Mahábhárata – největší duchovní epos všech dob
Vjása , Krishna Dharma
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29355/bmid_mahabharata-nejvetsi-duchovni-epos--Eqf-29355.jpg
4
43
43
Mahábhárata (= velké vyprávění o Bharatovcích) je rozsáhlý staroindický epos o 110 000 dvojverších. Jedná se pravděpodobně o nejrozsáhlejší literární dílo na světě. Epos obsahuje myšlenky náboženského, filozofického a mytologického významu. Za zmínku též stojí, že jeho součástí je slavná Bhagavadgíta, která obsahuje nábožensko-filozofický dialog mezi Ardžunou a Krišnou, který je považován za nejvyššího Boha. Díky tomu, že Krišna je jednou z postav Mahábháraty, je celý text tradičně považován za posvátné písmo. Tento překlad ze sanskrtu do anglického jazyka je z pera višnuistického kazatele Krišna Dharmy. Jedná se o převyprávění původního textu. V českém prostředí se jedná o nejobsáhlejší převyprávěnou verzi Mahábháraty. V eposu se líčí boje dvou větví královského rodu Bharatovců a k tomuto ústřednímu ději je připojeno mnoho episod – bájí, pověstí a legend. Na dvoře slepého krále Dhritaráštry je vychováváno pět synů krále Pándu. Dhritaráštra je jejich strýcem a dostává se jim na jeho dvoře stejného vychování jako jeho synům, jichž je plné sto a kteří se podle svého předka Kuru jmenují Kurovci. Obojí jako potomci Bhárata, syna Šakuntály a Dušjanta, se jmenují Bháratovci. Kuruovci nenávidí Panduovce, zvláště když jeden z Panduovců je určen od Dhritaráštry za nástupce na trůn královský. Hrdinné činy Panduovců vzbudí žárlivost Kuruovců, ba i samého krále, a Kuruovci osnují proti Panduovcům úklady. Ti uniknou hrozícímu nebezpečí do lesů. Tam žijí, svádějí boje s obra a pak založí velikou říši. Na jejich moc žárlí opět Kuruovci. Pozvou je k sobě, ale tam stihne Panduovce neštěstí. Nejstarší z nich se dá do hry v kostky, ve hře prohrává polovici říše která jim vlastně přísluší. Panduovci nyní musí všichni za to těžko pykat: dvanáct let mají žít v lese, třináct rok pak jako neznámí strávit mezi prostým lidem. Uplyne třináct let, ale Kuruovci nechtějí Panduovcům říši vydat. Z toho vznikne boj. Panduovci s pomocí bohatýra Krišn, jenž je vlastně vtělením boha Višnu, zvítězí. V boji padnou všichni Kuruovci i všechno jejich vojsko; pouze tři z vojska zbudou. Ti přepadnou v noci vojsko Panduovců a porazí je. Panduovcům se však podaří uniknout smrti. Vlády se ujme nejstarší z nich, Judhišthira, ale nevládne dlouho. Země je postižena nehodami, Dhritaráštra se oddá kajícnému životu v lesích, ale zahyne při lesním požáru, Krišna zemře, jeho město se propadne do moře. Panduovci se straní světa; rozhodnou se, že budou žít životem poustevníků v horách; odejdou do hor himalájských a tam kdesi zahynou.... celý text
Duchovní literatura Mytologie Náboženství
Vydáno: 2002 , Bhaktivedanta Book TrustOriginální název:
Mahabharata: The Greatest Spiritual Epic of All Time, 1999
více info...
Přidat komentář
Pěkně převyprávěný příběh s nádhernými ilustracemi. Ačkoliv jsem si u Rámájany posteskl, že je škoda, že není dostupný její plný překlad, ale jen prozaické zestručňující převyprávění, u Mahábháraty jsem tomu možná naopak rád, že byla předložena v takto zvládnutelné formě. Podle množství veršů v porovnání třeba s Homérovými díly odhaduju, že originál Mahábháraty by zaplnic celou jednu polici. Takto převyprávěná verze je však vměstnána do zhruba desetiny prostoru, který by jinak ve své skutečné šíři zřejmě potřebovala. Myslím, že z dostupných převyprávění je toto vydání Mahábháraty co do počtu stránek nejobjemnější. To hodnotím, stejně jako u Rámájany, jako plus, jelikož kniha má tak vice prostoru zachytit i drobnější detaily příběhu, než její hubenější alternativy.
Pokud jde o příběh samotný, je to buď fantasy přitažená tak moc za vlasy, že je téměř skalpovaná, nebo starověcí indové byli v aktivním kontaktu s pokročilou mimozemskou civilizací. Létající kočáry, nebo kočáry pohybující se bez koní se dá ještě považovat za standartní fantasy. Setkání s létajícím městem, které začne při napadení provádět úhybné manévry, už trochu začíná zavánět Akty X. A když kadence výstřelů indických lučištníků začne překonávat současný obranný systém Phalanx, a střet mocných nebeských zbraní začíná připomínat menší jaderný konflikt, nevím, jestli si nemám indické bohy začít představovat spíše jako zelené (nebo v případě Krišny asi modré) mužíčky z létajících talířů.
