Vzpoura pověšených
Bruno Traven
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/133388/mahagonovy-cyklus-vz-133388.jpg
4
46
46
Mahagonový cyklus série
< 5. díl >
Ač se do dnešního dne stále pátrá, kdo je Bruno Traven, jedno je jisté: Traven je vynikající spisovatel mimořádného talentu, který s vášnivým srdcem bojuje proti diktaturám a bezpráví. Tak je tomu i ve Vzpouře pověšených, strhujícím díle, v němž je vyprávěn příběh lidí, kteří za nejrůznějších, ale vždy úděsných okolností byli přinuceni dát se naverbovat do monterií na těžbu mahagonového dřeva. Když v honbě za penězi nařídí nájemci těžby, aby dozorci používali všech možných prostředků k dosažení maximálního výkonu dřevorubců, začnou capatazové lesní dělníky příšerným způsobem věšet na stromy. I ve všem jiném zachází se s Indiány bezohledně, neexistuje žádné právo, jehož by se mohli dovolat. V tu chvíli, kdy jsou vrženi na nižší stupeň než zvířata, používají všeho, aby se zase stali lidmi. Dochází ke spontánní vzpouře, v níž povstalci citem a zdravým rozumem objevují, co je třeba udělat, aby trvale zvítězili. Travenova Vzpoura pověšených je silná, působivá kniha, prodchnutá revolučním romantismem autora, který odmítl všechny oficiální pocty jen proto, aby mohl svobodné tvořit a bojovat za svobodu chudých.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1962 , Mladá frontaOriginální název:
Die Rebellion der Gehenkten, 1936
více info...
Přidat komentář
Kniha, ktorá vám ukáže odvrátenú, nepeknú tvár ľudského sveta, aby vo vás vzbudila človečinu a prinútila sa nad mnohými vecami zamyslieť. Prvé stretnutie s vynikajúcim a veľmi zaujímavým autorom
Objeveno za kamarádovým závěsem po cca 25 letech od posledního přečtení.Výborná kniha,která je vynikající inspirací i pro dny nastávající.Svoboda a půda!!80%.
Knížka plná napětí, která se dobře čte – ale také plná popisů brutálních praktik, jimiž byli dělníci kácející a zpracovávající stromy v pralesích nuceni k co největšímu výkonu. Slabším povahám nedoporučuji, protože to, co všechno byli majitelé podniků a jejich poskoci schopni udělat, je dost podobné mučení v koncentračních táborech. Není divu, že se dělníci (v podstatě novodobí otroci) jednoho dne vzbouřili a brutalitu mnozí opětovali podobnou brutalitou.
Majitelé dřevařských podniků se často oháněli tím, že indiáni a další dělníci si za své postavení mohli většinou sami. Ale jak si něco podobného může člověk "zavinit", ukazuje autor na příběhu indiána Cándida, s nímž se setkáváme ve chvíli, kdy jeho žena onemocní. Pro nás banalita, pro chudé lidi v Mexiku (ale nejen tam) na počátku 20. století katastrofa - lékařská péče je drahá a je snadné se zadlužit... Manželčina nemoc odstartuje tragédii Cándidovy rodiny. Právě na ní autor ilustruje bezcitnost všemocných pralesních podnikatelů. Škoda jen, že v závěru knihy, kdy propukne otevřené povstání dělníků, se Cándido tak nějak ztratí v davu a již se o něm a jeho rodině nic nedozvíme...
Musím říct, že nemám ráda revoluce, a to z toho prostého důvodu, že upřímná touha po svobodě, po důstojném životě, zkrátka po tom, aby každý člověk měl zaručena určitá základní práva, se obvykle zvrhne v něco jiného. Ti, kvůli nimž se obvykle revoltovalo, buď včas otočí, anebo se ukryjí na výnosných "teplých" postech, naopak mnozí z těch, kteří nic zlého neprovedli, jen se ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě, leckdy platí cenu nejvyšší. Sami revolucionáři se pak mnohdy chovají stejně, ne-li hůře, než jejich tyrani, ty rozumné a lidsky smýšlející revoluce často vyhodnotí jako "málo revoluční" a prostě je smete... Snažme se žít tak, aby nebylo utištěných a nebylo třeba revolucí...
Jednou je to Sibiř a Gulag, podruhé třeba Mexiko a těžba dřeva. "Peklo jsou ti druzí". Co víc říct? Lidé, čtěte.
Opat jedna z "depresivnych" knih, kde clovek sleduje utrpenie domorodych robotnikov v pralese, buriacich sa a snaziacich sa domoct svojich prav...
Moje první setkání s Travenem a i když jde o čtvrtý díl šestidílné série, ničemu to nevadí. Autor píše velmi čtivě a poutavě, exotické prostředí samo o sobě působí zajímavě. Děj nám přibližuje poměry roku 1910 v Mexiku dobrodružnou formou. Místy ovšem Traven sklouzává k levicové propagandě a filozofování na úkor děje.
Doslov čtenáři osvětluje další souvislosti a návaznosti, rozhodně stojí za to si ho přečíst.
75%, 21.9.2015.
Četl jsem jako děcko, z knihy si pamatuji víceméně jenom chuchvalce klíšťat přisátých na lesních dělnících...
Když jsem viděl v dětství v tv tenhle drsný film a pak v knihkupectví ve výloze tuhle knihu, hned jsem si ji koupil a četl několikrát. Autor velmi čtivě a barvitě popisuje drsný život unesených Indiánů. Bohužel, knihu jsem půjčil a už se mě nevrátila. Po mnoha letech jsem ji viděl v antikvariátu a znovu ji koupil a stále se mi líbí. Drsné brutální prostředí v džungli se dá přirovnat k nacistickým koncentračním táborům.
Štítky knihy
německá literatura Mexiko vzpoura dřevo sociální problémy sociální romány těžba dřeva
Autorovy další knížky
| 1980 |  Loď mrtvých |
| 1957 | Most v džungli |
| 1982 |  Pochod do říše mahagonu |
| 1981 | Poklad na Sierre Madre |
| 1981 | Diktatura |
Syrový brutální příběh o těžbě mahagonu v Mexiku v minulém století. Ani se věřit nechce, že tohle mohla být běžná praxe v zemi, která byla alespoň na papíře fungujícím státním útvarem. Bruno Traven musel být při tom, to se nedá vymyslet. Na revoluční myšlenky jsme u nás citliví, ale v tomto případě nemohli indiánští otroci jednat jinak!