okamžiky, smrt a denní studium protkané magii.
Pokud hledáte něco podobného, doporučuju nové vycházející sérii od Brandon Sanderson a: Alcatraz versus ďábelští knihovníci.
Krásná kniha..
Nádherný odpočinkový příběh, který jsem si nesmírně užila, ačkoliv od cílové skupiny mě dělí již vícero dekád.. Chvílemi mi kniha připomínala Harryho Pottera - jsou tam nějaké podobnosti, ale to bylo naopak velké plus..
Nelze než doporučit..
tak musím říct, že už je to klasika, adolescent někam chce, ale nemůže nebo naopak musí, je to outsider bojující o své místo na slunci atd. má partu kamarádů - od 2 po 4 a pár nepřátel, hodného pana učitele a zlého pana učitele atd.... četla jsem kvůli rukavici, kterou jsem měla do výzvy...
(SPOILER)
Neuvěřitelný plagiát. Míra přebírání konkrétních motivů mě zaskočila natolik, že jsem po dočtení hledala, zda proběhl soud. Odlišnosti pro mě byly naprosto nepodstatné, protože tam nebylo nic, co bych už tak jako tak nepotkala někde jinde. Jediná přijatelná obhajoba by byla, že autorky chtěly napsat spíš parodii, jenže to moc parodicky nepůsobí. Od Holly Black jsem četla výbornou trilogii Tithe-Valiant-Ironside a Magisterium (které ale je pro mladší čtenáře) nenaplnilo moje očekávání (tedy aspoň zatím).
Podobnosti s HP, které jsou úplně očividné:
- chlapec, který zůstal naživu
- má trvalé zranění
- kvůli jeho odlišnosti se s ním nikdy nikdo nekamarádil a občas ho někdo i šikanoval
- když ho někdo šikanoval, jeho magie se projevila
- jeho jediná rodina mu o něm neřekla pravdu
- v magické škole se stane oblíbencem největšího mága
- poprvé v životě má skvělé kamarády
- na začátku je docela outsider, protože nic neví o historii čarodějů
- osvobodí svého "Dobbyho"
- na konci se dozví, že je tím, čím od začátku tušíme, že je (a protože ten, kdo mu to prozradí, o tom očividně neví všechno, pravděpodobně to nebude přesně tak jak říká)
- neustálé popisování, co divného bylo k jídlu a jak to chutnalo
- škola, která je bludiště a žáci se v ní ztrácí (jen má loďky a řeky místo přesouvajících se schodišť)
- les kolem školy je strašně nebezpečný, ale aktivně do něj pošlou studenty
Kdybychom všechny ty podobnosti vyškrtli, zbyde prakticky jen Pohroma a přesouvání písku.
Když je člověk dospělý, zpětně si uvědomí, jak je řada dospělých postav v HP o dost horší povahy než mu v dětství přišlo. Ale tady jsou o dost horší povahy úplně všichni.
1. Mezi mistry není jediná postava, o které bych po přečtení mohla napsat něco pozitivního. Mistrem musí být aspoň na čas každý, kdo dosáhne nějakých odborných kvalit a na pedagogické kvality se nijak nehledí. Je to trochu jako v PJ, kde je pan D. vedoucím tábora polokrevných za trest.
2. Svolat shromáždění a oznámit, že konečně našli nového mága chaosu, nebyl zrovna geniální tah. Jak by asi kniha pokračovala, kdyby mistr Rufus všem, kdo u toho byli, nařídil, že to musí držet v tajnosti ještě aspoň dva roky místo toho, aby mu dali barevně odlišnou uniformu? Měla mít na zádech ještě namalovaný terč.
3. Děti se k sobě chovají dost divně. 3 týdny spolu nemluví v situaci, kdy jsou většinu dne jen spolu. To by asi málokdo vydržel, pokud by nebyl v kómatu.
4. Všichni hledají ztraceného studenta. V noci. V zimě. V lese. I dvanáctiletí. To je skvělý způsob, jak ztratit víc studentů. (Asi jako v HP 1 poslat děti v noci za trest do lesa, kde je neznámé nebezpečné monstrum.)
Chystám se ještě aspoň na jeden díl a asi i na víc (jsou krátké a prý lepší). Napsané je to docela dobře, byť velmi jednoduše, a jsem zvědavá, zda se autorky dokážou odvázat natolik, aby vymyslely něco vlastního, co by nebylo jen variací na již známé knihy o magických školách (nejen HP). Co se magických škol týče, víc se mi líbila ta v Zeměmoří i ta v Kronikách Druhého Kruhu a Magisterium je zatím někde hodně vzadu a drží ho jen pár pěkných detailů (jako kino). Nebo zda se jim povede rozepsat charaktery tak, aby působily trochu reálněji. Dětem bych knihu klidně doporučila, ale třeba ten Percy Jackson mi tedy přišel po všech stránkách lepší.
Ano, Magisterium je do značné míry inspirováno Herrym Potterem, ale tato kniha je 10x lepší než HP.
Za mě je HP už moc "profláklý". Možná to ale taky bude tím, že jsem viděla nejdřív film a pak četla knihu.
Rozhodně doporučuju lidem, kteří nechtějí číst Herryho Pottera, ale i tak mají zájem prozkoumat magickou školu plnou záhadných chodeb.
ako alternatýva k harry potterovi je to celkom fajn. sice je ten príbeh v celku zaujímavý v použivani živelnej magie, ale neni to tak uchvacujúceho že by sa to dalo čítať bez prestávky. dej plinie akosi plinule ale akcie su tam dosť slabé. aj tie kúzla su tam nejake aké si slabé a nudné. ale na zahnanie nudy celkom fajn.
