Máj
Karel Hynek Mácha
Vrcholné dílo průkopníka novodobé poezie K. H. Máchy, lyricko-epická báseň, v níž autor oslavuje krásu přírody a ústy hrdiny pronáší svoje odvážné myšlenky o tajemství smrti a věčnosti. Doprovozená ilustracemi Jana Zrzavého a portréty K. H. Máchy od dalších autorů.
Přidat komentář
Bolestně poetická hra slov, obrazů a nálad. Mistrovská práce s jazykem, sdělení atmosféry a tragiky životní situace.
Máj mě poměrně mile překvapil, nečekala jsem, že se mi bude tak líbit - možná to bylo ovlivněno tím, že jsem nejdřív viděla film a z toho jsem nebyla ani trochu nadšená. Chvílemi mi atmosférou i verši trochu připomínal Kytici, kterou mám moc ráda. Pokud bych ale tato dvě díla měla porovnat, tak by u mě zvítězil Erben.
Jedná se sice o krátkou skladbou, ale dokáže toho na málo stranách hodně odvyprávět. To je zapříčiněno mimo jiné tím, že se jde rovnou k věci bez velkého (a zbytečného) okecávání. Příběh si čtenáře umí udržet, hezky plyne, použitý jazyk je nenáročný a celková atmosféra je výborná, temnější. Mácha spojuje romantiku s něčím, co se téměř blíží hororu a tato kombinace velmi dobře funguje. Mé celkové dojmy z Máje jsou pozitivní a určitě by mi nevadilo si ho přečíst znovu.
Byl pozdní večer, první máj...... kdo by tuto báseň neznal. Nejsem na poezii- jakože vůbec, ale Máj by si povinně skutečně měli přečíst všichni.
Velebáseň české literatury! (s hodnocením 72 %, oxymoron haha)
Pokud nemáte jako já rádi jaro a jste spíš lidé podzimu, vřele doporučuji - depresivní, ponurou náladou je kniha nabitá a jarní krajina není omezená jen a pouze na kvetoucí stromy, řepku a pyl :D.
A pokud jste středoškolák, tohle je vaše první poezie a nikdo vám nikdy nedal výklad Máje, přeji vám hodně štěstí, ale taky je to pro vás ideální kniha, pokud rádi trpíte - ale to zvládnete, stojí to za to.
Lyrickoepická báseň, kterou tvoří čtyři zpěvy a dva mezizpěvy - intermezza. Stěžejní dílo české literatury, jeden z vrcholů evropské romantické literatury. Moderní, nadčasové dílo s prvky filozofických úvah o smyslu života, o smrti, zradě atd.
Krása všech krás. Vzpomínám si na vynikajícího recitátora této básně Rudolfa Hrušínského, jak se coby pan doktor ve Vesničce kochá krásou české krajiny a recituje úryvek z Máje: "Po modrém blankytu bělavé páry hynou..."
Dá se taková krása vůbec popsat slovy? Není to náhodou podle některých zde odpad?
200 let stará klasika, kterou mohu slyšet, nebo číst i několikrát za život. Spojil jsem četbu s audio uměleckým přednesem.
Kniha je už náročnější čtení a určitě ne pro mě. Je třeba se zamýšlet nad každým veršem a pro mě to prostě není. Určitě ji ale doporučuji přečíst. Nejen, že je to klasika, ale najdou se tam krásné básnické obraty a prostě zní dobře
Tohle prostě není můj šálek kávy... Musela jsem číst dvakrát, na základce i na střední a už radši nikdy víc.
Poezii vůbec nečtu, tohle byla jedna z výjimek. A mě to tedy nenadchlo. Vůbec mě to nebavilo a ani jsem pořádně nechápala o čem se tam zrovna píše. Myslela jsem, že to budu mít přečtené hned, ale trápila jsem se u toho dost dlouho.
Legenda. Zvukomalebnost každého verše, byť i jednotlivého slova a symboly a metaforami protkaný příběh, ve kterém i po tisícím přečtení najdete něco nového, to všechno a mnohem víc je Máj :)
Po této (byla jedna z mých prvních) básni jsem se tehdy zamiloval do poesie.
Mám pocit, že kdybych již nevěděl, o co jde, tak to z té básně vůbec nepochopím. A nakonec vlastně ani nevím, zda vůbec vím, o co šlo.
Mé hodnocení ovlivňuje trauma z dětství, na základce jsme se se třídou dívali na zfilmovanou (?) verzi, ze které si pamatuju jenom lámání kolem...
Přesto doporučuji k přečtení, pokud vás zajímají naši nejvýznamnější autoři a díla, nebo pokud si chcete ze seznamu odškrtnout českou klasiku. K tomu doporučuji si pročíst kapitolu z Průvodce literární hysterií 19. století (Karolína Zoe Meixnerová) věnovanou Máchovi. Alespoň se dozvíte něco víc o jeho životě.
Poezii nečtu moc často, ale o to víc si ji pak užívám, tak jako teď už poněkolikáté Máchův Máj. A tak opět díky za krásné verše, Karle Hynku, a zase někdy na shledanou, Hynku, Viléme, Jarmilo!
Májová klasika přečtená znova po pěti letech. Nemusím poezii, tato ujde. Třeba za nějakých dalších pět let mě nadchne více.
Já tedy na tu poezii zrovna moc nejsem, no ale tahle kniha k tomu dnešnímu dni prostě tak nějak patří. Tak jsem si ji přečetl a nebylo to úplně špatný. No ale vracet se k ní hned tak nebudu, možná až za nějaký ten rok :).
Dnešní večer mě přitáhl k této české klasice. Krátká báseň a tolik toho v ní čtenář najde - lásku, vraždu, smrt a citů mnoho. Nečetla jsem poprvé a jistě ne naposledy. Děkuji za možnost e-knihy zdarma.
Konečně jsem se k této básni dokopala, a krása. Lituji jen, že jsem po ní nesáhla dříve.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
Pěkná vzpomínka na školní léta. Přečetla jsem jako e-knihu.