Mahlerův čas
Daniel Kehlmann
Filozofický román německého autora plný záhad kolem neuvěřitelného objevu, fyziky a nebezpečných náhod. Fyzik a matematik David Mahler dospěje k převratným závěrům, které by v podstatě znamenaly zrušení běžného pojetí času. Jakmile ale nalezne řešení tohoto problému, začnou se kolem něj dít zvláštní, často tragicky končící události a on sám má tísnivý pocit, že je sledován. Vědecké forum ale Mahlerovy výsledky neuznává a on se marně snaží svoji teorii vysvětlit a zveřejnit. Proto se obrací na nositele Nobelovy ceny, který jediný by snad mohl pochopit důsledky objevu, ale řada podivných náhod vždy zabrání jejich setkání Celý příběh je obestřen snovým tajemstvím a problém nového pojetí času, kterým se pokusil hrdina otřást základy světa, se nevyřešen rozplývá do ztracena.... celý text
Přidat komentář
Stylisticky absolutně vymazlená záležitost. Dějově trochu připomíná Aronovskyho PI, takže mi v mnoha scénách jely filmové obrazy. Ostatně by z toho mohl být dobrý film.
Příjemná literární jednohubka s propracovaným, lehce chaotickým dějem, kde jde spíš o tu nejistotu a tíživou atmosféru, která se projevuje jak v činech hlavního protagonisty, tak v náznacích a letmých popisech zdánlivě banálních situací, které se ale autorovým stylem mění ve znepokojivý popis "stavu věcí". Má to spád, má to dobrou, řekl bych neotřelou zápletku, s lehkým nádechem tajemna a sci-fi, tak trochu ve stylu Strugackých Miliardu let před koncem světa nebo jako Temný obraz od P. K. Dicka. Určitě stojí za přečtení. Kehlmann je dobrý výpravěč.
Nakonec jdu s hodnocením níž. Je sice hezké, že s námi autor hraje hru, kdy je možná jakákoliv interpretace - buď byl Mahler skutečně cvok, nebo měl skutečně pravdu, ať si každý vybere sám. Ale přece jen jsem čekal nějaké větší grády, něco, co by původní nápad, sem tam obalovaný pár zajímavými úvahami, vedlo nějak dál. Autor se stal zajatcem vlastní premisy, kdy se úporně snaží, aby se nepřiklonil ani k jednomu řešení, aby pokaždé byla možnost nahlížet věci z obou stran. Sice sem zapojuje různé náznaky a očekávání, ale i ty jsou časem kontraproduktivní, protože se nikam nevyvinou. Logicky při dané premise ani nemohou, protože by mohly dát nějakou stopu, jak příběh interpretovat. Vzhledem k tomu, že vlastně nejde o žádný pořádný román, spíše krátkou novelu, tak přes malý počet stran začíná příběh chvílemi nudit, scény se opakují, a teorie o konspiraci, ke konci několikrát opakovaná, je již jen směšná. Samotným koncem, který je sice malebný, ale o ničem, pak kniha celkově ztrácí jakékoliv předchozí kouzlo a půvab. Kdyby se autor zaměřil na jednu rovinu, kde by se klidně mohla určitou dobu ta nejednoznačnost objevit, musel by pak samozřejmě příběh více rozvinout (oni, představy, sestra) a učinit jej zajímavějším. Takto jde jen o zajímavý, avšak pouze nahozený a nedotažený nápad, jakých najdeme hodně podobných i u českých autorů. kteří si knihy vydávají sami.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Tyll |
2007 | Vyměřování světa |
2012 | Já a Kaminski |
2009 | Sláva |
2004 | Mahlerův čas |
Na první dobrou bych si možná mohl myslet, že v té dobré polévce nebyla kuřátka, ale lysohlávky s kapkou Maggi z vraního oka. Ono to ale zdaleka tak není. Tento filozoficko vědní příběh se sci-fi prvky je daleko hlubší a je ho možné chápat i v kontextu jiných oborů, kde se mnozí snaží i přes nepřízeň osudu prosadit „svoji pravdu“. Po dočtení jsem si položil otázku, jestli na opuštěné hvězdě pětset světelných let od nás má čas stejnou důležitost jako na tom našem šutru. Moc se mi to líbilo.