Absurdnost lučištnických soubojů zde vyniká Více, než v Rámájaně. Doteď třeba netuším, jak si vlastně mám představit scénu, kdy je hrdina popsán jako vystřelující šípy z luku oběma rukama najednou. V příběhu nad tím jeho spolubojovnící žasnou, a já žasnu s nimi. Stejně tak jen zírám na situace, kdy najednou vystřelují stovky šípů, a jejich soupeř je v letu sráží šípy svými. V Mahábháratě jde ale o tak běžnou věc, že to překvapí jen v prvních okamžicích, a za chvíli vám ani sestřelení tisícovky šípů v letu najednou nepřijde zvláštní.
Souboje se sice dost opakovaly, ale obsahovaly dostatek napětí a zvratů, aby jejich opakování nezačalo být až otravným.
Pokud jde o duchovní poselství, poskytuje kniha zajímavý náhled do filozofie indického náboženství. Příběh obsahuje dostatek různých situací, ve kterých hrdinové čtenáři předvádějí, jaké bylo indické chápání ctnosti a mravnosti, aby si čtenář mohl udělat docela slušný obrázek. Zajímavé bylo také sledovat nabourávání jednoduchosti určitých mravnostních pravidel Krišnou. První polovinu knihy totiž sleduje čtenář hlavní hrdiny a jejich mravní chování, které by se dalo jednoduše shrnout jako - vždy mluvit jen pravdu, vždy poslouchat starší, vždy dodržet slib, apod. A v druhé polovině nastoupí Krišna a začnou se objevovat různá "ale", kličky jak se dají některé závazky obejít, a jak ono "vždy" být čestný nemusí vždy znamenat vždy. Najednou se ukazuje, že mravnostní pravidla nebyla tak jednoduchá a přímočará, a že všude je nějaké to "ale". Ctnost a hřích se místy začínají dokonce prolínat, a v některých situacích dokonce jinak ctnostné chování by mohlo být hříchem, a naopak co by bylo jinak hříchem, může být za určitých okolností cností.
Dejiny dávnych čias plné základných právd, s príchuťou exotického korenia pre tunajšieho čitateľa, v podobe literárneho textu, ktorý mnohokrát (ne)úmyselne znejasňuje a zahmlieva faktickú stránku príbehu.
Mahábharáta je zajímavý příběh, ovšem bez těch duchovních psychologických a společenských pouček, které daly do scénáře Indové při seriálovém zpracování v roce 2013, každá kniha bledne. Hlavně ta od MIltnera. Seriál dostal řadu ocenění i za scénář doporučuji shlédnout zde všechny díly v ruštině http://hdrezka.ag/series/drama/13045-mahabharata.html
Tuto knihu považuji za jednu ze svých nejnáročnějších, ale i tak ji doporučuji. Jinak v reakci na předchozí komentář, kniha je k sehnání v Govindě. Přeji příjemné a povznášející čtení
Četla jsem převyprávěnou, zkrácenou verzi a ztratila jsem se hned na začátku knihy, ale postupně jsem přivykla indickým jménům stejně jako třeba anglickým a ke konci už jsem neměla problémy určit kdo je kdo. Pro mě bylo největším překvapením, že to bylo docela čitelné.
Něco jako jako Staré pověsti indické, po všech těch Libuších a Přemyslech Oráčích taková trochu exotická počítaná. Fascinující je stáří díla i příběh samotný, něco je zkrátka nadčasové.
Jen ta jména, ta jména... strana 3 a už jsem byla v lese ohledně vzájemných vztahů:)
Je to kniha ktoru treba čítať viac krát.Na jedno prečítanie sa nedá uplne pochopiť.Je nabytá pozitívnou energiou myslenia .Neuveritelný príbeh pri ktorom sa nikto nudiť nebude okoreňuju dávne mudra , ktoré su zrnkamy prapovodných právd a posudeni ťažkych životných situácí , čo je ešte dobro a čo zlo, a čo je ešte pravda a čo sa človeku zdá ako lož.
Skvelá kniha ku ktorej sa v buducnosti ešte určite vrátim.
Tohle je další "povinná četba". Ale líbí se mi víc než české legendy. Je to takové barvitější, je tam víc děje a pro čtenáře je to snesitelnější než popisování mučednické smrti všech těch Ludmil a Václavů:-))) Indové mají zajímavé příběhy
Velmi zaujimave citanie, ale mnozstvo veci sa da pochopit az ked sa pochopia(odtajnia) dejiny. Prelozi sa tak ako ma nie tak ako to vychadza. Napriek tomu aka je kniha stara ponuka aktualne myslienky, moralne a ine problemy ktore postihuju cloveka aj dnes. Ukazuje ako sa ma clovek spravat.
Leč miluji především naše české legendy, tak Mahabharata je něco úchvatného, vrchol morálních hodnot, cti a hrdosti. Po přečtení prvních 10stran budete mít zmatek ve jménech skoro jistě, ale odměnou vám bude, že stejně jako já, si ta jména po dočtení knihy budete pamatovat do smrti. Kdo ví, třeba je to i kus naší historie, jsme přeci jen indoevropská kultura.