Mainstream
Miroslav Pech
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385140/bmid_mainstream-tyk-385140.jpg
4
76
76
Současný mladý český pár - Matěj je začínající spisovatel, Klára je na mateřské s dvouměsíční Sárou. Vše by mělo být fajn, jenže Matěj najednou o Klářině minulosti zjistí něco, co mu vyrazí dech. Něco se naruší, zvolna se roztočí spirála pochybností, která se jako naostřená vývrtka začne zarývat do míst, kde to dost bolí. Hlavní hrdinové se vydávají na výlet poznat sami sebe, obnažit svou podstatu. A to doslova. Miroslav Pech je výrazný hlas nové české prózy. Po několika mainstreamově laděných titulech, v nichž jako soustředěný pozorovatel realisticky nahlížel na život běžných smrtelníků v naší nedávné minulosti či bezprostřední současnosti, provádí smělý úkrok do sféry hororu, dveře žánru zničehonic rozkopává způsobem, jaký tuzemská literatura patrně ještě nezažila. K románu, který si premiéru odbyl počátkem tohoto roku překvapivě v Polsku, v našem vydání přidáváme několik temně laděných povídek.... celý text
Přidat komentář
Mainstream 4,5* - Hlavní povídka. Za mě super, hrozně se mi líbila. Bohužel postavy ve mě nezanechaly žádné emoce. Co mi vadilo, tak bylo množství po*na, kterého tam bylo vice, než bych zkousla. Dost mě překvapil konec a považuji povídku za nejlepší.
Věc ukryta mezi stříbřitými vlákny 1* - Tak tato povídka mi přišla divná a vůbec mě nebavila a ani jsem ji nepochopila. Konec byl celkem dost otevřený.
Mašina! 4* - Mohu říct, že tato povídka byla skvělá! Opravdu. Řešily se tam velice zajímavá témata - přejídání se, obezita apod... Konec byl dost nečekaný, takže další + k této povídce.
Verunka 4* - Tato povídka byla mazec, to vám povím! Úplně skvělá povídka plná napětí a strachu. Ubírám hvězdu za konec - otevřený.
Demolice 1* - Přesně jak název říká. Povídka je o demolici domu, vůbec mě to nechytlo ani nebavilo.
Pedro Álvarez, celebrita 2* - Další povídka, která mě nezaujala. Ale téma je celkem fajn, jen by si zasloužilo více stran.
Více životů 2,5* - Za mě téma bylo super, takové více psychologické, jen to zkazilo všechno ten konec, ach jo, vůbec jsem ho nepochopila a celé to bylo komplikované
Jelikož jsem knihu pochopila jako "novela a pár povídek", začala jsem těma povídkama. Abych spíš věděla, do čeho jdu. Což je asi jedno, když už knihu mám. Ale taky je pravda, že je to táákle daleko od toho, co jsem chtěla číst poprvé, a kdy jsem se k ní konečně dostala.
Za mě super sbírka, kde je vlastně skoro všechno. Já osobně v povídkách nepotřebuju, aby mě autor vedl za ručičku a spolu jsme zastavili u každého kamínku na cestě a on mi o něm všechno povyprávěl. Od toho mám romány. Ale tohle jenom lehký naťuknutí, kdy čtenář neví všechno, musí si dost domyslet, je kolikrát mnohem napínavější. Takže jsem ráda, že je to ve sbírce použito víckrát. Protože bych jinak nebyla tak nadšená. A vážně si na to nebudu stěžovat.
Takže doporučení: pokud si neradi domýšlíte, tak tohle nečtěte.
Hodnocení napovídá, že jsem byla spokojená. A já to klidně i podpořím slovy. Byla jsem spokojená. A jsem hodně ráda, že jsem si titulní Mainstream nechala až na konec. Je to tak no, jsou věci, o kterých mi holt vadí číst. Ale zbytek byl naprosto v pohodě, což je podle mého hodnocení poznat. Stejně jako u zbytku obsahu knihy. Ale o tom se nechci rozepisovat tady, když to patří jinam, kde to je ;)
Baví mě autorův styl. Vážně mi to sedlo. Takže si ráda přečtu i jiné věci.