Harry Potter je pro mě jedinečný tím, že ačkoliv tématikou mladých čarodějů míří na děti a mladé čtenáře, JK Rowling umí tvořit natolik dobře, že její postavy jsou uvěřitelné a mají psychologickou hloubku. Když se k tomu přidá její nadání na vytvoření opravdu detailně promyšleného kouzelnického světa a splétat v něm ještě navíc vypiplané detektivní příběhy, na své si u HP přijdou i dospělí.
Magisterium je ale opravdu jen pro ty děti a mladé. Postavy tam jsou ploché, odříkávají přesně takové fráze, které byste od jejich archetypu čekali. V tom světě by se určitě pár zajímavých nápadů našlo, ale zápletka je tak jednoduchá a bez tajemství, že si to už jako odrostlejší knihomil nedovedu užít.
No, v téhle sérii určitě pokračovat nebudu a budu hledat něco... propracovanějšího a zajímavějšího.
Kniha se mi velmi líbila, ale jednu hvězdičku musím strhnout, protože kniha je opravdu (a tím myslím opravdu) hodně inspirovaná Harrym Potterem.
Příběh Magisteria mě neoslovil ale ani neurazil, přece jen už jsem z cílové skupiny pár let mimo, takže se není čemu divit.
Na jednu stranu se magický svět v knize tváří bohatě a plně, ale na druhou mi to všechno přišlo takové duté bez hloubky. Většina knihy je strávená na denním životě studentů magické školy, ale spíš slyšíme o tom jak naše trio bylo na té hodině a té hodině retrospektivně než abychom to prožívali zároveň s postavami. Nejvíc detailu bylo prakticky jen k hodině s přesouváním písku, což bylo opravdu výživné že.
K tomu všemu jsou skoro všechny postavy jsou v knize na pěst a to obzvlášť platí o všech dospělých, jak rodičích tak učitelích. A nikdy jsem taky nevěděla jestli uběhl den, týden nebo měsíc, ta časová linka někdy moc smysl nedávala.
I přes to všechno jsem si knihu jako takovou oddychovou jednohubku celkem užila, a i když nevím jestli si přečtu i další díl, tak konec knihy mě navnadil. Myslím, že autorky se snažili vybruslit ze zavedených klišé v žánru a i když se jim to povedlo jen částečně, i to se počítá.
Po překonání prvních 15 stránek jsem se začetla a už jsem se neodtrhla. To co se Call dozví až na konci knihy je ale čtenáři jasné už od prvních stránek. V tom asi někteří vidí podobu s HP. Těším se na další díly.
Jsem na tom podobně jako Barbarka_CZ, jen mi už bohužel není ani těch -cet.
Přesto se mi tahle kniha četla dobře a připadá mi zajímavá, určitě ji našim čtenářům doporučím. Ale musím přiznat, že Nástroje smrti se mi líbily víc. Možná mě další díly přesvědčí, že se mýlím . . .
Myslím, že stojí za to přečíst všech 5 dílů, děj je místy jak zábavný, tak strašidelný a ne vždy očekávatelný, mě se všech pět knih líbilo a doporučila jsem je synovcům
Za mě super kniha. Četla se sama, a podobnest s Harry Potterem? To ani náhodou, Harry jí nesahá ani po kolena :-)
Příjemná, nenáročná oddychovka. Narozdíl od ostatních, já si nápodoby s HP nijak zvlášť nevšímala. Příběh mi přišel dostatečně odlišný, i povahy hlavních postav.
Nejsem cílová skupina, už je mi dávno -cet, ale pořád ráda čtu YA. Tahle kniha (zatím mám za sebou teprve tento první díl) je sakra hodně inspirovaná HP, celkově je ale jednodušší, méně rafinovaná. Dobře se čte, ke konci prostě nemůžete přestat (já četla do pěti ráno, nedokázala jsem se odtrhnout). Rozhodně chci vědět, jak to celé dopadne. Ze svého pohledu dospěláka dávám 3 hvězdy, kdyby mi bylo o dvacet méně, dala bych nejspíš plný počet - takže v průměru 4, ať nekazím celkové hodnocení jenom kvůli tomu, že tato kniha není původně psaná pro mě. ;)
Tahle kniha byla perfektní. Od první stránky jsem hltal Callův příběh a ihned jsem se vžil do jeho role.
Po dočtení bych knihu zařadila pro mladší čtenáře nebo jako oddechovku. Určitě jsem v příběhu viděla malinkou podobnost s Harry Potterem už jen složením tria hlavních hrdinů. O Callumovi jsem si ještě neutvořila úplně názor, protože spoustou rozhodnutí mi připadal unáhlený a hodně naivní. Bylo to milé čtení, ale nic závratného.
Čekala jsem něco úplně jiného a toto mě příjemně překvapilo. Rozhodně nejsem cílová skupina, ale stejně mě to bavilo. Některé věci jsou předvídatelné, ale určitě ne všechno, je tam spousta zajímavého děje a různých překvapení. Je to psáno poměrně jednoduše, ale není to hloupé. Mnozí zmiňují podobnost s Harry Potterem - také ji tam vidím a je to pozitivní věc. Především v tom, že tak jako jsem v dospělosti schopna si užít Harryho, tak jsem byla schopna si užít toto. Je to zkrátka dětské, ale ne hloupé.