Máj
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213788/mid_maj-213788.jpg
4
6065
6065
K. H. Mácha je nejvýznamnější představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Své kultovní dílo Máj vydal jako šestadvacetiletý v roce 1836 vlastním nákladem v šesti stech výtiscích. Porozumění od svých obrozeneckých souputníků se však nedočkal.
Přidat komentář
Můžeme být jen a jen hrdí, že něco tak úžasného jako je Máj bylo napsáno rukou českého básníka.
Nedokáži pochopit, jak někdo může toto skvostné dílo hanit. Ba naopak si troufnu říct, že něco tak nádherného už nikdy nikdo nenapsat nedokáže.
Tož Máj je prostě pecka. Děj tu až tak důležitý není, ale kdo neholduje poezii se má alespoň čeho držet. Mácha a jeho básnické prostředky - vrchol naší literatury a našeho jazyka. Takže jenom na závěr ... Hynku, Viléme, Jarmilo ... Karle Hynku ... dobrá práce, dost dobrá práce.
Mezizpěvy mě moc nenadchly, ale epická část díla je úžasná. V úvodu se oslavuje lásky čas, i příroda je rozjásaná, jak temní příběh, temní i příroda.
Mě osobně Máj velmi překvapil, a to především tím, o čem skutečně je a jaké je jeho poselství. Zajímavé je, že na ději v Máji vůbec nezáleží. Mnozí Máj interpretují jako příběh Viléma - otcovraha a Jarmily, ale o to v Máji vůbec nejde. Mácha v Máji přemýšlí o životě a o smrti, o lásce a o lidském údělu na Zemi. Přemýšlí nad konečností života, a tím zpochybňuje církev a vidinu posmrtného života. Vyvolává v nás pocit soucítění se zločincem, což bylo v jeho době neuvěřitelně odvážné a celé dílo je bohaté na nejrůznější básnické prostředky. Nazvala bych to básnickou genialitou.
K přečtení Máje mě dokopal filmový soundtrack od Suport Lesbiens, který jsem si ke čtení pustila a celá báseň mi připadala poměrně pěkná, jestli se něco takového dá o takhle morbidním díle vůbec říct. Mácha byl zvláštní člověk a podle toho vypadá i tohle dílo. Ale to je možná právě to, co mi na něm imponuje. Krásy přírody zrovna já konkrétně moc neocením, ale celkový příběh byl zajímavý.
Nicméně čtyři hvězdy to má spíš z povinnosti.
Velmi se mi líbily rozsáhlé popisy přírody, ale bohužel se mi zdá, že jinak mě Máj moc nezaujal.
Je až s podivem, jak je toto "známé" dílo neznámé! Jak to přišlo, že drtivá většina Čechů zná jenom první dva verše, ergo si myslí, že jde o milostnou, potažmo povrchní básničku?!
Tohle je strhující příběh - pochopitelně v neodmyslitelném romantickém hávu své doby - příběh otcovraždy, příběh "lesů pána" a jeho poslední noci před popravou.
Vždy 1.5. jsem několik let po sobě, svého času, poslouchal ve vytržení rozhlasovou verzi na Vltavě.
Musím uznat, že má tato báseň některé geniálně napsané části, Máchovy oxymoróny už asi navždy zůstanou těmi nejlepšími. Na druhou stranu má dílo pár slabých míst - ale co je nemá, že. Můj gymnaziální profesor na Máchu i jeho Máj stále pěje chvalozpěvy, a já po jeho přečtení musím přiznat, že je to vážně velmi nadčasové a celkově prostě skvělé dílo...
Není to úplně špatné, některé části se mi i líbí, ale přijde mi to dost přeceňované a jak to náš profesor neustále dokola opěvoval, dostala jsem na celého Máchu už alergii... :-)
Na gymnáziu jsem ještě nebyl dost zralý, abych dílo pochopil a ocenil.
To se povedlo až nyní, v mých 22 letech.
Souhlasím plně se slovy Pavla Vašáka v doslovu mého vydání, že čtenář musí s básníkem spolupracovat. Dodávám, že dokonce snad i sympatizovat a sdílet jeho pohled na svět, naladit se na stejnou notu.
Mácha vnímá svět skrze rozpory a takový romantický pohled je snad blízký i mně. Symbol poutníka mě vždycky lákal a sdílím také autorův cit pro křehkou krajinu.
Děj básně je samozřejmě velmi strhující a působivý, pokud si jej dokážeme pomocí Máchových zvláštních metafor sami vybarvit. Tvoří však jen podklad pro zamyšlení nad láskou a vůbec lidským žitím.
Je to dílo lyrické i epické. Romantické, filozofické a také sentimentální. Je to dílo velmi jímavé.
Je to už delší dobu, co jsem tuto knihu měla číst k maturitě. Nečetla jsem ji, ale stáhla si ji jako načtenou knihu a poslouchala. A určitě jsem udělala dobře, protože kniha je způsobem psaní chvilkami dost těžko pochopitelná a bylo jednodušší lehnout si, zavřít oči a poslouchat..vychutnávat si to.
A vlastně ani nebyla tak špatná..je to prostě taková ta klasika. Je tak krátká, že se do ní snad brzo ještě jednou pustím, ale tentokrát už opravdu vezmu do ruky tu papírovou formu a začtu se. :) Každý by si ji měl přečíst..byť jen jednou, ale měl by. Vždyť se o ní učí děti již někdy v 5. - 6. třídě ZŠ. :)
Tak tohle je přesně ten typ knihy, ve které mi chybí dostatek děje - nebo aspoň nějaký. Jasně, každý ví, o čem je Máj, proto to také byla moje spása, jinak bych asi byla namydlená. U této knihy se musíte soustředit a někdy i to vám nepomůže. Sáhla jsem pro ni jen kvůli škole. Občas jsem se i díky vypravěčovi, který tam vkládal své dojmy, ztrácela. Pro mě jednoznačně "těžká" kniha. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst tuhle klasiku, ale už po ní zřejmě nesáhnu!
Nádhera... a miluju taky recitovaný Máj, který uvedl i například Český rozhlas tento rok na prvního máje.
"Hluboké ticho. – Kapky hlas
svým pádem opět měří čas."
A nelze též nepřipomenout také ztvárněn prvního z intermezz s duchy hudební skupinou WWW. :)
Tenhle geniální matroš si zaslouží více než 73%! Kdo ještě neslyšel zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk, zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit...
Máj patří právem ke klasice české literatury. A rozhodně to není žádná zkostnatělá snůška nepochopitelných slov. Je to stále živé a hluboké dílo, které lety neztratilo nic ze své krásy a ještě dlouho neztratí. Pro mě to není brožura ze školní lavice, ale nádherné, inspirativní dílo.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
Já vážně nevím, jak tuto knihu okomentovat, protože K. H. Mácha vytvořil tak úžasné dílo, že bych tu hrdost nevypsala dostatečně.