4,5/5 :)
Ou, nevím, co jsem čekal, ale takovou dávku marnosti a zoufalství ne. Krátké, strohé věty hlavní povídky mi přišly nepříjemně znepokojivé a pokud bylo autorovým záměrem uvést mě do deprese, tak se mu to povedlo. Asi špatně načasovaná četba, resp. nálada. I přes to, jak to bylo všechno nechutné, Mašina mě fakt pobavila.
Autor s potenciálem, pro mnohé nejspíš těžko stravitelný.
Za mňa veľmi vydarené poviedky. Miestami surové, hrubé, miestami s prvkami nadprirodzena.
Je to tmes rôznychh odbočiek hororu, no mne kniha ulahodila.
Potrebovala som si oddýchnuť a počas choroby sa mi tieto poviedky čítali veľmi dobre a odletela som do inej reality.
Napriek tomu, že postavy tu síce nemajú nejakú extrémnu hĺbku, ako v dlhom psychologickom románe, dajú sa tú nájsť aj zaujímavé odkazy, ktoré ma donútili sa nad vecami po prečítaní danej poviedky zamyslieť.
Som spokojná. Za mňa môžem odporučiť, treba však zvážiť, či ste vhodný čitateľ a nájdete v knihe to, čo hľadáte ;) .
Pekný deň.
(SPOILER) Totalní hrůza, nic horšiho jsem ješte nečetl! Nikdy!! Ustřední přiběh nema hlavu a ani patu, plytke dialogy, trapny přibeh a tom jak fotr najde porno fotky stary, je s toho na sračky, potka kamoše, ten mu da pistoli (bežna věc v Česku), jde se starou na chatu a tam si vystřeli mozek z hlavy, stara je odřezana dlouho sama s mimčem, protože hafo snehu dlouhe měsice ( typicke v Česku), hodi stareho do mrazaku, a nakonec si o i uvaří, coby ne, když neni dlabanec, nikdo je nehleda, nikomu neschazej, do prace trouba asi nechodí, pošta tam nejezdí, a nejvetší perla je, jak buchta vyjde se sekerou ven, pokaci strom nanosi polinka a topí! Pražak s panelaku! Šestice vychytanych povidek,, kde si pan spisovatel hraje na Kinga katastrofu dovršuje, jedna horší než druha, ne každej kdo umi psat, by se mněl vyblít na papír!
MAINSTREAM
Hodnocení Knihánkova: 3,5 ⭐
Ústřední povídkou (nebo možná spíš novelou:)) je Mainstream (3,75*), následují povídky Věc ukrytá mezi stříbřitými vlákny (2,75*), Mašina (2*), Verunka (3*), Demolice (2,25*), Pedro Álvarez - celebrita (3,25*) a Více životů (3,25*). Jak vidíte - podle závorek - Mainstream se mi líbil nejvíc. Ostatní povídky jsou spíše takové jednohubky a navíc se často vydávají takovou hororovou cestou, kterou já osobně moc nemusím (oživlý dům atd :P). Všechny však mají společné to, že jsou velmi dobře napsané a psychologické. Víc než děj, jako takový, jsem u čtení pociťovala snahu popsat co nejlépe atmosféru (což se dle mého povedlo). Bála jsem se? Spíš ne, ale styl psaní pana autora mi vyhovoval, takže bych v budoucnu klidně nějakou další knihu - a ráda - přečetla:). Ještě možná pár slov přímo k Mainstreamu: napsané čtivě, stroze/úsporně (to tomu ale sedlo), zaujme od první stránky. Od začátku člověk absolutně netuší, co přijde dál a to je fajn:). Druhá část je jiná, v jedné pasáži mi povídka silně připomněla film Mučedníci. Brutální, zároveň hodně psychologické, konec: za mě mohlo být větší wow, takový trošku nijaký. Na některé otázky jsem nedostala odpověď... Pokud máte rádi horory, můžu doporučit. Za mě ne top strop horory, ale jako fajn odpočinkové čtení na relax, proč ne :). Něco se mi líbilo víc, něco míň, ale celkově jsem určitě ráda, že jsem se do knížky pustila:).
Více na mém YouTube :-).
