Drak bere vše
Hanina Veselá
Magnólie – telepatka, pro niž špinavá tajemství druhých nejsou žádné tabu. Plní delikátní úkoly pro různé pány a hojnými doušky užívá pozemských radostí. Arcimág Zvin – její někdejší mentor a hlava všech telepatů. Málokdo ví, že kdysi nosil jiné jméno. Svou masku nesundal tak dlouho, že se pro něj život samotný stal jen hrou. Oba již dlouho kráčí vlastní cestou, aniž by tušili, že osud je svede dohromady a navzdory vzájemným antipatiím donutí ke spolupráci. Zvinova partie je rozehrána v Thurgu, městě bílých zdí, dekadentních mágů a zdroje nesmírné moci, a vkladem nebude nic menšího než život. „Láska je jediný řetěz, který skutečně váže.“ Hajmón, Kirbegův kat „Ty jsi nechtěla stát se hračkou netvora?“ Zvin ke své žačce „Zvin, ten zatracenej parchant! Přísahám, že ho zabiju!“ Magnólie o svém mentorovi „Když se čaroděj bojí stínů, přichází jeho poslední hodina.“ Orist Zelený... celý text
Přidat komentář
Četla jsem Drak bere vše už před nějakou dobou, ale postavy mně okouzlily i díky předchozím dílům Haniny Veselé s Magnólií. Zvláště postava Hajmóna mi byla sympatická. Jedině bych vytkla drobné překlepy, ale ty se najdou i v jiných knihách. Samotný příběh byl čtivý a poutavý. Je vidět, že i styl autorky se stále zlepšuje.
Autorka ve mně vyvolala dojem silné inspirace Zelaznym a Neomillnerovou, ale její karetní hra mě po slibném začátku velmi rychle znudila, hrdinové přestávali zajímat a po přetrpění 400 strany jsem s knihou skončila. Jediné, co mi tak nejspíš uvízne v paměti, bude dost příšerná volba jmen (Delcante, Hajmón, Jasna, Zvin).
Půjčila jsem si v knihovně a pokoušela se tím prokousat, ale bohužel jsem tam nenašla žádnou postavu skrz kterou by to šlo číst. Hlavní hrdinka mi přijde v mnohém otravná.
Rozhodně zajímavé. Jakožto čtenář Asterionu sem rád, že někdo píše knihy v tomhle světě. Takže spoustu věcí jsem znal nebo tušil. Je to hodně High Magic, ale sex tam je takže pohoda :)
Kniha o Magnólii je velice čtivá a zajímavá a všechno v ní je skvěle propracované. Snadno jsem se začetla, a pak už se nemohla odtrhnout. I přesto, že fantasy není zrovna žánr, který obvykle čtu, čtení jsem si užila. Knihu jsem četla jako první o Magnólii a plynulosti nebo logičnosti děje to vůbec nevadilo.
Lepší než předešlá Magnólie a démon. Telepatka Magnólie opět spadne do průšvihu, jenž jí pomůže objevit nejedno tajemství a umožní sáhnout si skoro až na dno.
Chvílemi jsem ji až litovala, ale Magna není žádná křehule, takže se vždycky ze všeho vylíže a ještě si u toho parádně zanadává. Ocenila jsem propojení s předchozími příběhy a moc se mi líbilo odhalení Zvinovy minulosti a trošku snad i skutečné osobnosti. Líbil se mi už v démonovi, ale tady to nabralo úplně jiný rozměr. A vyobrazení lehce šílené vládnoucí rodiny vážně super. Přečteno na jeden zátah, trvalo mi to asi 5,5 hodinky... Kam ty stránky sakra utekly?:)
Těším se na další.
Tahle kniha je pro mě zklamání. Předcházející román s Magnólií se mi líbil jako osvěžení v žánru fantasy. Tady však příběh chaoticky skáče bez vnějších či vnitřních pravidel.
Postavy jsou dekadentní, chovají se hnusně a čím víc se blížíme závěru, tím víc jsem si přála, aby ta knížka už končila, ideálně hroznou smrtí toho "úžasného" mága Zvina. Je průšvih, když jsou hrdinové čtenáři ukradení.
Pochopila jsem, že je to příběh z dříve vymyšleného světa, kam přispívá více autorů. Což je možná na škodu, protože autorka si "hraje" svoji postavu Magnólie a zbytek je odtažitý jako Thurg od zbytku světa. Navíc hrdinka nemá k zápletce žádný osobní vztah a to dělá z knížky mišmaš akce a zvratů s nudnými antihrdiny.
Druhá samostatná kniha s mou oblíbenou Magnólií, kterou můžete klidně číst jako první, protože nemá žádnou přímou vazbu na předchozí počiny od autorky. V Drakovi můžeme vidět, že se styl Haniny Veselé zlepšuje. Zápletka je složitější a za sebe mohu s klidem v srdci říct, že se zde objevilo hned několik částí, které mě naprosto okouzlily, viz mořské hlubiny nebo zrcadlová místnost. Moc se těším na další knihu, určitě přinese zas kupu akce a zábavy, kterou jsem si s Magnólií zatím vždy užila :-)
Magnólie jako svérázná hrdinka v novém románu zase předvedla sobě vlastní kousky. Jako vždy se s někým spřátelí, většinu postav urazí a někomu vleze do postele, nezapomene si přitom pěkně zanadávat a přitom pomalu rozplétá záhadu dávného averdenského města a předmětu získaného při plnění úkolu u podmořské bohyně. Prostě zrzka, jak jí známe. V ději se objeví i nějaké střípky z Magnoliiny minulosti, což navnadí na další pokračování příběhů o Magnolii. V knize se objeví sympatická postava necromantky Delcante a překvapivá postava Kirbergova kata, kterí jsou zataženi do Magnoliina dobrodružství a i života. Knížka určitě potěší fanoušky fantasy, je čtivá, plná zvratů a čtenář jí zhltne bez reptání. Určitě potěší i ilustrace, které dotvářejí představy o postavách. Draka můžu vřele doporučit nejen čtenářům Asterionu a Magnolie, ale vzhledem k nevázanosti na ostatní knihy to může číst každý.
Štítky knihy
česká fantasy česká fantastika
Autorovy další knížky
2016 | Žena se lvem |
2012 | Magnólie a démon |
2015 | Drak bere vše |
2018 | Krev teče vždycky červená |
2015 | Marellion |
Styl psaní paní Veselé mi vážně sedí. Drak bere vše a mně sebral choutky na prokrastinaci. Doporučuju.