Máj
Karel Hynek Mácha
Máj je lyrickoepická skladba Karla Hynka Máchy vydaná roku 1836. Bývá považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Mácha v této skladbě zcela vybočil z obrozeneckého programu 1. poloviny 19. století a pojal ji jako osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života.
Přidat komentář
"Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, širou tu zemi, zemi jedinou!" A to se to plakalo.. :-( jedinečné dílo, KHM dokázal dokonale vystihnout pocity, to zoufalství, jak hlavní hrdina objevuje krásu v ten čas, kdy už je pro něj pozdě.. to vede člověka k zamyšlení, zda se sám správně dívá.. lituji, že jsem si cestu k poezii nenašla dříve, je v ní často krása a moudrost
Samotář Mácha, noční poutník v českých zemích, nachází v lese poblíž Bezdězu kříž, a když mu hostinský vypraví historii, odkud se tam vzal, popíše pak tento příběh svým způsobem, jako dějiny tragické lásky. Samozřejmě nejde jen o ní: vnímá přece posvátný chram přírody kolem sebe a chválí krásu českých zemí - věří pevně, že příště ty se kdysi vrátí Čechům. A přitom sám pro sebe nemá žádnou naděje... Strčí sám sebe do toho svého děje, a sám k sobě vola ke konci: "Hynku!". Přesně jako tyto dva volali jeden k druhému skrz jezero. A všechno marně...
Takže vůbec to není o tom, co se tam dělo původně, a z čeho Mácha si asi vzal tento celý příběh: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1252685-reporteri-ct-machuv-maj-je-inspirovany-skutecnosti
Je to o nešťastné lásce, samotě a smrtí, když člověk nevěří, že za hrobem ho ještě něco čeká.
Příběh drsný, archetypální, ale upřímně musím přiznat, že mě na celém díle nejvíce bavila intermezza.
Jednou přečíst, ať člověk ví, a stačí, netřeba se ke knize vracet.
K Máji se vracím moc ráda, tentokrát jsem se rozhodla už si ho konečně pořídit na doma. Dokonce jsem z něj maturovala, tehdy to bylo nejtěžší téma ale děs a hrůza se změnil ve skvělý požitek.
Poezii běžně nečtu ale v takovýchto případech dělám výjimku. Při každém čtení tu objevím něco jiného. Ódu na vlast a přírodu zde střídá až cosi erotického a později téměř hororového. V Máji toho lze najít hodně. Jak si autor pohrál se slovy je už jen třešnička na dortu.
Tentokrát jsem četla do výzvy.
Máj je už dlouho mým nepřítelem. A po přečtení celé této básně se vůbec nic nezměnilo.
Ano, je to klasika. A bezpochyby je to také nádherně napsané umění. Mně ale báseň vůbec nesedla.
Je těžké vytvořit si názor na klasiku.
Přiznávám, že kdybych nevěděla, o čem báseň je před přečtením, nejspíš bych ji ani nepochopila.
Autor ovšem nádherně popisuje přírodu, to jsem si při čtení opravdu užívala.
Není to úplně můj šálek kávy, ale říkala jsem si, že není na škodu si to přečíst a nakonec se mi to i docela líbilo, ale zase ne tak, že bych se k tomu chtěla vracet, má to ovšem své kouzlo, to ano. :)
Těžko říct, jestli současný člověk dokáže docenit tuto "klasiku" - asi ne úplně zcela. Některé pasáže a metafory působí nádherně i dnes, některé úseky se však zdají být asi už příliš vzdálené a odcizené, třeba svým "neznámým" jazykem a obraty, které aby dnes člověk pohledal... Průměrný středoškolák podle mého názoru absolutně nedokáže rozklíčovat hodnotu této básně, proto bylo fajn se k ní vrátit v dospělosti a alespoň trochu se jejímu porozumění přiblížit. Doslov vydavatele s komunistickými agitacemi raději hned mažu z paměti...
Četla jsem Máj po letech a vůbec nechápu, že jsem zas zapomněla, jaký je to drsný příběh. Cituje se z něj jen to zamilované, co vzbuzuje úplně jiné očekávání od příběhu básně.
Tak jako pro většinu letošních čtenářů Máje, byla sbírka celkem pochopitelnou volbou ve čtenářské výzvě 2019... některé části básně jsou velmi známé a citované (z pochopitelných důvodů, uším skvěle znějící verše) jiné části sbírky jsou celkem náročnější...no můj šálek kávy to není, ale připomenutí klasiky není nikdy na škodu ????
Knihu jsem po letech přelouskala kvůli čtenářské výzvě a jsem ráda, že jsem to udělala. I když to není jednoduché a lehce pochopitelné čtení, má své kouzlo a básnický styl K. H. Máchy je skvostný.
no tak asi jedina basnicka sbirka (pokud nepocitam ty joanny newsom, cavey, coheny, charlixcxy atd), ktera se da precist a vlastne je moc dobra. i kdyz mozna jeste vic se mi libila dobova kritika.
Již čteno ve škole před několika lety, teď kvůli výzvě. Bylo to horší čtení, musela jsem na několikrát, i když je to krátké. Je to pro mě takový střed, spíš klasické drama o lásce a smrti. Krásná čeština.
Jedna z knih, jejichž hodnocení se většinou odvíjí od čtenářova věku a nějakou dobu to trvá, než se dopracují k pěti hvězdám. Odpozorováno na vlastní rodině.
Precetl jsem to diky ctenarske vyzve jako e-book (diky Mestska Knihovno!). Prekvapilo mne jak je to slozite na cteni. Znal jsem jenom zacatek, to mi vzdycky prisla jako nejaka sladka romantarna, ale nakonec ze z toho vyvine vlastne docela dobry drastak. Koho ten Vilem vlastne zabil a proc byl lesu pan? Tot otazka!
Moc se mi líbí máchova čeština, ale samotný Máj mě nevím proč nebavil. Asi hlavně kvůli tomu příběhu...
Klasika,ke které jsem se vrátila od dob studia poprvé, rozbor básně jsem opravdu nemusela,ale verše v Máji jsem si opět přečetla ráda.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
1954 | Máj |
2012 | Máj / Kytice |
1981 | Marinka |
1959 | Pouť krkonošská |
1930 | Cikáni |
Nádherné dílo, knížku jsem poprvé četla na SŠ k maturitě a okamžitě jsem se do ní zamilovala. Nádherný příběh, zasazený do krásné české krajiny. Vím, že to není pro každého, ale za mě by si jí měl alespoň jednou přečíst každý.