Kniha začala docela slibně, děj se odvíjel napínavým směrem, bohužel pak se slibný příběh rozplizl do nesmyslného vyústění bez jakékoli vnitřní logiky. Autor má zřejmě dosti fantazie i talent pracovat s jazykem, umí dobře vystihnout atmosféru, neumí však sestavit příběh tak, aby měl hlavu a patu, což je podle mě pro spisovatele dosti těžký handicap. Ve srovnání s jinými autory těžko nazvat pana Pecha spisovatelem.
Tohle se mi velice líbilo. Čtivé, živé, výrazné. Žádné zbytečné kecy kolem, děj se prostě nesmlouvavě hrne vpřed. Minimálně co se týče titulního příběhu Mainstream, který si pohrává nejen s postavami, ale i se samotným čtenářem. Spíš než na přímý šok sází na plíživé znepokojení, kdy nelze plně odhadnout, co se bude dít dál.
Kniha je doplněna šesticí povídek – a jak už to bývá, něco mi sedlo více a něco méně. Nejvíce výživná byla jednoznačně Mašina!, tyhle odporné záležitosti rozhodně můžu. Naopak zklamáním se pro mne ukázala být Demolice, která sice měla zajímavý nápad, ale slabší děj. Příběhy přenechávají výrazný prostor čtenářově imaginaci, což je jen dobře.
Obálka knihy, ač řádně hororová, mi tentokrát tolik nesedla. To však nic nemění na kvalitě obsahu, který rozhodně patří k jednomu z klenotů sílícího proudu české hororové prózy.
Myslím si,že to smelo môžem napísať na plný monitor ! Miro Pech určite nemá " pech " ale naopak...dar..šťastie..rôznorodosť. Dar písania...dar fantázie...dar toho byť sám sebou a originálny...Šťastie byť mladý a mať všetko pred sebou a my máme pred sebou jeho bohatú tvorbu ktorá nás netrpezlivo čaká...a ako ste mali možnosť vidieť v tejto knihe tak je to to rôznorodosť v ktorej je autor podľa môjho skromného názoru ako doma. Vie psychologické pozadie človeka, robí dokonalú sondu do duše dospelého muža, ženy aj dieťaťa...a celebrity :) zvláda post-apo...zvláda traumatické drámy....horory...bizarné prípady...atď...nebojím sa a smelo vyhlasujem,že sa máme na čo tešiť :) pre odvážnejších a znalých Pulp Fiction dodám,že naše prdele ešte zažijú stredovek :)
Kniha mě mile překvapila a jak povídky, tak i novelu musím ohodnotit čtyřmi hvězdami. Už se těším na další autorovu knihu Dítě tmy.
Sbírka na mě působí tím dojmem, že vydavatel nabídl autorovi publikovat knížku a on využil příležitosti a vysypal ze šuplíku vše, co trochu zavání hororem. V tom důsledku se tu setkávají výborné, ale i velmi průměrné povídky. Další věc - jestli mi něco neuniklo, tak podle mě není žádná spojitost mezi názvem sbírky a jejím obsahem. Sám autor někde uvedl, že prostě jen chtěl napsat knihu s tímto názvem. Obálka taky nesouvisí, ale to je chyba spíš nakladatelství. Přiznám se, že když jsem začala knihu číst, očekávala jsem román a na závěr pár bonusových povídek. Ve výsledku se jedná spíš o sbírku povídek. Proto mě zaskočilo, že když se hlavní povídka/novela začala konečně rozjíždět, byl konec. Každopádně některé z povídek rozhodně stojí za přečtení. Vážím si každého nového přírůstku v českém hororu.
Miroslav Pech je mladý, vypsaný autor, který má svůj – mnohdy velmi strohý – styl, jež ale v hororu skvěle funguje. Navíc se nebojí, a i když je první část „Mainstreamu“ skvělá atmosférou, ale pro další dění vlastně není až tak zásadní, pořád je to skvělé čtení, u kterého vás mrazí. A pak to jen graduje a graduje. Povídky jsou pak příjemným doplněním. Nakladatelství Carcosa patří dík za další skvělou knihu.
Takže...
Každá povídka je vlastně ukončena tím "domysli si sám". Nevím jestli autor už neměl fantazii vymyslet dobrý konec a nebo mu ke konci povídek došlo, že je to všechno docela velká sra*ka, ale když už to napsal a vymyslel, tak to přece už vydá (bez konce).
1) Mainstream - Nejlepší povídka ze všech. Příběh byl zajímavý. Popisování natáčení a probíhání Hardcore porna byl docela oříšek. Každopádně chování Kláry jsem jako absolutně nepobrala.
2) Věc ukrytá mezi stříbřitými vlákny - Tohle bylo prosím pěkně co ?! Proč se stalo co se stalo? :D
3) Mašina - Tady mi přišlo, že chtěl být autor prostě jen hrozně nechutnej. Což jako fajn, ale když už, tak vymyslím příběh který za to stojí a ne fakt takovou nesmyslnou hovadinu.
4) Verunka - Tahle byla aspoň trochu strašidelná...ale opravdu jen trochu...ale jako důvod proč ta panenka je, proč se děje co se děje? Ne! :D
5) Demolice - Jooo no co na to říct...Další slátanina bez konce. Dům s chapadly? Tleskám!
6) Pedro Alvaréz - Vypadalo to jako docela dobrý postapo s popisováním jak se z modela stala zrůda. Díky za další povídku bez konce.
KaŽdopádně jsem knihu přejmenovala na "sbírku neukončených a sra*koidních povídek" aneb příručka jak se to nemá dělat.
Od autora jsem v minulosti četl knihu COBAINOVI ŽÁCI, kterou jsem hodnotil průměrně. V této knize se nachází thriller/horor - Mainstream a 6 povídek. Další knihy od tohoto autora už asi nebudu číst.
Thrilller/horor Mainstream bych hodnotil průměrně. Kniha má 2 části. Jedna část je vyprávěná z pohledu Matěje, druhá část je vyprávěna z pohledu jeho ženy Sáry. Kniha je poměrně krátká - 140 stran. Možná kdyby byla kniha více propracovanější, vyskytovalo se v ní více hororových prvků, byla by pro mě mnohem více čtivější a knihu bych ohodnotil vyšším hodnocením. V knize se vyskytují také brutální scény. Z knihy si lze vzít poučení v tom slova smyslu, že pokud zjistíme o našem partnerovi něco z jeho minulosti, co nám nedá spát, tak nejdůležitější ze všeho je, abychom měli čistou smysl, přistupovali k tomu racionálně a s klidem. Důležitá je komunikace. Ne všechno musí vypadat tak, jak se na první pohled jeví..
Povídky byly průměrné. Nejvíce se mi líbily povídky Věc ukrytá mezi stříbrnými vlákny, Demolice, Více životů. Povídky bych zařadil do žánru sci-fi, horor, thriller. Opětovně by stálo do úvahy některé povídky rozvinout a myslím si, že tímto způsobem by se kvalita povídek zvýšila.
Myslím si, že autor má potenciál, který podle mě dostatečně nerozvinul jak v thrilleru Mainstream, tak v povídkách.
Výborné čtení, děsivé svou reálností. Pan Pech má dar několika slovy popsat děj i navodit atmosféru. Nehrabe se v detailech, dobře ví, co jeho slova udělají v hlavě čtenáře.
Tak kupodivu mi prisla novela jako nejslabsi cast knihy. Mozna kdyby to byla jen delsi povidka, tak je hodnoceni lepsi, ale od takhle dlouheho utvaru uz cekam vic a tady autor v porovnani napriklad s Rencinovou genialni Veznenou vyrazne ztraci. Za me takovych 60%. Na druhou stranu vsechny povidky byly pro me vysoko nad prumerem. Celkove tedy za krasnych 80%
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mainstream |
| 2020 | Dítě tmy |
| 2017 | Cobainovi žáci |
| 2021 | Hranice už nejsou, tati |
| 2022 |  Rytíř |
Tvorba Míry Pecha mě baví. Ačkoli nejsem moc povídková, tuhle sbírku jsem si i tak užila. Strohý a úsporný styl tomu svědčí, i tak autor dokáže obsáhnout vše podstatné, aniž by musel plýtvat slovy. Nejlepší pro mě byla asi finální povídka Více životů, bavila mě i Mašina!. Povídka Demolice byla až taková rozverná :) Jako každá sbírka má slabší i lepší kousky, ale celkově je to solidně fajn počtení, když je člověk v náladě na nějaký ten horor nebo si uvařil depresso a chce si k tomu počíst něco temného.